Cesta do pravěku i Amadeus. I to bylo dílo Karla Černého, držitele Oscara i Českého lva

Nebyl romantickým dědou, zato byl světově uznávaným filmovým architektem a výtvarníkem. Ve věku 92 let v pátek, 5. září ráno, odešel v Táboře do filmového nebe Karel Černý držitel Oscara za film Miloše Formana Amadeus. Karel Černý pracoval na téměř stovce filmů (Cesta do pravěku, Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky, Noc na Karlštejně, Pan Tau, Hoří, má panenko), stovce televizních inscenací, 15 seriálech včetně Hříšných lidí města pražského a šesti desítkách krátkých snímků a reklam. Loni pak získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. K srdci mu přirostly jižní Čechy, kam se za rodinou rád vracel a kde i dožil.

„Nebyl to ten romantický děda na vesnici, kterého známe z dětských filmů, ale byl hodný a byla s ním i sranda. Vyzařovala z něj velká osobnost,“ říká vnuk Tomáš Nezbeda. Dědovy profesní úspěchy si do svých šestnácti let vůbec neuvědomoval.

„Žili jsme všichni normální život, protože slávu sklízeli většinou herci. On tolik vidět nebyl. Někdy na vysoké škole si pak člověk začal uvědomovat dosah tak obrovského úspěchu. Oscar, bože, to je prostě v našich podmínkách absolutně neuvěřitelné. Myslím, že za jeho nesmírné světové kvality hovoří právě to, že si ho Miloš Forman vybral ke spolupráci,“ dodává vnuk a připomíná, že ačkoli nebyl Karel Černý veřejně známý jako režiséři a herci, zůstane významnou osobností českých filmů, na nichž vyrostlo několik generací a nikdy neztratily svou přitažlivost.

Za všechny pak jmenuje Cestu do pravěku, Černého Petra, Lásky jedné plavovlásky, Noc na Karlštejně, Pana Tau, Hoří, má panenko, Nebeské jezdce, Ecce Homo Homolka, Jak dostat tatínka do polepšovny, nestárnoucí seriál Hříšní lidé města pražského a v neposlední řadě Formanův snímek Amadeus, za nějž architekt dostal v roce 1985 prestižní filmovou cenu – zlatou sošku Oscara.

„Amadeus je mým nejoblíbenějším filmem od dědy. To je na všech řemeslných úrovních nesmírně vydařený film. Děda vždy vzpomínal, jak všichni na tom filmu pracovali s horlivostí. Všechno tam sedlo tak, jak mělo. Viděl jsem ho snad třicetkrát,“ popisuje Tomáš Nezbeda.

Domácí uznání a splněné sny

Konkrétně na filmy Miloše Formana, ale také na Zemanovu Cestu do pravěku rád vzpomínal i sám filmový mistr, který mimo Oscara dostal ke svým loňským narozeninám také křišťálovou sošku Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii
„Je to příjemné zjištění, že vedle ocenění zahraničního vás uznávají i doma. Asi ho dám někam, kde na něj co nejčastěji uvidím, snad vedle Oscara,“ komentoval tehdy ocenění skromný filmový architekt Karel Černý, který žil u rodiny v Táboře.

„U nás bylo v mé generaci tolik mistrů filmařského umění, že se na každého bohužel dostat nemůže. Tak jsem to chápal, když jsem převzal Oscara. Nikdy jsem se například nevyrovnal s tím, že Mirek Ondříček ho nedostal. Jsem si jistý, že by si ho zasloužil za množství skvělých filmů," podotkl Karel Černý, který pracoval téměř na stovce filmů. Sám za velmi zdařilé považoval kromě zmíněných Nebeské jezdce, Prince a chuďase a seriál Hříšní lidé města pražského.

„Sny jsem si splnil a mohu být spokojený. Před pár lety jsme se přestěhovali z Prahy do Tábora, kde žije i jedna moje dcera a dvě vnoučata s rodinou. Druhá dcera žije ve Švýcarsku, ale také mě často navštěvuje, další vnučka je v Mexiku a často si telefonujeme," bilancoval před rokem Karel Černý.

Plzeňský rodák, známý gurmán a milovník dobrého vína a fotografie ale zahořel láskou k jihu Čech už jako kluk. Stalo se tak při natáčení v Bechyni, kde si zahrál statistu ve snímku Ohnivé léto.

Do jižních Čech se pak vracel každý víkend na odpočinek se svou ženou Gízou a k rodině své dcery. „Řadu let jezdil do Oltyně na chalupu, kde opravil starý mlýn a odpočíval. Moc rád se chodil odreagovat mezi myslivce v Řepči a vůbec byl rád mezi obyčejnými lidmi. Také hodně četl, zejména se vždy důkladně připravoval na každý film četbou odborných a historických materiálů," doplnila jeho manželka Gíza Černá.

V Jihočeském kraji, konkrétně v Táboře, zůstal nakonec až do odpočinku posledního. „Když jsem byl u jeho postele naposledy s mými dětmi, jeho pravnoučaty, usmíval se, takže doufám, že si užíval život do posledních chvil,“ uzavírá Tomáš Nezbeda.

Profil Karla Černého
Filmový architekt a výtvarník se narodil 7. dubna 1922 v Plzni.S filmem se poprvé seznámil v jižních Čechách při natáčení romantického Ohnivého léta (1939) s Lídou Baarovou a Svatoplukem Benešem. Pracoval na téměř stovce filmů, stovce TV inscenací, 15 seriálech včetně Hříšných lidí města pražského a 60 krátkých snímcích a reklamách. S Karlem Kachyňou se setkal u pěti filmů, v roce 1953 se s Karlem Zemanem podílel na Cestě do pravěku. S Milošem Formanem pracoval dlouhodobě na všech filmech počínaje Černým Petrem až Amadea, za něhož získal v roce 1985 Oscara.Karel Černý žil poslední léta v Táboře, kde byla i jeho žena Gíza, která mu byla oporou 65 let.