Parkfest 2015: První ročník festivalového nováčka se nadmíru vyvedl

 Není tomu tak dávno, co v Petrovicích každé léto začínalo akcí s názvem Petrovické Mrholení. Mrholení se ale bohužel nepodařilo udržet, a tak na nějakou chvíli Petrovice utichly. To se ale změnilo v sobotu 22.8.2015, protože přesně na ten den naplánovala skupina místních mladých lidí první ročník menšího jednodenního festivalu, jehož původní název Protischodu fest se nakonec změnil na Parkfest 2015.

Festiválek pořádaný lidmi s minimem zkušeností byl organizačně zvládnut na jedničku. Nic nechybělo a i počasí jako by bylo objednané. To vše vyústilo v to, že se na Parkfestu sešlo přes 200 lidí, což předčilo téměř veškeré předběžné odhady a snad i zajistilo pokračování parkfestu pro příští léto. A co zde bylo k vidění?

Parkfest nabídl dvě pódia, jejichž program byl uspořádán tak, aby se žádné vystoupení nekrylo s dalším na druhém pódiu. Hlavní venkovní stage sloužila kapelám a nabízela ty známější jména a taháky. Menší stage, nacházející se v přilehlém sklepě dávala prostor už ne tak tradičním vystoupením, jakými byla třeba recitace poezie, nebo vystoupení místní písničkářky.

První vystoupení na parkfestu, bylo paradoxně zároveň posledním vystoupením účinkujícího vůbec. Místní Thrash'n'roll formace Ranch Hand si ale svůj set užila naplno, a i když vystupovala už po třetí hodině odpoledne, měla solidní podporu z publika. A to určitě zaslouženou.

Program se poté posunul do sklepa, kde proběhlo mé krátké vystoupení, během kterého jsem recitoval některé básně ze své tvorby. Menší prostor okolo pódia se zaplnil lidmi a já s atmosférou nemohl být jinak než spokojen. Byl to skvělý zážitek a mě bylo ctí, mít možnost takto vystoupit.

Na hlavní stage už měla mezitím nazvučeno soběslavká kapela Lekses. Jejich hudba a texty připomínají Vypsanou Fixu, ovšem v tak trochu víc rock'n'roll hávu. Ideální vystoupení pro letní venkovní akci, hravé a poutavé. Lidí v publiku stále přibývalo a kapela neskrývala své potěšení z dobré atmosféry.

Těhotenský Test. To bylo další jméno na programu. Mladá a nově vzniklá milevská kapela, napůl prý kabaretní uskupení, která si zde odbyla svou první veřejnou premiéru. Ta se nesla v značně punkovém a improvizačním duchu, jelikož kapela měla zatím jen několik zkoušek. Podle reakcí lidí byl ale ve finále Těhotenský Test pozitivní.

Po Těhotenském Testu přišel na řadu Splachovací Nočník. Opět místní, opět mladí a opět punk, tentokrát už však v nefalšované, ryzí podobě a s pořádným nábojem. Pogo pod pódiem se objevilo už při prvním songu, a ustalo až po tom úplně posledním. Zde se sluší pochválit i výborný zvuk, který jen podtrhoval podařené vystoupení.

Na hlavním pódiu se poté ukázali i sedlčanští The Beautifuls. A byl to Rock'n'roll jak se sluší a patří, v čele s kontrabasem a vokály, které byli schopné dosáhnout až do „Elvisovského“ stylu. V hudbě The Beautifuls bylo trochu cítit i Irsko, a tak bylo možné slyšet třeba klasiku „What shall we do with a drunken sailor?“. Nakonec tancoval snad každý kdo už dorazil na místo.

Narozdíl od většiny akcí, kde je vše podle oficiálního programu o trochu opožděno, zde dokonce čas zbýval. A tak než venku nazvučily Žlutý Fijalky, mohly se ve sklepě uskutečnit dvě vystoupení. Jedním byla další poezie, tentokrát pod taktovkou recitátorky Raduš, jejíž emocionální přednes byl skvěle doplněn hudbou v pozadí a zaslouženě odměněn potleskem. Druhým byla mezi místními dobře známá písničkářka Barča Reiterová. Při jejím vystoupení byl sklep plný k prasknutí, a to zcela zaslouženě. Barča hraje a zpívá krásně a její vlastní texty jsou na vysoké úrovni.

Venku se setmělo a nastal čas na vystoupení Žlutých Fijalek. Aggro-rock z Bechyně je ve svém okolí už pomalu kultovní záležitostí a tak si své příznivce našel i zde. A soudě podle počtu lidí pod pódiem, si jich zde našel opravdu mnoho. Atmosféra byla na vrcholu a vše probíhalo úplně skvěle, bavili se jak lidé, tak kapela, kterou dav po dní ne a ne pustit z pódia. Zajímavé bylo, že zpěvák písně prokládal krátkými básničkami, pro pobavení publika.

Zlatým hřebem a poslednímm bodem programu byla kapela nesoucí jméno Despaires. Opět už velice zkušení muzikanti zářící na místním hudebním poli. A byla to tečka jak se patří. Koncert se změnil v obrovskou párty a při závěrečném songu na pódium vtrhlo asi 60 lidí a zpívaly a tančily společně s kapelou. V tu chvíli jsem litoval, že jsem zrovna neměl po ruce foťák, protože něco takového se jen tak nevidí. Parádní Big-beatové zakončení.

Následná afterparty ve sklepě trvala až do nedělního rána. Někteří ji prospali a někteří protančily mezi lidmi ve spacích pytlích. Měly totiž proč se radovat, Parkfest 2015 se totiž opravdu povedl a tím pádem si snad i zajistil svůj druhý ročník, na příští léto.