Mladí umělci se na Infusion spojují v jedno

"Výstava mladých umělců Infusion" zní, jakoby umělci vystavovali sami sebe. A ono to tak do vlastní míry i je. Obrazy,objekty, plastiky i papírotisky či fotografie jsou k vidění v táborském klubu MP7. Jak čtveřice tvořila, jaké to bylo na vernisáži a vůbec, co k Infusion říkají sami autoři?

Infusion je výsledkem týdenního symposia čtyř mladých, táborských umělců, kteří jak vysvětlují „se snaží reagovat na současné umělecké dění a dění kolem každého z nás“. Každý z nich používá jinou výtvarnou techniku, má jiný pohled, přesto však ve výsledku dochází ke střetávání (každé dílo v sobě nese dílo druhého) a hlavní téma pak nese sjednocující prvek - od toho pak složený název in fusion / ve fúzi.

„Chtěl jsem udělat výstavu svých prací, ale nechtěl jsem ji mít sám. Nakonec jsem tedy sehnal kluky a odjeli pryč z města, tvořit do přírody. Každý dělá něco jiného, používá jinou techniku i formu, takže je výstava různorodá,“ popisuje začátek Vojtěch Pollák. Sám se pustil do plastik. „Trápil jsem se. První dílo jsem dokonce vyhodil. Výsledkem je nyní plastika složená z obrazů a spletenců. Právě v nich je to propojení, fúze,“ vysvětlil.

Portréty všech zúčastněných umělců dělal formou papírotisku Štěpán Jirásko, student grafické tvorby v Hradci Králové. „Touto formou jsem pracoval poprvé a byl to pro mě takový experiment. Nevěděl jsem, co z toho vyleze. Sympozium nás čtyř, které výstavě předcházelo, je o setkávání. K tomuto tématu jsem přiklonil své dílo,“ říká. Portréty si na sobě ze sympozia „odnesl“ také starý Peugeot 205. Na výstavu se však nevešel.

Jelen a nahý muž

Kromě plastik či zmíněných papírotisků je na výstavě možné zhlédnout také malby Martina Bosáka. V první části trilogie zachycuje muže malujícího jelena. Po domalování na něj obnažená postava nasedá a ujíždí. „Inspirovala mě právě ta příroda, v níž jsme tvořili. Jelen mi přišel esteticky dokonalý a celý namalovaný příběh je oním splynutím – fúzí s přírodou,“ dodává Bosák.

Rozpohybované i dokumentární fotografie pocházejí od studenta táborského Gymnázia Pierra de Coubertina Štěpána Klímy.
„Chtěl jsem udělat fotky ne základní formou, ale pohybem. Cílem bylo, aby podobně jako plyne hudba, plynula také ona. Asi deset fotografií ze sympozia visí v klubu a asi 2500 snímků běželo o vernisáži v řadě za sebou na plátně a tvořilo takový film,“ uvádí k dílu Klíma.

Všichni se shodují, že kromě zábavy, zpestření prázdnin a relaxace je sympozium spojilo. „Více jsme se poznali a poznali jsme také tvorbu druhého. Pokud budou peníze, příští rok bychom rádi na projekt navázali a pokračovali v něm. Možná bude dobré zapojit do něj ještě více lidí – například holky,“ shrnuje Martin Bosák, který hned při vernisáži dostal nabídku na koupi obrazů. Výstava potrvá zhruba měsíc.