Cihelna - ukončete výstup a nástup. Začíná mazec

V pátek 25. června se na Cihelně v Chlumu u Křemže tradičně konal již pátý ročník dvoudenního festivalu Cihelna vystupovat. Jak pořadatelé (a hlavně předešlé ročníky) slibovali, dostalo se nám výtečné muziky, dobré nálady a skvělého kolektivu lidí. Naštěstí při nás stálo štěstí, neboť i počasí bylo víc než luxusní. Krom páteční večerní přeháňky pořád svítilo sluníčko.


Co se týče muziky, na tomto festivalu vystoupilo dohromady 15 kapel, povětšinou rockového, rock’n’rollového či punkového ražení. Výjimkou byla muzika Pub Animals, Shota a Velikého ZUŠ bandu, ale o tom později… Pochopte, že při takové zátěži, jaká festivaly obvykle provází, se nedají stihnout všechny kapely, proto mě omluvte a nemyslete si, že jsem nějak zaujatá, i když sem i mezi cihelnovskou sestavou svý favority měla.

Marně přemýšlím, zda má větší smysl, rozepisovat sem kapelu po kapele, když jsem je všechny ani neviděla. Spíš jen vypíchnu ty, které jsem viděla a slyšela a které se mi líbily. Asi by bylo blbé nenapsat o všech, protože i pouhá zmínka stojí za to.

Jako správný obyvatel místa konání jsem na Cihelnu vyrazila o něco později, než byl plánovaný začátek, neboť jsem se chtěla vyvarovat, jak už to tak bývá, zpoždění s přípravou kapely. Ani Cihelna nezklamala - přišla jsem, zaplatila vstup, zjistila, že ještě nikdo nehraje, tak sem si šla s ostatními sednout k potoku a popíjet víno. Díky tomu jsem prošvihla hned první kapelu, což byli na plakátech uvádění No Rock, ve skutečnosti LaTex (No Rock s malými obměnami) z Větřní. No Rock sem v minulosti už párkrát viděla a slyšela, takže věřím, že i LaTex(áci) hráli přijemnej skákací punk-rock. Další kapelou byli Suicide z Milevska, které jsem slyšela tak na půl ucha.
Následovali No Crapes (Český Krumlov) - letošní šampioni v Temple hudebním klání, kapela hrající takový libozvučný grunge. To už se před stageí objevil houf posluchačů a fanoušků, kteří propařili doslova celý No Crapesácký set.

Po No Crapes se na stagei představil opět českokrumlovský, ale nyní hip hopový raper Shot, kterého jsem vzhledem ke své vytíženosti z předešlé kapely, proseděla venku na čerstvém vzduchu. Největší bomba pátečního večera, alespoň pro mě, následovala až po něm, a to českokrumlovští Pub Animals. Jejich ska-reggaečkové rytmy nenechaly sedět snad nikoho. Pod stageí nebylo k hnutí, ani k dýchání. Myslím, že Pub Animals si našli velkou podporu u fanoušků a že jim to také náležitě oplatili svým playlistem i přídavky. Součástí vystoupení byl i jeden song, v kterém si zazpívala semifinalistka X-Factoru Aneta Galisová, což bych sama zhodnotila jako né špatný, ale její hlas mi neseděl do jejich muziky, je to ovšem věc názoru.

Jak vystupující, tak fanoušci, všichni byli po skončení totálně vyčerpaní a propocení, což vzhledem k počtu lidí a špatnýmu větrání není žádné překvapení. Program uzavřeli Kyanid, též z Českýho Krumlova, na které mi bohužel už nezbylo sil a které jsem tím pádem neviděla.

Sobota v plamenech

Sobotní program měl začít hodinu po poledni, asi možná i započal, a mělo se jednat o „tanec“? Nemůžu zhodnotit, v té době jsem si dělala řádný základ na večer. Podle programu mělo po tanci předvést něco ze své tvorby divadlo Skupina 22. Ale nejsem si jistá, zda vůbec vystoupilo.

Pro stanující hladové krky zde byl připraven výtečnej zeleninovej vývar… Ale budu pokračovat podle programu. První kapelou druhého dne byla českobudějovická punk-rocková banda Idiot Princip. Věřím, že si kapela našla svoje příznivce, bohužel jsem na IP ještě nebyla přítomna. Idiot Princip na stagei vystřídali punkeři a punkerky Pivo ze Studený. Byli pro mě velkým neznámým a velikým lákadlem, neodolala jsem zvědavosti a šla si s pivem v ruce Pivo poslechnout.
Na pódiu se v rytmu jednoduchého punku svíjela v podobě břišních tanců malá blonďatá holčička, zpěvačka, v pár písničkách hrající na harmoniku. Tahounem kapely, jak se mi zdálo, byl zpívající a na kytaru hrající klučina, který představil celou kapelu i jednotlivé songy.

Kapela měla v sestavě i klávesistku, která také odzpívala několik skladeb. A samozřejmě bubeník. Kapela věkově dosti různorodá, nejmladší členka měla jedenáct let, nejstarší člen 17 let, a nejspíš i s dlouhou a bohatou historií. U kapely sem si spíše všímala zábavných textů, tanečních kreací a celkového zjevu, hudebně mě moc nezaujala, ale do budoucna držim pěsti.

Následující kapela mě naopak zchvátila, již tradičně se nám představil Veliký ZUŠ band (ČB) se svým jedinečným repertoárem.
Jejich covery a nejspíš i jejich vlastní písně laděné do jazzu, funku každému zpříjemnily festivalový podvečer. Kdyby existovala soutěž „O nejpočetnější kapelu festivalu“, vyhrál by ji právě ZUŠ band se svým dirigentem, bubeníkem, kytaristou, basákem, zpěvačkou, klávesistou, sektorem trubek, pozounů a saxofonů.

Další kapelou, kterou jsem vynechala, byli Caesarovy kanady z ČB, hrající (podle BZ) jakousi odnož punku. Po dobu jejich vystoupení jsem se válela u hřiště, kde se hrál nohejbal. Netrvalo dlouho a na pódiu se objevila českokrumlovská tlupa Sandwitch. Mladá, schopná, nadějná kapela, se svým alternativním hard rockem. Kluky jsem bohužel neviděla, což mi ale nevadilo, protože jsem jejich vystoupení viděla už nesčetněkrát a vždycky mě bavili. Kluci pravidelně předvádí kvalitní výkony, proto si myslím, že i na Cihelně všem předvedli, co umí a že nezklamali. Myslím si, že tahle kapela má úspěšnou budoucnost. Dokazuje to už jen jejich letošní výhra v Hudebním kotli (Prachatice), kterou (myslím) obhájili z loňského roka.

Po Sandwitch na nás vychrlili svojí stoner rockovou parádu kapličtí The Pooh. Tuto kapelu znám také dlouho, nezklamala, zahrála, zavtipkovala, bavila. Lidé pařili, co víc si přát, atmosféra dokonalá. „Půčka“ přidali i přídavek/ ky (těžko rozlišit), ale když už čas tlačil, dali prostor Nulám (nulám s velkým N, abyste si nemysleli, že tu někoho shazuju). Kapela, údajně, z Českých Budějovic, hrající bluegrass. Omlouvám se, ale opět sem nestihla.

Po Nulách nastoupili Vees, tři kluci – majitelé divácké ceny Českého Tučňáka 2010, kteří na Cihelně zahráli koncert, jenž byl součástí jejich Johny Moon tour. Každý Jihočech asi bude znát tyto nadané českobudějovické rock’n’rollové guru. Sice jsem přišla až na závěr jejich vystoupení, a docela mě to mrzí, ale nedalo se nic dělat. Z toho, co jsem viděla, se všichni bavili, lidé i kapela byli zpocený, unavení, ale spokojení. Padl i nějakej ten přídavek. Co si budeme povídat, Vees to prostě umí.
Pátý ročník Cihelna vystupovat zakončili českobudějovičtí, mně (všem) známý, Osa Killers v čele s novým (zaskakujícím) zpěvákem. Slyšela jsem od nich asi jenom tři písničky, ale nezněly to vůbec špatně. Jejich playlist se nějak nezměnil, tradiční ethno-hardcore.

Rekapitulace

Sečteno podtrženo myslím, že festival Cihelna vystupovat už své jméno má. Jen v pátek údajně bylo přítomno 150 platících lidí. Doufám, že z tohoto festivalu mají všichni stejně dobrej pocit jako já, že nové tváře se přijedou podívat i za rok a že zkušení zůstanou věrní. See you next year!