Být cikánský kluk vždy neznamená být šmejd. Patrik Banga bořil tabu v Jednotě

Lidé se občas vymlouvají na svůj neúspěch a hází vinu na ostatní. Omlouvají se špatným rodinným zázemím, nevyhovujícími podmínkami, nedostatkem lásky, výchovou, která nebyla zaměřená na rozvoj jejich schopností a dovedností a kdo ví na co všechno ještě. Málokdo si uvědomuje, že jste si sami sobě pány a strůjci svých osudů, a přestože nemáme třeba super skvěle rozdané karty, můžeme s nimi vyhrát. Ideálním příkladem a téměř ukázkovým příkladem je třeba i spisovatel Patrik Banga, který nedávno zavítal do Tábora, kde v místní kavárně a knihkupectví Jednota představil svoji knihu Skutečná cesta ven. Ta letos získala prestižní literární ocenění Magnesia Litera.

Kniha se dočkala i audioknižního zpracování, kterému dodal hlas i na hudební doprovod sám autor. Skutečná cesta ven se tak stala autorskou knihou se vším všudy.

Banga ve své prvotině čtenářům přibližuje svůj život a dospívání na Žižkově, žákovská i studentská léta a životní peripetie, kterými si nejen on, ale i jeho rodina a příbuzní museli často procházet. Nutno dodat, že Patrik Banga se narodil do romské rodiny, což je poměrně důležitý aspekt celé knihy. S romskou komunitou se totiž od nepaměti pojí spousta předsudků a tabu, která nutně nemusí být vždy pravdivá. A právě toto velké téma je v knize Skutečná cesta ven otvíráno, analyzováno a polidšťováno. Patrik Banga díky své upřímnosti a otevřenosti přináší veřejné čtenářské společnosti svůj osobní příběh, příběh malého kluka, který si po celý svůj život nesl nálepku „cikán“, což se pro mnohé, policistů nevyjímaje, automaticky rovná být zloděj, nemakačenko, hajzl... A vlastně i někdo, kdo je zkrátka míň. 

Patrik Banga se ovšem nepřízní osudu a ne úplně nejlepšími kartami, které od malička držel v ruce, nenechat zviklat. Stal se úspěšným programátorem, uznávaným novinářem a teď i oceňovaným spisovatelem.