Mluvíte s anděly?

Film Křídla Vánoc pojednává o čtveřici osob, která má pocit, že žije ve „srabu“ společnosti. Jejich životy jsou provázeny bolestnými událostmi, nenaplněnými očekáváními, nesplněnými ideály a v neposlední řadě strachem. Tomu všemu korunuje fakt, že všichni pracují ve stejném nákupním centru. A ačkoli jsou jejich životy odlišné, jedno mají společné – přání. Přání, která jsou pro ně natolik nesplnitelná, že se bojí vyslovit je nahlas. Jejich ideální životy se odehrávají imaginárně v jejich mysli, kdy se stávají herci, svobodnými či zamilovanými bytostmi, které společně doprovází radost a štěstí. Donutí tyto dva aspekty onu partu „Hic“ změnit sebe samé nebo zjistí, že už nemají šanci vyjít ze stínu svých pochybných individuí?

Přiznám se, že film Křídla vánoc na mě udělal dojem. Je pravda, že k českým filmům přistupuji ryze skepticky a předpojatost před českými herci ze mě jen čiší…. Přirovnala bych to asi k rasismu. Ano, otevřeně přiznávám, že jsem filmový rasista. Z výběru dvou filmů, kdy jeden je český a druhý například americký, si vždy zvolím ten druhý. Né, že bych snad zbožňovala američany, ale jejich filmy mě vždy něčím obohatí. Mám pocit, že jsem alespoň na chvíli součástí jejich kultury, vím jak to vypadá na Páté avenue nebo 3D lítám na ptákovi jako Avatar. Český film mě téměř vždy pokaždé nepřekvapí a téměř pokaždé „zabije“ nudou.

Co se týče hereckého obsazení vyzdvihla bych Vicu Kerekes, která jako vždy nezklamala a Richarda Krajča, o kterém jsem zjistila, že je taky herec. Jeho role sexistického parchanta, který je zaměřen na vdané paničky, byla zřejmě šita na míru. Překvapením bylo, když na závěr ukázal, že má také duši. K roli Jakuba Prachaře bych řekla jen, díky bohu za blonďaté vlasy a velký dík věnuji za ukázku „zákulisí“ supermarketu.

Hudební stránka filmu pro mě byla překvapením stejně tak jako osobitý styl natáčení režisérky Karin Babinské. A když opomenu onu absurditu v podobě zjevení, kterému na můj vkus věřili všichni až moc kýčovitě, dávám 70%