Anifilm 2016: Ani slunečné počasí nedostalo lidi od skvělých filmů

Jako každé jaro v předchozích pěti letech, i letos Třeboň hostí mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm. Ze skromných začátků vyrostl v kulisách historického centra ambiciózní festival, který se pyšní pestrou, ale pečlivě sestavovanou dramaturgií. Z 1 300 přihlášených filmů komise vybrala 142 nejzajímavějších, které od úterý do neděle soupeří v sedmi kategoriích. Českou animaci v soutěži reprezentuje 15 tuzemských filmů.

Nedílnou součástí festivalu je také velkorysý doprovodný program. Jsou to například filmy uvedené v sekci Kde domov můj? od tvůrců spjatých s Českou republikou, kteří mají zkušenost s emigrací či životem v exilu, nebo výběr nové italské animace v sekci Animazioni 4. Nechybí ale ani přednášky, workshopy a výstavy. Závěr dne pak patří koncertům kapel jako Děti mezi reprákama, HRTL či Dizzcock a veřejně přístupným promítáním pod širým nebem na Masarykově náměstí.

Ani slunečné počasí nepřebije kvalitní program

Přestože čtvrtý festivalový den vítal návštěvníky od časného rána prosluněným počasím, kinosál se z větší části zaplnil již na první dopolední projekci. Úvodní blok krátkých filmů nasadil páteční laťku vysoko: každý snímek vyprávěl svůj příběh jinou animační technikou, pokaždé řemeslně velmi zdařilou. Přestože tvůrci v několika případech sáhli po expresivnějších formách vyjádření, výtvarno nikdy nepřehlušilo příběh.

V pásmu se objevily i dva české příspěvky: poetické podobenství o zrození a smrti, rodině a plynutí času Strom režisérky Lucie Sunkové a svižná asociační hra vystavěná kolem motivu slunce Sunrise Víta Pancíře. Na nejočekávanější snímek celého bloku si přesto diváci museli – možná záměrně – počkat až na závěr. O přízeň poroty totiž v Třeboni bojuje Arnošt Piškot, nejnovější počin všestranného australského filmaře Adama Elliota, autora oscarového hitu Mary a Max. Svým osobitým stylem tentokrát Elliot líčí příběh hluchoněmého taxidermisty Ernieho, který se rozhodne skoncovat s dosavadním usedlým způsobem života. Stačí však jedno nedorozumění a z plánované idylky v Benátkách se vyklube turbulentní dobrodružství v Austrálii.

Charlie Kaufman vkročil novým filmem do světa animace

Ještě očekávanějším bodem pátečního programu však byla projekce nejnovějšího filmu výrazného scénáristy Charlieho Kaufmana, který je podepsán pod scénáři k filmům jako Věčný svit neposkvrněné mysli nebo V kůži Johna Malkoviche. Jak místo uvedení napovídá, novým snímkem se vydal na pole filmové animace. Protagonistou je Michael Stone, který trpí Frégoliho poruchou – vzácným onemocněním, které způsobuje, že mu všichni lidé připadají stejní. Jednoho večera ale v hotelu potká ženu, která není jako ostatní a bláznivě se do ní zamiluje.

Film není zajímavý jen tím, že byl celý financován skrze crowdfundingovou kampaň na Kickstarteru. Animace totiž v tomto případě není jen jiné médium – Kaufman ji používá pro cílené budování atmosféry. Značnou realističnost animace rozbíjí lehkým zastřením, které zjemňuje veškeré kontury. Také se rozhodl neretušovat spoje výměnných částí obličeje, čímž ještě více rozbíjí iluzi reality. V kombinaci s nasnímáním, které do puntíku kopíruje klasickou filmovou kamerou, pak vzniká kontrast, který vizuálně umocňuje snovou, surreálnou atmosféru celého příběhu.


I v pátek se rozdávaly ceny

Ačkoliv vyhlášení vítězných filmů se koná až v sobotu, také v pátek se v třeboňském divadle J. K. Tyla předávaly ceny. Letošní vítěze ceny Česká hra roku zde v rámci Anifilmu vyhlašovalo sdružení České hry. Jako nejlepší debut vybrala porota složená ze zástupců české herní scény hru Československo 38–89, ceny za konceptuální a technický přínos udělila hře Factocio a za umělecký přínos ocenila Rememoried.