PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Listování se vrátilo do Tábora. Na pódiu představilo Zvíře, týraného chlapce

Listování se vrátilo do Tábora. Na pódiu představilo Zvíře, týraného chlapce

Středa, 18.10.2017 / fotoreport + článek

 

V životě je někdy lepší mlčet, než plácnout nějakou hloupost nebo něco, čím byste toho druhého urazili nebo ho ranili. Ale někdy se takové mlčení může protáhnout na dobu, která se zdá být nekonečná. Nebo se nekonečnou může opravdu stát. Své o tom ví dospívající chlapec Kevin, který nepromluvil už mnoho let. Nepromluvil už tak dlouho, že začal mít strach ze svého vlastního hlasu. A ze spousty dalších věcí od kroužkové vazby na sešitech až po to vyjít ven mezi lidi.

Jeho mlčení má ovšem své opodstatnění. Kevinovo dětství totiž nebylo právě nejšťastnější. Naopak. Bylo plné křiku, násilí a pláče. A to nejen jeho, ale i jeho malých sester. Žádný křik ani prosby totiž Kevina ani jeho sourozence neochránilo od násilí a týrání, jakýmu byli vystavováni. A tak se Kevin jednoho dne rozhodl, že raději nebude mluvit vůbec.

Kevina potkáváme v šestnácti letech v jednom z mnoha ústavů, vystavěných za jediným účelem – postarat se o postižené děti a tiše je ukrýt před zraky ostatního světa. Kevinovi v tuto chvíli nikdo neřekne jinak než Zvíře. Ukrytý pod stolem a zabarikádovaný za mnohými židlemi ukrývá se chlapec před okolním světem, který mu přinesl tolik bolesti a utrpení a vybudoval v něm tolik strachů, že není schopen normálního života. Nemluví, nemyje se. Když nechce, tak nejí. Nechová se přátelsky, ale ani nepřátelsky. Prostě kolem sebe jen nechává všechno a všechny volně proplouvat a snaží se být co možná nejvíc neviditelný.

Torey, dětská psycholožka a expertka na poruchy mluvení, se ovšem rozhodne nenechat Kevina nadobro shnít v jeho tichém světě. Intenzivně začne pracovat na tom, aby Kevin po všech těch letech opět promluvil a zařadil se do normálního života, který může jako inteligentní chlapec vést. Cesta k navrácení klidu do Kevinovi duše nebude v žádném případě jednoduchá, ale Tore není z těch, kdo se jen tak lehce zdá.

Obavy se nevyplnily

Toto je jen tak ve zkratce děj dalšího z mnoha příběhů, které si ke svému zinscenování vybrali herci z projektu Listování. A musím říct, že se jeho zpracování zhostili velice dobře. Příběh je neskutečně emocionálně silný, dojemný a duši drásající a dostat ho na divadelní prkna nemohlo být nic snadného. Pro mne to bylo jedno z nejvíc emočně náročných čtení, do kterého jsem se letos pustila, takže jsem měla trochu obavu, aby mi jeho divadelní zpracování nezkazilo celkový dojem z příběhu, ale byla jsem velice mile překvapená.

Herci vytáhli z knihy opravdu to podstatné, co pro ni bylo důležité a vytvořili tak úžasné a dech beroucí představení, které člověku vehnalo slzy do očí a probudilo v něm zlost nad tím, jak často selhává právní a sociální systém, ve kterém jsme nuceni žít a fungovat.

Těžký příbeh


Listování se po létě opět vrátilo i do Tábora a je pravda, že nezačalo zrovna odlehčeným příběhem. Člověk by očekával, že po letní pauze začnou herci s něčím nenáročným a odlehčeným a ne s něčím tak čtenářsky náročným, jako je Zvíře. Na druhou stanu ovšem…drsný náskok do opět jedoucího vlaku scénického čtení je možná lepší a efektivnější než pomalý rozjezd, který by nemusel mít ten správný wow efekt.

Zvíře je příběhem o tom, kam může člověka – a tím spíše dítě dohnat nefungující prostředí plné zloby a nenávisti ve kterém vyrůstá a ze kterého mu nikdo nepomůže. Ani když je svědkem zabití vlastního sourozence, ustavičného ponižování a nekončící bolesti, kterou mu způsobují ti nejbližší. Torey Hiden, autorka této knihy ví o čem píše. Sama totiž s Kevinem pracovala. Ona sama je psycholožkou, která mnohé ze svých případů přenesla na papír a poskytla tak světu pohled do zákulisí své práce i rodin a dětí, se kterými pracuje a s jejichž problémy se denno denně potýká.

Za účasti autorky

A co bylo na zářijovém Listování úplně nejlepší? Kromě perfektních hereckých výkonů a naprosto úžasného, byť velmi drsného příběhu, který rozhodně upoutal nejednoho diváka, to byla i přítomnost samotné Torey Hiden. Všichni, kdo opět zavítal do Divadla Oskara Nedbala v Táboře tak měl možnost zeptat se samotné autorky knihy ne její činnost, – ať už tu literární nebo tu psychologickou – na její další knihy nebo na cokoli dalšího, co je zajímalo. A uznejte sami, že přítomnost autorky knížky, která vás prosto pohltí a duševně rozloží, je velkou událostí pro každého milovníka knih. A všichni, kdo na projektu Listovní pracují, si toho jsou moc dobře vědomi. A sázejí na dobré karty. V listopadu se totiž můžete těšit na další z mnoha scénických čtení, které si pro nás Listování připravilo. 


Fotografie


Autor: Wendy Šimotová


Téma: Literatura





Související články

 

 




Kultura dnes


Iluzionisté

Divadlo / komedie / komedie se Stanislavem Zindulkou
Divadlo Oskara Nedbala Tábor - malý sál
19.09.2018 od 19:00 hod.

 

Dál nic?! Ondřej Kobza v Jednotě

Ostatní / diskuze
Jednota
19.09.2018 od 19:00 hod.

 

Kurz salsy pro páry a ženy

Sport / tanec - salsa
Taneční škola Stanislava Schöna, Pražská 131a
19.09.2018 od 18:45 hod.