ZE ŠUPLÍKU: Od sebevrahů k melancholii

Vojtěch Dárvík Máca je umělec. Vojtěch pochází se Soběslavi. Žije tak porůznu, nejvíce teď v Berlíně. Vojtěch kromě jiného píše básně a několik jich ze svého šuplíku zaslal. No, několik. Dost na to, abychom to vzali na pokračování, takže tady první část. A vy se nestyďte a zašlete také svá dílka (poezii, prózu, cokoli). Nešetřte nás!

Sebevrazi v posteli

Jak sebevrazi nazí
Zhýrale zíráme
Na sebe a do zdi

Do myslí vtíráme
Se nebozezem
Jak neznabozi

Abychom ukradli
Své veřejně tajné
Myšlenky

V bezmoci
po půlnoci
odcházíš

Mistru Janovi

V temné kobce v Kostnici
Kostky už jsou vrženy, praskají kosti
Teď! Nasazují mu papírovou čepici
Vzduch plné křivé křivdy, zlosti

Naskakuje husí kůže
Muži narozenému v Husinci
I v létě chladno být může
Však už připravují hranici

Na porážku jak ovce jde
S klidem a již beze strachu
Jak neviňátko narozené v Betlémě
Andělé nebes víří zrnka prachu

Tu čepice mu z hlavy sklouzla
K řetězu černému ho přivazují
Že prý uměl čáry kouzla
A otepi slámy přihazují

Hromada dřeva a slámy
„hle člověk“ uprostřed
Jiskry v oheň vzplály
Ani bys to nepostřeh´

V oblaku štiplavého kouře
Ještě slova písně zní
Na nebi strhuje se bouře
A z úst píseň plamen slíz

Otázka

Položil jsem otázku plnou strachu:
„Slečno, mohu se vás na něco zeptat?“

O slovních druzích

Holka
Nahá
Jenž
Několikrát
Se koupala
Zde
Vedle

Však
Což…

Ach!

Programátorovo vyznání

Věřím v počítač
Stroje všemohoucího
Stvořitele rychlé práce i síťových her
I Internetu syna jeho jediného
Pána mého
Jenž se počal z dvojkové soustavy
Trpěl pod hackry
Byl zneužit
Zamrznul
A byl smazán
Sestoupil do koše
Avšak třetího dne byl restartován
Vstoupil na plochu
Sedí na pravici Počítače stroje všemohoucího
Odkud přijde čerpat data živých i mrtvých
Věřím v software svatý
Svatou společnost Microsoft
programátorů diskutování
spamů a virů smazání
harddisku nesmazání
a medium na věky dat uchovávající
AMEN

Magické září
(věnováno Egonu Bondymu)

Magické září
Pouští moc
Pod sluncem zlatě
Klene se most

Magické září
Školní rok
Zvedá se těžce
Studentův krok

Magické září
Beze slov
Vyráží znova
Na temný lov

Magické září
Pivní dech
Plíží se městy
Po černých zdech

Magické září
Babí léto…

Melancholie

Tak trochu si myslím, že melancholie je nějaká rostlina.
Vím, že není, ale kdyby byla, chtěl bych ji vidět kvést.