PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Literatura se opět dočkala svého ocenění. Knihou roku Cen Magnesia Litera je Hella Aleny Machoninové

Literatura se opět dočkala svého ocenění. Knihou roku Cen Magnesia Litera je Hella Aleny Machoninové

Pátek, 19.04.2024 / reportáž

 

Ani knižnímu světu se v loňském roce nevyhnuly objevy nových autorů, pestrost příběhů nejrůznějších žánrů a poměrně překvapivě došlo i na pár skandálů, což zrovna pro knižní svět není právě typické. Stejně tak pestré a pro někoho jistě i překvapivé byly letošní nominace na letošní ceny Magnesia Litera a jejich proměnění.

K jejich slavnostnímu udílení na prknech Národního divadla došlo večer ve čtvrtek 18. dubna a momentálně tedy nezbývá nic jiného než gratulovat, slavit a především číst. A to nejen knihy oceněné, ale i ty, které nás takříkajíc trefí do nosu. Celým večerem provázela kapela Neuro Bats, která je ve své tvorbě velmi jedinečná, originální a, pokud se to dá o hudbě říci, asymetrická a velmi netradiční, což jsou určitě aspekty, které s udílením cen Magnesia Litera jdou tak trochu ruku v ruce.

Knihou roku se pak stal biografický román Hella Aleny Machoninové, v němž líčí životní peripetie a osobnost české židovky Heleny Frischerové, se kterou vede pomyslný dialog, v němž nachází i sama sebe.

Stejně jako loni, tak i v letošním došlo, krom standardních a již několik let zavedených ocenění, i na udílení cen žánrové literatury. Oproti letošnímu roku se ovšem i této literatuře dostalo, řekněme náležité pozornosti a ocenění autoři si převzali sošku v přímém přenosu. Za fantastiku, která si získává čím dál tím více čtenářů a příznivců, si cenu odnesl Jan Kozák za svůj překlad, doslova epického románu Sága o Lundirovi, jenž vzdává poctu takovým velikánům žánru, jako je například Tolkien.

Nejlepší humoristickou knihou se pak staly Svatební historky známé a velmi oblíbené stand-up komičky Lucie Macháčkové, ve které ukazuje nejen kulturní rozdíly, na něž při takovém obřadu a jeho přípravách mohou lidé narazit, ale i jeho absurdnost a komičnost situací, jež přináší setkání členů rodiny i svatebních hostů, kteří mají o tomhle velkém dni svoje představy. Stejně jako se velké oblibě těší již zmíněná fantastika, má velkou a pevnou čtenářskou základnu i česká detektivka. Ocenění za ten nejlepší a nejpropracovanější detektivní román si odnesla Jana Jašová za svůj román Krutý měsíc z dob covidu, po kterém už zbyly už jen vzpomínky a knižní příběhy.

Během proběhlého galavečera několikrát z úst autorů padla krásná věta. A to sice ta, že soutěžit v literatuře a v psaní, je vlastně poněkud hloupé. A možná na tom něco je, protože…Kdo má v tomhle směru skutečné právo hodnotit slova, myšlenky a třeba i poselství, která se k nám prostřednictvím literatury dostávají? Nicméně aspoň ti erudovaní krotitelé slov se o toto hodnocení pokusili a v klasických kategoriích rozhodli o těch nejlepších knihách.

Pro běžného čtenáře byla asi nejzajímavější Litera za prózu, který si v letošním roce odnesl Marek Torčík za svůj román Rozložíš paměť, v němž kombinuje několik zásadních motivů ovlivňujících jak život člověka jakožto jedince, tak i jako člena rodiny. Marek Torčík s tímto svým románem brzy navštíví i táborskou Jednotu, tak pokud máte chuť se s ním setkat a na něco se ho osobně vyptat, budete mít 16. května jedinečnou příležitost.

Vedle prózy vždycky neodmyslitelně stále poezie, jejíž pomyslnou královnou se stala Tereza Bínová a její hravá, hloubavá a kosmicky cyklická sbírka Červený obr. Nesmíme samozřejmě ani zapomínat na knihy pro děti. A co baví děti nejvíc? Bádat, zkoumat a objevovat svět. Což jim umožní mimo jiných knih i fiktivní časopis o houbách, pro houby a navíc psaný samotnými houbami. V graficky skvěle zpracované knize Myko autora Jiřího Dvořáka děti prozkoumají svět hub, jejich podstatu, vlastnosti i vzájemné vztahy. U přírody se ještě na chvilku zastavíme, protože cenu za naučnou literaturu si tentokrát odnesl Stanislav Březina, který s kolektivem autorů vypracovat obsáhlou a bohatou publikaci Louky zaměřenou na komplexní popsání a zobrazení lučních symbióz, popsat jednotlivé mechanismy tohoto výjimečného společenstva a upozornit na jeho důležitost.

Velmi prestižním oceněním je každý rok i cena za nakladatelský čin. A jistě nebylo velkým překvapením, že si cenu v této kategorii odneslo nakladatelství Karolinum za vydání kompletního dílo jednoho z našich největších básníků Karla Šiktance. Na vydáních jeho básnických sbírek pracoval celý tým pracovníků a jejich práce, trvající celých dvacet let si v každém případě takto prestižní ocenění zaslouží. Stejně velkým a důležitým oceněním je i DILIA Litera za debut roku, kterou získal Eli Beneš za svůj velmi civilní, přesto však velmi niterní a citlivý román o návratu z Osvětimi Nepatrná ztráta osamělosti.

Magnesia litera se ovšem neudílí jen za beletristickou literaturu a dejme tomu encyklopedické texty, ale i za literaturu publicistickou a překladovou, v nichž se oceňuje nejen literární práce spojená s novinářskou činností, ale i práce překladatelská, která je často důležitější a náročnější, než práce samotného autora. V těchto kategoriích byla oceněna Tereza Matějčková (Litera za publicistiku) se svou sbírkou rozhovorů, esejů a recenzí Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, v nichž poukazuje na tragičnost unáhlených soudů, nutnost zdravých úsudků a vytváří velmi unikátní prostor, v němž nutí čtenáře skutečně myslet a zamýšlet se. Marta Pató se pak stala hrdou držitelkou ceny za svůj překlad maďarského románu Třetí most popisující život maďarských bezdomovců, kteří řeší krom ztráty bydlení i stejně triviální momenty jako je lékařská péče, potřeba oblečení, jídla i takových banalit jako je třeba sex.

V neposlední řadě je třeba zmínit i to, že nejen literatura si zaslouží ocenění. Nejen ona totiž tvoří jeden ze stavebních kamenů kulturního života člověka. O její budování se totiž zasluhují i ti, kteří přímo knihy nevytváří, ale podporují její vznik, propagaci i zpřístupnění jejích jednotlivých forem. Právě proto se v rámci cen Magnesie litera uděluje i cena za přínos knižní kultuře. Ta tentokrát patřila poezii, respektive Tomáši Kůsovi a jeho platformě Slampoetry, která přináší poezie blíže ke čtenářům a odhaluje její kouzlo i těm, které by za normálních okolností minula.

Kosmas cenu čtenářů si letos odnesl Martin Moravec, který už pár let boří trh svými knihami rozhovorů. Ta poslední je věnovaná lékaři a leteckému záchranáři Marku Dvořákovi, který v ní odhaluje ty nejdramatičtější okamžiky své práce, při níž hraje roli rychlé rozhodování, chladný rozum a především čas, který vždycky není na jeho straně.

Večer je u konce, ceny jsou rozdány. Nám nezbývá nic jiného, než ještě jednou srdečně pogratulovat vítězům a nezapomenout na to, že literatura je neodmyslitelnou součástí našich životů. Neměla by tak zůstávat ve stínu rozsvícených televizních obrazovek, nekonečných seriálů nervy drásajících sportovních přenosů. A stejně jako bychom jí měli věnovat svůj čas, lásku a pozornost, bychom ji měli stejně tak i oceňovat a vnímat všemi smysly. 

Další podrobnosti a doporučení na knihy Cen Magnesia Litera najdete
ZDE.


Fotografie


Autor: Wendy Šimotová


Téma: Literatura





Související články

 

 

Vstupenkový systém Bzuco



Kultura dnes


Benefiční Adventní koncert - dámský komorní soubor Trio Opera Diva

Hudba / koncert
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Klokoty
08.12.2024 od 17:00 hod.

 

Paul Batto

Hudba / Malý adventní koncert u divadelního betléma
Divadlo Oskara Nedbala Tábor
08.12.2024 od 16:30 hod.

 

Vánoční smyslohraní

Pro děti / zábavná herní stanoviště
Kulturní dům Veselí nad Lužnicí
08.12.2024 od 09:30 hod.

 

Advent v muzeu

Pro děti / adventní tvoření
Lovecký zámek Ohrada
08.12.2024 od 14:00 hod.