Svět mužů v oblacích páry. Listování přivezlo do Tábora Český ráj
Pondělí, 02.11.2026 / fotoreport + článek
Jaroslav Rudiš patří bezesporu mezi jedny z opravdu oblíbených a čtených českých autorů, jehož knihy jsou intenzivní, otevřené, tematicky velmi originální a neotřelé. Dokazuje to i jeho účast na letošním Veletrhu ve Frakfurtu i úspěšnost jeho knih v zahraniční. Často jim totiž nechybí jakási lidovost, obyčejný člověk, vypravěč, který zdánlivě nemůže být ničím zajímavý, může nás dokonce štvát a na první pohled působit jako někdo, kdo nám v žádném případě nemá co říct. Pravdou ovšem je, že i takový člověk má světu co sdělit, má svůj vlastní osobní příběh plný, snů, tužeb, minulosti a zážitků, které mohou být, a velmi často taky jsou, mnohem pestřejší a živelnější, než příběhy obyčejných úředníků jejichž život se smrsknul na oficiální porady, perfektně vyžehlený oblek a luxusní vůz. Právě proto dává Jaroslav Rudiš prostor a slovo obyčejnému člověku, jednomu z davu a nechává ho k nám promlouvat jeho vlastní mluvou. Pravda, často neortodoxní, vulgární, neuhlazenou a živoucí nicméně o to víc pestrou a využívající češtinu a její jazykové proměny naplno a osobitě. Přesně takový je i román Český ráj, který čtenářům přináší pohled na mužský svět, jejich starosti, trable i témata, která vstupují do jejich hovorů. Zvlášť v případě, že se společně potkávají na místě, které pro ně bezpečným prostorem, kde jsou, tak říkajíc mezi svými, kde je ostatní vyslechnou a přijdou nejen s dobrou radou, ale i pochopením. Tento svět se nijak neliší od toho ženského, i když bychom si to jistě moc rádi mysleli. Prakticky se mění jen kulisy a pravděpodobně i způsob mluvy a reakce, ale jádro všeho zůstává za všech okolností stejné. Není se tedy co divit, že si takové motivy Jaroslav Rudiš vybral pro svou knihu a nepřímo tak umožnil Lukáši Hejlíkovi přenést ji i na divadelní prkna, do kulturáků nebo třeba knihoven. Všude tak totiž můžete bohatý program Listování navštívit, stačí si jen vybrat.
Nutno dodat, že Český ráj už jsme vám před pár lety představovali, protože jsme měli možnost zůčastnit se celé velké jednodenní tour a na vlastní kůži tak poznat jaké to je přesouvat se, poměrně v krátkém časovém úseku, přesouvat z jednoho města do druhého a v každém z nich předvést skvělý herecký výkon, kterým pobavíte své věrné publikum. Spolu s Lukášem Hejlíkem, Pavlem Oubramem a Tomášem Drápelou jsme projeli tři města, na třech různých místech postavili imaginární saunu a přinesli tenhle citlivý, intimní a přesto vtipem a osobitým sarkasmem prodchnutý příběh těm, které by za jiných okolností třeba literárně zcela minul.
O to víc zajímavé bylo tentokrát celé představení sledovat, protože došlo k malým hereckým obměnám, čímž došlo i k trochu jinému vykreslení hlavních protagonistů. Čímž nechci říct, že by tu vznikala nějaká tendence obě představení srovnávat, vůbec ne, ale je jasné, že různí herci přistupují ke svým rolím odlišně a to i přesto, že vychází z jednoho a téhož příběhu a díla, což je vždycky dost zajímavé sledovat. Často vás totiž, jako čtenáře, který má o postavách svoje vlastní představy, může takováhle interpretace dost překvapit a přinést na ně úplně jiný náhled. Právě v tom je i velký benefit tohohle projektu, který přináší knihy a příběhy k lidem a jistým způsobem do nich vnáší život a energii.
A pokud vám říjnová představení unikla, určitě sledujte web Listování, kde máte k dispozici ty nejčerstvější novinky. Do Tábora se tento projekt vrátí už 29. listopadu s Deníkem lehký holky, který představuje příběh obyčejné vysokoškolské studentky, jež přes den poctivě studuje a po nocích si právě na studia a život vydělává jako prostitutka. Mimo to doporučejme sledovat Listování i na Spotify, kde máte možnost nahlédnout i do zákulisí a být tak ještě více v centru dění.