Lukáš Boček provedl táborské čtenáře svou zahradou mrtvých duší

Být mladým, začínajícím autorem, který má navíc na krku bandu studentů je docela náročná životní disciplína. Zvlášť, když se vaše první knížka stane poměrně velkým hitem. Lukáš Boček se s touhle rolí popral velice obstojně a statečně. Jeho kniha Zahrada mrtvých duší se i po roce od svého vydání těší u čtenářů stále velké oblibě a Lukáš Boček s ní tak s velkými úspěchy může obrážet republiku křížem krážem. Není to tak dávno, co s ní zavítal i do táborské knihovny a znovu otevřel jedno z největších a pravděpodobně i nejbolestivějších témat. A to nejen v literatuře, ale i v životě mnohých z nás.

Zahrada mrtvých duší je velmi silným, bolestným a v mnoha scénách dramaticky vyhroceným románem o závislostech, životních traumatech a ztrátách, se kterými se těžko vyrovná dospělý člověk, natožpak dítě. Právě děti, které v tomto románu pomalu dospívají, hrají v Bočkově příběhu zásadní úlohu. O to silnější je i téma celé knihy, které se nehodí prozrazovat dopředu. Čtenáře bychom tím o hodně ochudili.

I sám autor se ho urputně snaží držet pod pokličkou, i když je pravda, že na podobných setkáních, kam zavítají především ti, kteří už jeho román četli, se tomu plně vyhnout nelze. Vše se tedy časem otevřelo a na povrch tak vyvstaly nejen otázky ohledně autorovy osobní zkušenosti a částečných autobiografických motivů, ale i o vnímání traumat v rámci společnosti a roli závažných a temných témat v literatuře obecně. Přestože se celý večer nesl ve velmi komorním duchu, byl v každém případě velmi nosným a přinesl mnoho důležitého.