Haute Couture: zapovězený svět luxusu

Haute Couture, magické sousloví, které má ve světě módy ten nejlepší zvuk. Synonymum pro luxus v tom pravém slova smyslu. A přesto, nebo možná právě proto, se s tímto označením setkáváme u oděvů častěji, než by bylo záhodno. Proč to tak je? A co je vlastně ona „vysoká móda“?

V polovině ledna se nejzámožnější a nejnáročnější klientela spolu s vlivnými osobnostmi módního světa opět sjela do Paříže, aby se zúčastnila přehlídek v rámci jarního Haute Couture týdne. Stálí členové „prestižního klubu“ designerů vysoké krejčoviny jako módní domy Dior, Chanel či Versace spolu s novými, nebo lépe řečeno staronovými, jmény představili to nejlepší, co v jejich dílnách vzniklo.

Karl diktuje tenisky

Tak jak jsou rozdílné filozofie jednotlivých módních značek, rozdílné byly i kolekce. Spolu s Elie Saabem, pro kterého je jemný styl jeho modelů naprosty typický, vsadili na romantické ladění modelů se záplavou květinových krajek například i Zuhair Murad, který navíc doplnil každý z modelů výrazným, ale při tom jemně zpracovaným páskem v podobě zlatých listů. Opulentněji pak použil florální motivy Giambattista Valli, když posázel celé modely výšivkami.

Modely značky Dior byly naopak vytvořeny z lehkých materiálů s geometricky přesnými průstřihy. Přísné, ale rozhodně ne strohé, prvky geometrie použil i Hussein Chalayan v excelentní kolekci pro značku Vionnet. Když už mluvíme o Vionnet, tento módní dům se po dlouhých letech vrací na výsluní, stejně tak jako Schiaparelli. Obě značky započaly psát svou historii už v ranných letech 20. století, pod vedením zakladatelek, po kterých nesou jméno.

Pokud bychom měli mluvit o dalších prvcích, které se v kolekcích objevily, určitě můžeme zmínit kombinaci rozdílných objemů jako korzetové topy navrstvené „oversized“ blejzry u Chanelu. A rozhodně nemůžeme opomenout extravanci, jakou naservíroval Karl Lagerfeld, když doplnil Haute Couture modely luxusními teniskami značky Massaro.

Vysoká krejčovina není pro každého!

Kde se vůbec vzal pojem Haute Couture, jak tento fenomén vznikl? Kdo jsou ty, které tolik touží po luxusních modelech a nezdráhají se za ně vynaložit astronomické částky?
Vše začalo na konci 19. století, kdy vznikla sériová výroba. S postupem času se tak modely staly dostupné i nižším vrstvám. Dámy a pánové z vyšší společnosti samozřejmě vyžadovali něco více. Modely, které nebude mít nikdo jiný. A tehdy Charles Frederic Worth , angličan usazený v Paříži, ustanovil „vysokou krejčovinu“. Jeho následovníky byli na začátku 20. století Paul Poiret i už jmenované Madame Vionnete a Elsa Schiaparelli. V poválečných letech pak už přichází nám dobře známí Christian Dior, Coco Chanel a další. Řady takových designerů se ale v posledních letech značně snižují. Je to zejména z důvodu obrovských nenávratných investic. Finanční ztráty jsou mnohdy nemalé, z marketingového hlediska ale takové přehlídky fungují jako ukazatel kreativity a také stability značky.

Za Haute Couture lze označit výhradně módní domy které splňují přísná kritéria „Chambre Syndicale de la Haute Couture“, instituce, která jediná má ze zákona právo jmenovat členy do úzkého okruhu vyvolených. Takový designer musí mít vlastní dílny ve Francii a zaměstnávat minimálně 30 švadlen a krejčích. Další podmínkou je šití na míru pro zákazníky, módní dům má také za povinnost každoročně uvádět dvě kolekce.

Dnes je prý zákaznic okolo dvou tisíc. Záměrně uvádím slovíčko „prý“. Svět Haute Couture je totiž uzavřený, klientky svou identitu úzkostlivě tají a dostat se jejich okruhu je velmi těžké. Jsou mezi nimi dědičky velkých impérií, členky tradičních šlechtických rodů i úspěšné businessmanky. A proč tolik z nich touží vlastnit tyto umělecké skvosty? Jedním z důvodů je samozřejmě naprostá unikátnost modelů, na straně druhé se říká, že takový model šitý na míru nejlepšími krejčími a švadlenami na světě je jako druhá kůže. A co si přát od oděvu více?

Pokud vás zajímá více doporučuji zhlédnout tento dokument:
http://www.youtube.com/watch?v=Wqkgo6fV8q8