PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Svědkyni ohně jsem spolkla během chvilky

Svědkyni ohně jsem spolkla během chvilky

Úterý, 06.10.2015 / recenze

 

Stalo se vám někdy, že jste knížku doslova zhltali během pár dní? Mně tedy ano a mockrát. Naposledy jsem takhle doslova spolykala Svědkyni ohně – další díl ze série Případy komisaře Jonny Linny – od dosti profláklého severského spisovatele Larse Keplera. Vy jste už mohli na Kulturne.com číst  recenze na první a druhý díl (Hypotizér a Paganiniho smlouva), takže víte, že Hypnotizér se líbil a z Paganiniho smlouvy jsem byla poměrně zklamaná. 

Proto jsem do dalšího dílu této série přistupovala s jistým odstupem a možná i lehkou nedůvěrou, protože druhé zklamání od téhož autora bych už asi nedala. Ale… byla jsem opět vtažena do parádně vykresleného příběhu, který byl příjemnou a rozhodně vítanou změnou – alespoň po tom zklamání z Paganiniho smlouvy.

O napětí a akci ve Svědkyni ohně rozhodně není nouze a užijete si i pravého detektivního pátrání. A do jakého spletitého příběhu nás Lars Kepler vtáhne tentokrát?

Ocitáme ve Středisku speciální výchovné péče – je to v podstatě soukromá léčebna a klinika pro problémové dívky, které jsou často drogově závislé. Právě zde se stane podivná, brutální vražda. Obětí je jedna z místních slečen, mladičká Miranda. Ta je nalezena na izolačním pokoji, kam byla umístěna po rvačce s jinou z dívek. Miranda leží na posteli, ruce má položeny na očích a všude je tolik krve, že si to ani nedovedete představit.

Miranda není jedinou obětí, kterou té noci a na tom samém místě potkala smrt v podobě cizince v holínkách. Smrt si našla i místí vychovatelku Elizabet, která vraha na malinkatý okamžik spatřila. Jen Miranda a Elizabet tak vědí, kdo je jejich vrahem. Ale jak je známo, mrtví svoje svědectví už nikdy nevydají. Nebo snad ano?

Jak už jsme se v prvním díle této detektivní série přesvědčili, využívá často policie služeb jistých médií nebo lidí s hodně zvláštními schopnostmi, aby jim pomohli vypátrat vraha, nebo jakkoli napomohli vyšetřování hodně složitých, komplikovaných a náročných případů.
I ve Svědkyni ohně se s tímto setkáme, i když poněkud jinak než tomu bylo v Hypnotizérovi. Tentokrát se totiž tento zdroj ozve sám. Je jím Flora Hansenová, kterou údajně navštívil duch mrtvé dívky a velmi vehementně a urputně se dožaduje pozornosti a samozřejmě i vyřešení své vraždy. A tak se opět rozjíždí náročné, napínavé a intenzivní pátrání po vrahovi.

Svědkyně ohně jsem přečetla vyloženě jedním dechem, k čemuž opět přispěly i krátké kapitoly. Čtenáři tak stránky ubíhají pod rukama velmi hladce a vzhledem k tomu, jak moc dobře je příběh napsán a jak je propracován do nejmenších detailů a podrobností, se Svědkyně ohně čte vyloženě sama. Po Paganiniho smlouvě se opět ukázalo, že je Lars Kepler výborným vypravěčem a že dokáže vytvořit příběh, kdy je čtenář vyloženě nucen teoretizovat nad tím, kdo za všechny brutální vraždy vlastně může. Vše však může být zcela jinak. 

HODNOCENÍ: 98%

 


Fotografie


Autor: Wendy Šimotová


Téma: Literatura





Malá scéna láká na výstavy fotografií "čističky"

Budějovická kavárna na Malé scéně (DK Metropol) je místem, kde si můžete prohlédnout výstavu fotografického projektu Za hranici nevšedna, který má na svědomí trio fotografů Veronika Pilařová, Tomáš Bajer a Jindra Prokeš. Fotografie byly pořízeny převážně ve Staré čistírně odpadních vod v pražské Bubenči a divákovi přiblíží českou komunitu vyznavačů Steampunku. Výstava potrvá do 30. května a je přístupná vždy v časech otevírací doby kavárny. Více na www.bartfood.eu. (dap)

Související články

 

 




Kultura dnes


NEREZ & LUCIA

Hudba / koncert
Jihočeské divadlo
24.03.2019 od 19:00 hod.

 

Domaci@stesti.hned

Divadlo
Dům kultury Milevsko
24.03.2019 od 19:00 hod.