Mé dětství v socialismu. Další LiStOvÁnÍ přiblížilo povídky Jana Simkaniče

 U příležitosti 25. výročí Listopadu’89 si vzal Jan Simkanič do hlavy, že dá dohromady soubor několika povídek, které by byly jakýmisi vzpomínkovými artefakty jejich pisatelů právě na tuto dobu. Zpracoval roztodivnou partu lidí a společně vytvořili knihu, je zajímavá, zdrcující a vážná, na druhou stranu ale zároveň vtipná, občas lehce sarkastická a navíc neuvěřitelně čtivá. A to by v tom byl čert, aby po tomto literárním skvostu nesáhl Lukáš Hejlík a jeho parta shromážděná kolem projektu LiStOVáNí. Povídky představili v únoru v táborském Divadle Oskara Nedbala. 

Mé dětství v socialismu je výjimečným literárním počinem, ve kterém nejrůznější známé osobnosti, jako je Tomáš Hanák, Michal Horáček, Michal Klíma nebo Kateřina Mahdalová, vyprávějí a vzpomínají na to, jak se za socialismu žilo a jak svět tehdy fungoval. Pro nás, mladou generaci, je to tak kniha v každém směru zajímavá, protože nám umožní nahlédnout pod pokličku doby, v níž vyrůstali naši rodiče a v níž žili naši prarodiče. Je novým a zcela unikátním pohledem na dobu, kterou známe jen z učebnic dějepisu, možná z vyprávění rodinných příslušníků. A to je, alespoň myslím, jedna z největších zásluh, kterou tato kniha má.

Samozřejmě, že ve zhruba hodinovém představení není možnost pojmout všechny příběhy, které jsou v této knížce obsaženy. Na diváky tedy čekal jen jakýsi výcuc toho nejlepšího a to tak, aby bylo celé představení co nejpestřejší a každý si v něm našel povídku, ve které se najde, nebo která mu zkrátka a dobře sedne na tělo.

Některé příběhy sledujeme z pohledů malých dětí, jiné zas z pohledu dospívající teenagerů, některé z pohledu rodičů, kteří se báli nejen o svou vlastní budoucnost a práci, ale především o štěstí a budoucnost svých ratolestí, které mnohdy nechápali, že jisté věci se mohou říkat doma, ale ve škole nebo mezi kamarády už ne. Když se pak některé dítko prořeklo, mělo to samozřejmě své následky pro celou rodinu.

Všechny příběhy, osudy a vzpomínky na dobu socialismu si tak každý může vychutnat nejen při čtení knihy, kterou bych tímto chtěla všem vřele doporučit, ale i jako přčdstavení díky hercům z projektu LiStOVáNí.

Pokud zavítáte na představení knihy Mé dětství v socialismu, uvidíte báječnou Věru Hollou, která zahraje snad všechno – od dětí, zvířat, matek strachujících se o své děti až po drsnou a nekompromisní ženu hájící pevně svůj názor – společně s Pavlem Oubramem, který je také divadelním mistrem na slovo vzatým byť ho na podiu společně s LiStOVáNím neuvidíme tak často. Oba dva herci opět předvedli báječné herecké výkony a přiblížili tak knihu Mé dětství v socialismu i těm, kteří by po ní třeba jen tak sami od sebe nesáhli, což je jedině dobře. Protože to je, jak doufám, hlavní cíl celého projektu LiStOVáNí.

Další LiStOVáNí se v táborském diavdle koná 12. března od 19 hodin. Číst - hrát se bude Mít a nemít od Ernesta Hemingwaye.