PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Past na Brigitu. Past na čtenáře?!

Past na Brigitu. Past na čtenáře?!

Neděle, 25.08.2013 / recenze

 

Past na Brigitu, kterou vydalo nakladatelství Fra, je druhou básnickou sbírkou Jakuba Řeháka. Ten knihu nedávno představil v táborské kavárně Aux Café. Sbírka vyšla koncem roku 2012 a zařadila se mezi nejzajímavější básnické sbírky, jež v té době vyšly. Pojďme se na ni tedy podívat zblízka.

Co se tematického zaměření týče, dá se tato sbírka charakterizovat hned několika významy a naprosto výjimečnými rysy, s nimiž se často v poezii nesetkáváme. Jedná se o dokonalou soustředěnost na svět, v jakém nyní žijeme, a na vykreslení všech věcí a vjemů, které v tomto světě existují společně s námi, ač je mnohdy považujeme za nepodstatné.

V případě Jakuba Řeháka je kontext básní umístěn do Prahy, jejích uliček a zákoutí, kde se mnohdy dějí ty nejpozoruhodnější a nejzajímavější věci. V Řehákových básních se Praha objevuje nejen jako dějiště nejrůznějších událostí, ale je i jakýmsi tichým přihlížejícím, který se do života lidí nechce plést a jen je potichu a ve stínu sleduje a v klidu o nich rozvažuje.

Je však i aktérem, jenž zásadním způsobem formuje a vytváří jednotlivé příběhy a osudy lidí, kteří křáčí v jeho uličkách, ulicích, nábřežích a náměstích a žijí v kráse historických budov nebo špinavých a zaplivaných slujích.

V Praze se také odehrává básníkův vztah s tajemstvím opředenou Brigitou, ta je určitou spojnicí všech básní. V každé básni nějakým, i když mnohdy nepostřehnutelným způsobem, figuruje a je snad nejtajemnějším a tím i nejsložitějším motivem celé sbírky.

Ač se to na první pohled čtenáři tak jevit nemusí, jsou básně poměrně těžké a složité, plné vášně a touhy. Prolíná se v nich spalující žár touhy po neznámé ženě, která se mísí s touhou po ženách zcela odlišných, a autorovým okouzlením z ženského pokolení.

Past na Brigitu je bezpodmínečně jedním z nejlepších básnických děl, jaká u nás v poslední době vyšla. Je to temná, kontroverzní a naprosto pohlcující záležitost, jež si jistě mezi milovníky poezie najde své oblíbence.

I když asi ne každý ocení Řehákův styl a tón jednotlivých veršů. Přestože jsou často poměrně krátké, skrývají v sobě mnohem více něž sáhodlouhé veršíky, které v hlubším slova smyslu neskrývají vůbec nic. A v tom je jejich kouzlo. Stejně jako v lehkosti a krásné podmanivosti, která vás chytne za srdce a naprosto vás okouzlí...

UKÁZKA:

Ur Brigita

buď jak buď Brigito prý jíst a svlékat se z šatů
je to samé
sepnuté dlaně nad hlavou
pohyb krku udávající rytmus
ze strany na stranu:
asa-nisi-masa asa-nisi-masa
cvrček černý špendlík
schovaný dovnitř úst
do klopy saka

dveře za nimiž to je cítit pilinami
v rozích místnosti plechové kýble s pozdravy těla
Brigito i když se nám to nezdá
stojíme s rukama za hlavou
proti zvlněné vlhké omítce
držíce snad jen kůží čela kus papíru
na který psána bude noc
černoši drží v rukách saxofony či kvéry

Brigito
možná houba řekne nám
kde jsme se to octli
mokrá vyplula z tmy
nyní u laťky školní tabule
ještě s bledým popraškem křídy
výsměšně světélkuje
okolo nahrnutých lavic…


Autor: Wendy Šimotová


Téma: Literatura





Související články

 

 




Kultura dnes


Biograf

Divadlo
DON Tábor
22.10.2017 od 14:30 hod.

 

Docela malý festival o autismu

Festival / divadlo - besedy - filmy
Společenské centrum UNIVERZITA Tábor
22.10.2017 od 16:00 hod.

 

Vernisáž: Tereza z Davle

Výstava
Alšova jihočeská galerie
22.10.2017 od 15:00 hod.