LipnoFest 2011: Prošvihla jsem Please the Trees i barmany, za ty peníze ale fest stál

První víkend v srpnu patřil také festivalu LipnoFest 2011v Černé v Pošumaví. Vystoupili na něm například Prague Conspiracy, Znouzecnost, Please The Trees, Dirty Blondes, Pooh, Das Ende a jiní. Takhle si festival užila Marťa, která napsala pár poznámek a zážitků...

Protože jsem, vzhledem ke své kritické finanční situaci (jsem jen chudý student,  kterému se na poslední chvíli podělala i poslední finanční jistota), musela letos oželit několik festivalů, z nichž nejvíc ořvu Trutnov, rozhodla jsem se vyrazit alespoň na, pro mě finančně dostupnější, Lipno fest. Slabá náplast, ale přece nebudu sedět doma na zadku. Přidalo se pár lidí a hle, už nás byla skoro plná dvě auta. Cesta byla fajn, parkovali jsme daleko za zákazem vjezdu na louce, u nějaké vodárny. No prostě libovka - do areálu kousíček. Měli jsme asi ještě hodinu času do začátku, tak jsme se vydali do MiniZOO, která byla kousek od letního kina, kde se měla akce konat. Na ty holandská miniprasátka nezapomenu, jednou si takové koupím!! Došli jsme na místo a čekali, až nám otevřou okýnko s prodejem lístků, mezitím jsme horečně diskutovali o poznámce na onom okýnku, která vypadala asi takhle: "Návštěvníci ve věku 18 - 21 let (případně starší mladě vypadající) si u vstupu vyzvednou pásku s povolením k prodeji alkoholických nápojů...Tato páska je zdarma." Musím říct, že mě strašně potěšil ten levný vstup, 150 Kč za nějakých deset výstupů - to fakt jde, kolikrát chodím za stejnou cenu na koncert jen dvou nebo tří kapel.

Areál se mi líbil! Nikdo se, myslím, nepotýkal s problémem, že by na kapely neviděl. Díky tomu, že se celý festival odehrával v letním kině, ať jste si sedli kamkoli, vždycky jste dobře viděli i slyšeli, což je dost podstatné. Stánek s pivem a s kopicí jídla byl mimo areál, to mi taky nedělalo problém, až teda na ty fronty. Naštěstí se mi podařilo objevit ještě druhý výčep, což mi později bylo taky k ničemu. Ale točili Plzeň, tak co bych si stěžovala.

Jako první se nám představili Rest in Haste, který se mi nelíbili. Kytara, bicí, elektrické miniklávesy, spousta efektů a podivný zpěv. Jó, byli originální, ale nějak mi to všechno nešlo dohromady, přišlo mi, že zpěvák je chvílemi úplně mimo, třeba to tak mělo být, ale já bych to asi napsala jinak. Musím upozornit na bubeníka - šikovný muzikant.

Po Rest in Haste přišli na řadu Sandwitch. Pro mě známá firma, vždycky si je ráda poslechnu, nikdy jimi nepohrdnu. Vskutku mají talent! Kytarista, který v kapele obstarává i zpěv, má luxusní hlas a na svůj věk ho umí perfektně ovládat, stejně tak jako basák a bubeník své nástroje. Podobně jako budu zmiňovat u Dirty Blondes, myslím, že mohli hrát později, rozhodně na to své kvality mají, nejsou to žádná béčka.

Těšila jsem se, až uslyším Dirty Blondes, vždy se mi podařilo je prošvihnout, mimo jiný jsem na ně slyšela samou chválu, no a není divu! Sice měli zpoždění a o to i kratší výstup, ale fakt bomba, energický a potrhlý rock'n'roll (ještě něčím míchlý). Sestava tří blonďáků (basa, kytara a bicí) a jedné bloncky (zpěv). Divočina neuvěřitelná, krásná charismatická zpěvačka s výbornou barvou hlasu, která to dokázala skvěle rozjet! Na boso lítala po pódiu, skákala po bicích a spontánně komunikovala s publikem, kytarista mi sem tam připomínal Kurta Cobaina (hehe). I na zbytku kapely bylo vidět, že si každou vteřinu svého vystoupení maximálně užívají. Co si budeme povídat, mělo to GULE! Jedinou vadu na kráse to mělo, myslím si, že si celá kapela s takovouhle show zasloužila hrát daleko později, ne-li někdy okolo hlavního hracího času. Takhle byli jako třetí v pořadí, ještě za světla, tím pádem osvětlení nebylo potřeba, což si myslím, že tomu taky mohlo dodat pořádnou dávku energie navíc. Lidí ještě nebylo tolik, a když bylo, tak nebyli dost odvázaný na to, aby si na ně skočili. Pařilo jen pár odvážlivců a skalních fanoušků. Holt až budou Dirty Blondes zas někdy poblíž, určitě na ně zase půjdu a vám doporučuju totéž!

Pooh nemohli z podia

Po Dirty Blondes vystoupila Znouzecnost, já šla doplnit tělní tekutiny, poněvadž pitný režim je nutno dodržovati. Přeci jen jsem nepřijela jen kvůli muzice. Co si pamatuju z doslechu, Znouze hrála docela dlouho, já jí celou proseděla a propila. Po nich dostal prostor projekt nesoucí název Uraggan Andrew & Reggae Orthodox, zkrátka reggae. Bylo to hopsací, veselé, optimistické. Své příznivce si to určitě našlo, a ač tam ten den byli rozhodně lepší muzikanti, dozajista to všechny dostalo do pohody a nikoho to neurazilo. A protože jsem ten den opravdu měla chuť spíš pít než poslouchat, trávila jsem spoustu času mimo hlavní dění.

Do areálu jsem se vrátila až na The Pooh, kdy mé kroky nesměřovaly na lavičku, nýbrž rovnou do kotle. Půčka nám předvedli svojí klasickou expresivní show, holt není sporu o tom, že jsou výbornými muzikanty a že na sobě umí pořádně makat. Našlápnuté kytary a jemné piano, epesní vokály (z kterých až běhá mráz po zádech) a luxusně odehrané bicí. Z celého vystoupení sálala neuvěřitelná energie, kterou klukům běsnící kotel vděčně vracel zpátky! (Do teď mám pohmožděný záda a odřenou ruku.) Osobně si vždycky nejvíc užiju songy Sol nice, Hernice a samozřejmě Kitchen Soup Song, se kterou se s námi Půčka rozloučili i dneska, a to hnedle jeden-a-půlkrát po tom, co si fanoušci vyprosili přídavek.

Prague Conspiracy začali šílenstvím

Vroucí kotel předali Půčka kapele Prague Conspiracy. Viděla jsem je kdysi, asi před dvěma až třemi lety, tehdy ještě jako Prague SKA Conspiracy. I dnes to byla bomba jako tenkrát! Svůj set začali, mně dobře známou, songou Madness. "Šů-vi-láli-pap šů-vu-láli-pap..." Myslím, že na Půčka navázali skvěle, publikum to očividně bavilo, show byla energická - skotačiví kytaristi a krásná Mariana s úžasným sametovým hlasem. Pastva pro uši a věřím, že pro mnohé i pro oči. Pro mě to bylo výborné zakončení celého festivalu, proto jsem neměla potřebu zůstávat na poslední projekt Das Ende v areálu. Podle toho, co jsem slyšela zvenčí, jednalo se o nějakou elektronickou hudbu a tomu já moc neholduju.

Klíč vzhůru nohama do zámku nedostaneš

Na závěr jsem si za zbylé peníze koupila čínské nudle, vskutku levně - 70 Kč za tu malou plastovou mističku. To mě pobavilo. A když jsem si řekla o tu ostrou chili-omáčku, tak po mě chtěli ještě pět korun navíc. Naštěstí jsem na ně hodila natolik ironický pohled (že si jako ze mě dělají srandu), že mi radši bez řečí drobet té omáčky na nudle kydli. Nudle splnily účel zasytit a vlastně jsem si i pochutnala. Pár chvil jsme se ještě poflakovali v (nebo okolo) areálu a pak se jelo dom. Šest lidí v malém Yarisovi! Legrace nehorázná - když jí máte jak prase cvičky, jen chudák řidička. A vlastně jsme měli dost štěstí, že jsme po cestě nepotkali žádné švestky. Myslela jsem, že mě ten "den" už nic nepřekvapí, ale opak se stal pravdou... Doma jsem se dobývala půl hodiny do baráku, klíči se do zámku moc nechtělo, naštěstí jsem úspěšně přišla na to, že vzhůru nohama klíč do zámku skutečně nepatří!

Sečteno podtrženo. Svůj první ročník Lipno festu jsem zdárně přežila a užila, za rok bych klidně vyrazila znova. Ač jsem záměrně (ale není v tom nic osobního) prošvihla Barmanskou show, Please the Trees, Kieslowski a Das Ende, za ty peníze mi to určitě stálo!

Více o akcích najdete také na facebooku jihočeského kulturního serveru Kulturne.com. Staňte se přáteli a mějte přehled o tom, co se děje v kultuře nejen na jihu Čech.