Sochařka z Argentiny přivezla na zahradu vůně a pachy

Koho by napadlo, že lze udělat výstavu z vůní a pachů? Argentinskou sochařku Elianu Heredia, která na zahradě sídla sdružení Cesta dokonce postavila dům. Existují skutečné pachy jen v přírodě?

Projekt, jenž ve Ctiborově mlýně Heredia během pobytu pro umělce realizovala, nese název Čich v domě Johna Brenta.
„John Brent žije kousek od Cesty. Dělala jsem s ním rozhovor, a tím to vše začalo. Pozval mě k sobě domů a první mojí otázkou bylo, které čisticí prostředky nakupuje a kterým vůním dává přednost při čištění kuchyně, toalety, pokojů. Také mě zajímalo, co si myslí o vůních, jež mění přírodní pachy,“ popisuje začátek konceptu dvaatřicetiletá učitelka umění berlínské univerzity.

Při návštěvě si od Brenta půjčila stavební plány domu. Na výstavě pak za pomoci stuh dům „nakreslila“ na zahradu Cesty. Do kalíšků pak dala vodu a příslušné vůně tak, aby odpovídaly místnostem.

„Respektovala jsem rozmístění prostoru i vůní, a přenesla tak dům na jiné místo. Voda je většinou v každé místnosti domu, proto jsou všude kalíšky s vodou. Zajímavé bylo, že na toaletě byl cítit ocet. Pak jsem se dozvěděla, že jím John čistí hnědé stopy, které zanechává voda,“ říká Heredia. Dodává, že vůně tvoří součást našeho života, domov i přírodu. Heredia pociťuje určitý druh smutku nad „ztraceným rájem“. Čisticí prostředky ho k nám skrze vůně a pestrobarevné obaly, plných ovoce, krajinek, kytiček, částečně vracejí. Vracejí vůně do městských životů.

„Nevadí, že jsou umělé a že něco pouze slibují. Nevím ani, zda je to dobře či špatně. Ale čistí a k tomu mohou vyvolat vzpomínky na zapomenuté věci. Třeba si vzpomeneme či připomeneme ztracenou přírodu,“ vysvětluje Heredia, která se minulý týden vrátila do Berlína. Výstava s jejím odjezdem skončila.

„Chci se do Tábora určitě vrátit. Byla jsem tu velice ráda. Krajina je tu neuvěřitelná a Cesta sídlí v místě, kde je do přírody skutečně jen pár kroků,“ uzavírá Eliana Heredia.