Temné drama Hrana zlomu s maniakálním Štěpánem Kozubem má premiéru na jihu Čech

 Temné drama Hrana zlomu v hlavní roli se Štěpánem Kozubem v nečekaně maniakální poloze, kterému herecky sekunduje znepokojující hrdinka v podání Pavly Gajdošíkové, uvedou v premiéře od čtvrtka 4. do neděle 7. listopadu vždy od 20 hodin v Kině Oko ve Strakonicích, ve čtvrtek 4. od 20 hodin a v pátek 5. listopadu od 17 hodin v Kině Svět v Táboře a ve středu 10. listopadu od 18 hodin v Kině Vodňany.

Trailer ZDE

Vyznavači žánru mají příležitost zhlédnout v české kinematografii snímek na pomezí hororu a thrilleru, který si Lynchovsky pohrává s divákovou představivostí. Hranu zlomu režíroval debutující Emil Křižka, jenž Kozuba obsadil i do svého úspěšného krátkého filmu Ruchoth Raoth.

Křižka se svým předchozím filmem uvedeným na festivalech po celém světě slavil úspěchy v Minsku, New Yorku či Los Angeles a Kozub za roli v něm získal v roce 2018 hlavní hereckou cenu na festivalu indie hororových filmů v Las Vegas. V Křižkově předchozím i aktuálním filmu si zahrála také Alena Sasínová-Polarczyk pocházející z Rožnova pod Radhoštěm, kde se vedle Ostravy Hrana zlomu natáčela. Hraje v něm i Petr Panzerberger, který stejně jako ostatní jmenovaní herci, vystupuje v představeních kultovního ostravského Divadla Mír. Kameramanem snímku je dlouholetý Křižkův kolega polského původu Ryszard Perzynski.

Hrana zlomu vypráví příběh dvou dysfunkčních rodin – manželského páru vychovávajícího dcerku v napjaté atmosféře a ve sterilním prostředí luxusní vily a dospělého Viktora žijícího se svou matkou v polorozpadlém domě na samotě, jejichž soužití se dá také stěží označit jako harmonické. Obě rodiny propojí náhlé dramatické okolnosti, které je dostanou na pomyslnou „hranu zlomu“.

Struktura vyprávění Emila Křižky pracuje s nelineární časovou posloupností a nenechá tak diváka na chvíli vydechnout. Tvůrci filmu podle svých slov pracovali s přesnou vizí žánrového filmu, s nímž chtějí oslovit milovníky temných thrillerů nebo psychologických či gore hororů. Atmosféru snímku navíc podpořili pečlivě vybranými lokacemi, audiovizuálními efekty i speciálně vyrobenými rekvizitami. Režisér Křižka, původním vzděláním kamenosochař, ve filmu využil i své řemeslné dovednosti, když ručně vyrobil originální artefakty sloužící jako součást filmových dekorací. Křižka je také průkopníkem a autorem tzv. knižních trailerů, například k hororům Stephena Kinga, coby filmař se odkazuje k postupům mexického scenáristy Guillermo Arriagy (21 gramů, Babel).

Film v sobě kloubí různé prvky nezávislého žánru, vedle překvapivé vyprávěcí struktury a temného vizuálního konceptu je to i silná zvuková a hudební složka. Autorem hudby je oceňovaný experimentální skladatel Jakub Rataj, za zvukovým designem stojí Lukáš Moudrý a Martin Ožvold, oceňovaný za audio série Anatomie strachu a Matematika zločinu.

Producenty Hrany zlomu jsou Vratislav Šlajer a Jakub Koštál ze společnosti Bionaut, kteří mají na kontě internetový seriál #martyisdead oceněný mezinárodní Emmy a kritiky vyzdvihovanou komedii s prvky hororu Shoky & Morthy: Poslední velká akce. Vratislav Šlajer se svými kolegy z Bionautu patří mezi popularizátory temného žánru v Čechách. Právě Šlajer stojí i za vznikem platformy pro fanoušky hororů, thrillerů, noir, dark fantasy či true crime z celého světa s názvem Planet Dark, která má tisíce odběratelů. Pod labelem Planet Dark vznikl i nový celovečerní film Hrana zlomu, jehož koproducenty jsou Studio Beep a PFX.

Snímek byl podpořen Státním fondem kinematografie a Moravskoslezským krajem. Na výrobě se spolupracuje s Moravskoslezskou filmovou kanceláří a Zlín Film Office.


SYNOPSE
Temné drama v hlavní roli s nečekaně maniakálním Štěpánem Kozubem a znepokojující hrdinkou v podání Pavly Gajdošíkové. Kateřina s Robertem vychovávají malou dcerku v luxusní vile, těžko však jejich domácnost nazvat harmonickou. Dospělý Viktor žije s matkou v polorozpadlém domě na samotě, jejich soužití však není o nic zdravější. Osudy dvou dysfunkčních rodin se protnou v temné příběhové mozaice, která si Lynchovsky pohrává s divákovou potřebou vytvářet si domněnky o tom, kdo je oběť a kdo pachatel.