V Táboře má začít nová éra klubů. Luxusních, ale lidem dostupných

Dlouho očekávané otevření táborského klubu diskotékového typu Kotnov už je tu. Brány historických pivovarských sklepení se otevřou v sobotu 15. ledna ve 20 hodin. Po vzoru filmu Počátek se první party jmenuje Inception a jako úspěšný loňský snímek bude podle pořadatelů snová.

„Přímo andělsky snová. Jak jinak, by totiž mělo slavnostní otevření music clubu Kotnov proběhnout. V andělském chrámu, jak nazval nový klub Josef Klír, se uskuteční slavnostní křest, kterého se zhostí moderátorky a zároveň i kmotry clubu Eva Aichmajerová a Kateřina Kristelová. Další kmotra, česká Miss 2010 Jitka Válková, dokonce zazpívá, „ říká mluvčí klubu Petra Motyčková.

Návštěvníci první party se mohou také těšit na módní přehlídku oblečení značky Kotnov. V roli modelů a modelek se představí mimo jiné i Josef Karas, Mr. ČR, který se rovněž pyšní titulem druhý nejkrásnější muž světa, Miss Aneta Vignerová či Vicemiss Sarah Fischerová.

Svůj andělský příběh předvedou vítězové soutěže Česko Slovensko má talent DaeMen. O hudbu v klubu ve stylu new ghotic se postarají dýdžejové Shorty & DellMar a DJ Souky. Celým večerem bude provázet Eva Aichmajerová a Kateřina Kristelová.
I do budoucna klub bude nabízet taneční muziku, přemýšlí však i nad živou hudební produkcí a módními přehlídkami. Pořadatelé očekávají, že první den bude kapacita klubu o šesti stovkách míst zcela naplněna.

Drazí nebudeme, jen chceme vyšší standard

Ještě než provoz klubu začal, mezi lidmi v Táboře už na něj panují různé názory, ale také obavy, že bude příliš luxusní a drahý…
„Klub Kotnov bude jedinečným místem v celé republice. Nikde jinde se totiž obdobný klub v hradních prostorách nenachází. Designový interiér, který vytvořil módní návrhář Josef Klír, je také zcela originální. A přestože je vše exkluzivní, klub je určen pro všechny návštěvníky. Cenová politika je sestavena tak, že ceny vstupného ani nápojů nepřesáhnou běžné ceny. Nechceme budovat klub pro „horních deset tisíc“. Klub má jen zvýšit standard hudebních klubů. Věříme, že to návštěvníci ocení. Je jen jediné omezení – music club Kotnov je určen pro návštěvníky nad 18 let,“ argumentuje Motyčková. Vstupné do klubu by mělo zůstat na 60 korunách. Pivo nabídne za 25 korun.

Šatna s diamanty

Klub byl v pivovarských prostorách vybudován za půl roku a již dávno není tajemstvím, že kdysi chladné pivovarské sklepy zkrášloval známý český módní návrhář Josef Klír.
Ten si vymyslel například rekordní skleněný patnáctimetrový kříž, který bude součástí jednoho z barů. Je tvořen dvaceti tisíci sklíček. Na výrobě nepřetržitě pracovalo sedm sklářů celý měsíc. Přední část šatny klubu bude posázena několika tisíci vybroušených, nepravých diamantů. Při podsvícení pak rozehrají hru světel a stínů. Průvodcem klubu a jeho hlavním motivem je anděl. Objevuje se ve velkých obrazech i v podobě soch. Vše by mělo vypovídat o takzvaném new ghotic stylu, který respektuje historii prostor, ale je zároveň příjemný a elegantní.

„Klír je známý. Navíc když módní návrhář udělá něco v jiném oboru, je to dobré. U Klíra se například osvědčila práce s výrobcem hodinek Prim. Líbí se mi jeho styl a myslím, že k prostorám pasuje,“ vysvětluje majitel klubu Zdeněk Havrlant výběr návrháře designu.

Klub už mohl být v 80. letech

Na táborský městský pivovar byl areál hradu přestavěn v letech 1612 až 1613.
Ruku v ruce šla pak výstavba pivovarských sklepů, jež vybudovali – respektive modernizovali a rozšířili v roce 1865 právováreční měšťané. Důvodem bylo lepší uskladnění surovin a také uvařeného piva.

Budování chladicích sklepů v 60. letech 19. století bylo symbolem hospodářského rozmachu. Mnohdy neobezřetné úpravy hradu však zanechaly na kulturní památce nesmazatelné stopy – stavitelé například nechali strhnout několik budov starého hradu. Během stavebních prací byla také nalezena vzácná bronzová soška kance, která je keltského původu.

Táborské pivo se dlouho těšilo oblibě veřejnosti. S prvním lednem roku 1948 byl ale pivovar Pravovárečného měšťanstva v Táboře znárodněn a připadl tak státu. K útlumu a pozvolnému zastavení výroby došlo až na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století.
O deset let později pak vznikl projekt na oživení chátrajících sklepů. Od zamýšleného mládežnického klubu s prostorami pro kulturní využití včetně kinosálu se po roce 1990 ustoupilo. Nápadů na využití krásných prostor pak bylo bezpočet. Co však chybělo, byly většinou peníze. Až nyní se karta obrací.

„Nápad klubu tu skutečně byl už v 80. letech. Podle mě je to vyhazování peněz. Vždyť je tu spousta prostor, kde se může nebo by se mohla mládež bavit. Máme tu víceméně nevyužívanou Střelnici, univerzitu, kluby Milenium či Palcát,“ upozorňuje historik muzea Stanislav Zita. (Zdroj: Zdeněk Vybíral, www.old.tabor.cz)