Na publikaci o táborských Židech a Hadase padla celá vkladní knížka

Ke svému desátému výročí si táborská Hadasa nadělila knihu Viděno – slyšeno – prožito. Předsedkyně sdružení Hana Jančíková ze Sezimova Ústí ji světu představila v den výročí 70 let (27. ledna) od osvobození koncentračního tábora Osvětim v táborské městské knihovně.

Občanské sdružení Hadasa již deset let neúnavně připomíná židovskou historii Tábora. Publikace Viděno – slyšeno – prožito je jejím zrcadlem. „Obsah knihy je jakousi kronikou, záznamem každé akce Hadasy v průběhu deseti let. Čtenář v ní najde novinové články, úryvky dopisů a proslovů, fotky, historická fakta i básně," nahlédla Hana Jančíková mezi stránky.

Vydali ji v nákladu pěti set kusů a o titulní fotografii Memento, na níž je táborská synagoga těsně před zbouráním, se postaral fotograf Jára Novotný.
„Vydání knihy mě stálo jednu vkladní knížku, ale myslím, že stojí za to. Za dnes už jedenáct let se toho událo a nahromadilo hodně, mapujeme tedy činnost rok po roce. Bohužel dodnes Tábor nemá žádnou stálou židovskou expozici, tak alespoň toto," posteskla si Hana Jančíková nad knihou, která vyšla přesně čtyři roky po publikaci s názvem Židé v Táboře.

„V novince jsou navíc věci, které se do předchozí knihy nevešly. Čtenář tam najde například informace o táborské tóře, která je v Londýně," naznačila autorka. S obsahem a zpracováním jí pomáhala kolegyně Marika Janovská, ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka skenoval fotografie, ředitelka knihovny Eva Měřínská uvedla do finální podoby všechny texty, táborský odbor kultury přispěl finančně. Název knize vtiskli manželé Mrázovi, kteří ji také nakonec vydali.
Viděno – slyšeno – prožito je k dostání v táborské městské knihovně a v Husitském muzeu, a to za 50 korun.

Táborští Židé v Osvětimi

Dvacátý sedmý leden je dnem osvobození koncentračního tábora u polské Osvětimi. Ruská armáda sem přišla v roce 1945, před 70 lety.
V Táboře Židé sídlili od druhé poloviny 16. století. Nejvíce židovských obyvatel zde žilo v roce 1880, kdy jich bylo téměř pět stovek. Ve městě nikdy nevzniklo kompaktní ghetto, židovské domy stály mezi křesťanskými.

Za německé nacistické okupace zahynulo ve vyhlazovacích zařízeních 115 židovských občanů z Tábora, Němci vyvraždili celé rodiny, domů se nevrátili: Allinovi, Böhmovi, Fischerovi, Grünsteinovi, Guttmannovi, Hoffmannovi, Justicovi, Löwyovi, Mahlerovi, Meislovi, Mendlovi, Penížkovi, Pickovi, Podivcovi, Pollakovi, Popperovi, Reinovi, Sternovi, Veseckých, Vrkočovi a další. Nejmladší byla Alžběta Grünsteinová, do plynu šla ve čtyřech letech a pěti měsících.

Občanské sdružení Hadasa bylo v Táboře založeno v roce 2003 současnou předsedkyní Hanou Jančíkovou a skupinou lidí, kterým nebyl lhostejný osud židovské minority v době holocaustu. Zajímají je dějiny, náboženství a tradice židovského národa žijícího v diaspoře, konkrétně pak historie a odkaz židovské komunity, která v Táboře sídlila již od počátku 17. století a jejíž tragický konec vyústil v listopadu 1942 deportací Židů do Terezína.

Mezi aktivity tohoto sdružení patří především organizování kulturních a vzdělávacích akcí, souvisejících s danou tematikou (koncerty, divadelní představení, výstavy, přednášky, pietní akty, návštěvy muzeí a židovských památek, vydávání informačních tiskovin aj.). Redakční výbor Hadasy již vydal obsáhlou knižní publikaci Hany Jančíkové věnovanou historii Židů v Táboře a na Táborsku. Členové Hadasy navázali přátelské styky s českými Židy a jejich potomky, žijícími v USA, Velké Británii a Izraeli.

Táborská synagoga stávala mezi dnešními ulicemi Hradební a Na Parkánech, byla postavena v letech 1883 až 1885 v orientálním slohu jako náhrada za starší budovu. K bohoslužbám sloužila do nacistické okupace, kupodivu nebyla německými úřady zbořena. Během války se z ní stalo skladiště a ani po ní se její využití nezměnilo. Zbořena byla v roce 1977. Na jejím místě je dnes parkoviště.