Poslední sbohem. Stovky návštěvníků se loučily s Flipshopem i Pivnici U Zlatého lva

Město Tábor přišlo během dubna o dva prostory, kde se tvořily a setkávaly (nejen) komunity. Kde se prolínaly generace. Kde se přátelilo, žilo. Po 12 letech ukončil svou činnost skateshop Flipshop v Pražské ulici, kam za skejťáky Matějem Pinďusem Šabatkou a Miroslavem Mirazem Brožem chodili pro dobrou radu i náladu nejen ti, co holdují prkénkům či in-line bruslím. Kluci navíc v ochodních prostorech vybudovali krásné místo na koncerty, drobné sportovní aktivity i setkávání. Závěrečnou Destroy party 25. dubna s grilovačkou, fingerboardem, Dj Illrickem, Akou, Razem či hudebníky Aurelius nebo Déro & Young Antonio se dveře navždy zavřely. O stejném víkendu se stovky lidí loučily s kultovní Pivnicí U Zlatého lva, v níž zůstal výčep suchý po více než 33 letech. Jak příhodné, kristovky... Za ty roky jsme z těchto míst přinesly nespočet reportáží (k dohledání v archivu), zde jsou finální, z posledních hodin... Díky všem za úžasné chvíle, za tu nedocenitelnou práci! 

Obě místa zavřela kvůli změnám majitelů objektů, stala se zájmem investorů a jejich vlastních vizí, jak by místa měla vypadat či fungovat. U Flipshopu navíc zapracovala také online doba, kdy se obchod přesunul z kamenných do virtuálních prodejen. Lev si na počet zákazníků rozhodně stěžovat nemohl, aspoň ne poslední roky. Víkend co víkend tam bylo "nařezáno". Dokonce vznikla petice za jeho zachování, s nemálo podpisů. Několik, osobních, poznámek si však neodpustím. 

Lev je prý "pajzl a nic jiného si s těmi feťáky nazasloužil", slýchávám či čtu na sítích od někoho, kdo tam v životě nebyl nebo jen nahlédl. Rychlý soud. Pivnice, nebo jak mladší říkají Pivka, měla genia loci, atmosféru, pohodu, klid, souznění. Všem byla otevřena. Tak asi proto se tam scházeli všichni - bez rozdílů národnosti, majetku, názoru, sexuální orientace atd. atd. Tak asi proto nemálo slavných spisovatelů, filozofů, výtvarníků, herců i hudebníků dalo tomuto podniku přednost oproti jiným, mnohdy vyumělkovaným zařízením. Kvůli přirozenosti, osobitosti, inspirativnosti. Tak asi proto se tam mnozí cítili bezpečně, doma. 

Pozastavuji se také nad řečmi tipu "všechno dobré teď zaniká" a říkám si: tak nenakupujte v onlinu na serverech s levným zbožím, zajděte za kámikama do kamenných obchodů nebo do hospody, baru, čajovny či kavárny namísto skrolovaní na sockách. Pak nebude nic zanikat. Ale taková nás asi teď čeká doba, antisociální na (hahaha) sociálních sítích. No nic, konec nářků. Popojedem, nebo posrkrolujem...  

Tato dvě místa nebyla zkrátka obyčejná - byla středobody komunit, společenství, jedny z posledních tradičních bašt společenského života bez náznaků jakéhokoli snobství a nadřazenosti... Tak snad zas někde a někdy. A myslím, že ti, co vydrží, budou moct zvolat rozlučkové, vlastně dost hezky vlastenecké a směroplatné heslo barmana a provozovatele Štěpána Tuchyni: „My jsme Lev, vy jste Lev!"  Na zdraví!