Aneta Langerová: Do nové desky bych chtěla vnést konkrétní příběhy

Aneta Langerová přijela představit v pátek 21.prosince své nové skladby v rámci turné „Nahráváme“ i do jihočeské metropole. V Café Klubu Slavie zahrála ale i řadu starších písní především z alb Dotyk a Jsem. K tomu přidala úplné novinky, které mají zatím jen pracovní názvy a návštěvníci je mohli slyšet v syrové podobě. Největší ohlas měli bezesporu písně jako Hříšná těla, křídla motýlí, V bezvětří, Možná, Vysoké napětí anebo Anetin asi největší hit Voda živá. Úspěch sklidily ale i nové skladby, které jsou založené opět na silné melodii, na experimentování s různými hudebními nástroji a především na Anetinu zvučném hlasu, který v sobě skýtá neomezené možnosti. Během koncertu se vyjevil podle mého názoru i další potenciální hit, skladba Divá Bára a nejpůsobivějšími momenty pak byly písně s pracovními názvy „Malý muž“, „Tragédie u nás na vsi“ a závěrečná „Slova“.

Většinu koncertů z turné „Nahráváme“ máte za sebou. Dalo vám turné podněty k tomu, abyste nové skladby ještě poupravila?
Já si myslím, že je budu ještě měnit hodně. Tohle, co jste dnes mohli slyšet je pouze demáčová forma, takže skladby jsou nedodělané a některé texty ještě budeme posouvat dál. Já jsem moc ráda, že jsme na to turné vůbec vyjeli, protože ten ohlas a ty reakce publika jsou velmi poučné. Moc se těším, že s tím budeme teď pracovat dál.

Jaké z něj máte vůbec pocity? Většina interpretů totiž nové skladby představí až po vydání desky, vy jste šla opačnou cestou…
Zatím celkově můžu zhodnotit, že lidi si toho váží, že slyší něco, co ještě není v té finální podobě a můžou nahlédnout do zákulisí, do procesu tvorby a vždycky na každém místě říkám trochu jiné věci, takže si to potom vyměňují navzájem a je to i hezký a kreativní pro mě. Myslím si, že i ty lidi se na to jako tváří, že vlastně písně slyší poprvé a pro mě je velmi těžké hrát pro ně něco, co ještě v životě neslyšeli, ale o to víc se k tomu přidá taková obyčejnost a myslím si, že v tom je jim velmi dobře. Aspoň tak to soudím podle toho, jak se na ně dívám.

O čem jsou nové písně?
Tématicky jsou to různé příběhy o lidech, kteří jsou buď outsideři nebo jsou to dva lidé, kteří se potkali jako skladba „Malý muž“ nebo potom je tam Divá Bára. Všechno je to inspirovaný pocitem, že bych chtěla do té nové desky právě vnést konkrétní příběhy a aby to mělo hlavu a patu, začátek a konec. Není už to tolik pocitově založený, ale má to konkrétní pojmenování, což se mi docela líbí, že je to zase nějaká změna.

Odpověděla jste mi tím na další otázku, jestli bude deska více lyrická nebo epická?
To je právě ono. Ty příběhy vyhrají a bude jich tam většina a těch pocitových písní méně, ale jinak budou hezky dokreslovat atmosféru toho celku. Bude to pěkná kombinace.

V jaké míře se na ní budete podílet autorsky?
My máme teď dohromady jedenáct písní, na koncertech jich hrajeme sedm a vlastně kromě jedné nebo dvou písní jsou to všechno spoluautorské věci. Já spolupracuji hodně s Jakubem Zitkem, což je klávesista, kterého jste mohli vidět na koncertě a s ním já připravuji celou tu desku, takže s ním se i autorsky podílím na veškerých věcech.

Posloucháte i vážnou hudbu, odrazí se to nějak v konečných aranžích?
Já jsem si na projektu Pár míst, které jsme teď rok jeli, mohla tuto variantu vyzkoušet. Byly to koncerty se smyčcovým triem , kde právě ta vážná hudba měla své opodstatnění nebo ta láska k ní a všechny ty aranže jsme zase opět dělali s Jakubem Zitkem. Já si myslím, že v rámci těch aranžích na nové písně tuhle zkušenost využijeme a spektrum smyčců, ale i celého orchestru tam bude. A to se mi na tom líbí, že tam budou takové kontrasty, něco bude jenom s pianem a s kytarou, něco s celým orchestrem.

Plánujete, že album budete ukončovat stejná skladba jako pokaždé? Myslím tím píseň věnovanou vaší mamince…
Myslím si, že ta poslední píseň teď bude asi trochu jiná, že už se to bude týkat nějakého vztahu dvou lidí, že už to nebude vztah matka – dcera, ale že už se bude jednat o partnerský vztah.

Kdy plánujete nahrávání desky?
Nahrávat budeme začátkem března a doufám, že toho opravdu docílíme, protože bychom tu desku rádi vydali někdy v dubnu nebo v květnu před prázdninami.

Můžete ještě lehce nastínit, co vás čeká příští rok kromě vydání desky?
Příští rok toho bude docela dost, protože mě oslovila paní Kubišová s tím, že připravuje takové hudební drama o Sidonii Nádherné, což byla velmi výjimečná a odvážná žena a tu má právě ztvárňovat paní Kubišová a já mám dělat to její mladší já. Do toho se teď pouštíme a budeme v létě vystupovat v Divadle Ungelt v Praze. Potom bude mít také Světluška desáté výročí, takže k tomu bude spousta dalších projektů, které teď připravujeme. Doufám, že většina z nich vyjde a že to bude lidi bavit a zase podpoří Světlušku jako každý rok.