Chybělo 63 řezeb. Táborští řezbáři opravují královskou postel z roku 1850, k vidění bude na výstavě v Jindřichově Hradci

Unikátní historický kus nábytku z poloviny 19. století prošel v posledních měsících náročnou restaurátorskou obnovou. Zdobená královská postel z dubového dřeva, původně uložená v depozitáři zámku Hluboká nad Vltavou, se po dvou měsících práce ukáže na veřejnosti – od srpna bude vystavena na zámku v Jindřichově Hradci.

Masivní postel je vyrobena z dubu a zdobí ji barokně laděné řezby. Ve stejném stylu je zpracována i celá ložnice ze zámku Hluboká nad Vltavou, na jejíž rekonstrukci restaurátoři v minulosti rovněž pracovali. Když restaurátoři Veřtátovi z táborských Měšic lóže přivezli do dílny, netušili, jak rozsáhlé poškození je čeká. Mnoho ozdob nábytku bylo ulámaných, povrch byl silně poškozený.

„Seděli jsme před ní dva a koukali jsme na ni skoro jako na televizi – snažili jsme se spočítat, kolik řezeb chybí ve zdobných částech,“ říká zkušený restaurátor Václav Veřtát, který se řezbářskému řemeslu věnuje od 70. let minulého století. „Na první pohled jsme napočítali 38 chybějících ozdob, ale po důkladnější kontrole se ukázalo, že jich ve skutečnosti chybí celkem 63!" konstatoval.

Restaurátorské práce zahrnovaly výrobu zcela nových řezeb, důkladné očištění a omytí dřeva, povrchové úpravy, moření i impregnaci proti červotoči. „U nových dílů jsme materiálově zvolili červený dub, jenž se při řezbářské práci lépe opracovává. S hrubou prací dnes pomáhají frézky, namísto dlát. A zatímco dříve se používal především klih, dnes máme k dispozici moderní lepidla a materiály, kterými kus přichytíte téměř okamžitě," popisuje práce Václav Veřtát.

Překvapivé pro řemeslníky bylo samotné provedení výzdoby. Na rozdíl pozdějších postupů nebyly dekorativní prvky k nábytku přilepené, ale připevněné pouze malými hřebíčky. Těch bylo na posteli nespočet, takže kromě vyřezávání je čekala i tato jemná práce. Nyní řezbáři provedou ještě povrchové úpravy a také instalace baldachýnu, který má posteli vrátit její původní honosný vzhled.

V ní bych nespal

„Je to úžasná ukázka staré řezbářské práce. Nádhera. Takhle se dřív nábytek opravdu dělal. Přestože jde o krásný kus, musím upřímně říct, že já bych v posteli asi nespal. Působí na mě trochu depresivně,“ říká s úsměvem restaurátor.

Na obnově postele pracují dva lidé už více než dva měsíce. Restaurátorská dílna, jíž kromě Václava Veřtáta tvoří jeho syn Dušan a Milan Rangl, který se k řemeslu u Veřtátů dostal při plnění odborek - skautských zkoušek zručnost, má za sebou řadu úspěšných projektů. Kromě rekonstrukcí nábytku na zámku Hluboká nad Vltavou či Kratochvíle, mobiliářů kostelů v Táboře, vzácného světelského oltáře v Adamově u Brna apod. se v poslední době podílela například na obnově mobiliáře kaple v Zadní Stříteži, dveří zámečku v Chřešťovicích na Písecku nebo na pracích v kostelech svatého Prokopa a svatého Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích.

Kam s ní?

Obnovená postel by měla být veřejnosti představena v srpnu na chystané výstavě Poslední arcivévodův výlet na zámku v Jindřichově Hradci. Expozice se bude věnovat návštěvě Františka Ferdinanda d´Este v Jindřichově Hradci roku 1914 a dalším panovnickým návštěvám na jindřichohradeckém zámku v běhu pěti staletí.

Výstava bude situována do dvou sálů druhého patra Adamova stavení, do místností, které byly v 16. století budovány jako tzv. Císařské pokoje. Tyto prostory, formálně obytné, měly svou velikostí a výzdobou výrazně reprezentační charakter a skutečně opakovaně sloužily k ubytování císařských hostů.

„Zrestaurovaná postel bude součástí císařského pokoje. Vznikne tak autentická scénická instalace barokního lože, tvořená zápůjčkami historického mobiliáře a nově zhotovenými nebesy a textiliemi. Cílem je zpřítomnit podobu císařských pokojů obvyklých v 18. století v rámci vybraných aristokratických zámků či klášterních komplexů," prozradila Kateřina Jiroutová z odboru správy a prezentace kulturního majetku Národního památkového ústavu České Budějovice.