Žízeň po životě odkrývá pohnutý osud impresionisty Van Gogha

Žízeň po životě není pouhou biografií slavného nizozemského impresionistického malíře Vincenta van Gogha. Styl autora Irvinga Stonea je čtivý, nenudí, a čtenáře přiměje k tomu, aby si znovu prohlédl jeho obrazy a kresby. Van Gogha zobrazuje jako člověka pracovitého, svědomitého, s nesmírnou vášní, s velkým srdcem, kterého si jednoduše musíte zamilovat. Jeho tragický život poznačen postupně se rozvíjející psychickou poruchou nenechá nikoho chladným. Autor nám navíc nabízí možnost pochopit, co stojí za vznikem jednotlivých slavných děl, nahlédnout do života slavných impresionistů.

Děj knihy se odehrává v 19. století a začíná v době, kdy van Gogh žil v Londýně, kde prodával obrazy v jedné ze zdejších galerií. Tam se také poprvé zamiluje do ženy, která však jeho city neopětuje. Odjíždí tedy do hornické vesničky Borinage, kde působí jako kazatel a kde také ve svých 25 letech zkouší poprvé malovat, převážně horníky z místních dolů. Veškerý svůj výdělek rozděluje mezi chudé, nedokáže totiž přijmout lepší podmínky, než mají lidé v jeho okolí. Často pracuje spolu s nimi, což nakonec vyústí ve výrazné zhoršení jeho zdravotního stavu. Takto zuboženého ho nachází i jeho bratr Theo, který ho nakonec přesvědčí, aby s ním odjel domů. Zde se Vincent setkává se svou sestřenicí Kay, do níž se zamiluje a žádá ji o roku, znovu se však setkává s odmítnutím a výsměchem. V Haagu, kam se následně stěhuje, potkává mnohé slavné malíře, od nichž se učí.

Za jeho odchodem z Haagu znovu stojí žena, prostitutka, které se Vincent ujal a chtěl s ní opravdu žít, ta však jeho touhu po spořádaném životě neopětuje a malíře opouští. Odjíždí tedy na venkov do Nuenen a poté do Paříže, kde konečně potkává impresionisty, jejichž styl malování i života umělce uchvátí a ovlivňuje jeho tvorbu. Jeho vlastní cítění a výtvarný styl je však natolik jedinečný a originální, že jeho práce ještě dlouho zůstává nepochopena; za celý svůj život se mu podaří prodat jediný obraz. Aby se od jejich vlivu osvobodil a našel vlastní způsob vyjádření, odjíždí z Paříže do Arles, aby našel sám sebe.

Zde se však poprvé výrazněji projevuje jeho nemoc a začnou ho sužovat epileptické záchvaty. Po jednom z nich, kdy si uřízne ucho, se dostává do ústavu duševně nemocných, jehož klid a ticho mu nepřináší žádné inspirace a malíř upadá do depresí. Proto na vlastní žádost odchází do Auvers, kde si ho pod svá křídla vezme milovník malířského umění, doktor Gachet. Van Gogh však přestává vidět v malování smysl, jeho duševní choroba a deprese se prohlubují. Nemoc ho velice tíží, bojí se, aby nezůstal na obtíž, což ho nakonec přiměje k sebevraždě. Pevný a silný vztah mezi ním a bratrem Theem, který jej po celý jeho život podporoval, vede k tomu, že Theo neunese bratrovu sebevraždu a o několik měsíců po něm umírá také.

Kniha zachycuje desetileté období malířova života, které je pro jeho uměleckou dráhu stěžejní. Právě v průběhu těchto deseti let vytvořil svá nejslavnější díla, díky nimž se stal velikánem světového umění, bohužel až dlouho po své tragické smrti. Malířova nesmírná chuť tvořit a jeho neutichající píle přesvědčila jeho bratra Thea, aby mu v jeho snažení pomáhal, aby ho podporoval psychicky i materiálně. Jen díky němu se malíř po každém svém neúspěchu dokázal znovu postavit na nohy, a je to právě bratr Theo a jeho uchovaná korespondence, jimž vděčíme za to, že jsme mohli nahlédnout do života slavného malíře. Kniha rozhodně patří do knihovny každého milovníka umění a dobré literatury a věřím, že nejen já po ní sáhnu ještě několikrát.