Úplňková noc v Recykle Clubu patřila hutné akustické muzice. Kytaristé Ben Poole a Guy Smeets míří z Tábora do Budapešti
Středa, 11.03.2026 / fotoreport + článek
I když cestou nám nad Jordánem vycházel měsíc rudý jako záře nad Kladnem a velký jako jakási revoluce v říjnu - i když byla v listopadu, tak v úterý 3. března se odehrál v prostorách klubu jiný úkaz, nabízející opojně úžasný zážitek. Byl jím koncert akustického britsko-holandského kytarového dua Ben Poole & Guy Smeets.
Ben Poole u nás již vystupoval se svojí kapelou, ovšem něco jako modely kytar Fender Telecaster nebo Gibson Les Paul nechal doma v rodné Anglii. Pro změnu na letošní jarní turné po českých hudebních lukách a hájích dovezl coby spoluhráče dalšího chlápka s akustickou kytarou Guy Smeetse. Ač jeho jméno tomu nenapovídá, pochází ze země tulipánů, větrných mlýnů, uzrálé goudy a řízků v jeho domovině, kterou je Nizozemí, stejně tak původních jako ptáčci ve Španělsku nebo brambory ve Francii.
Povídat o tom, jaké zážitky přinesla jejich muzika, je stejně marná snaha o přiblížení, jako podílet se o zážitky z úspěšné milostné noci či pošmakování si na poctivé české svíčkové (i když ta má tak trochu kořeny v zemi galského kohouta). Kořeny hudby pánů Poola a Smeetse jsou především v blues i rocku, vzhledem k akustickým kytarám se tam dají najít i náznaky flamenca, nechybí osobitá melodika, velkou roli hrála dynamika a vzájemná spolupráce…, prostě, to musíte slyšet. Překvapením byl rozhodně Guy, který od Bena dostal zasloužený dostatek prostoru předvést svůj cit a virtuozitu.
Tanec i Hendrix
Došlo i na pár tanečnic v kotlíku - kotel se tomu v prostorách klubu asi říct nedá, stejně jako na zásobení muzikantů Whiskolou od nadšených posluchačů. Jelikož hoši Kolalokovu limonádu neznají, pochutnávali si na Tullamore s Colou, tedy irskou whisky, kterou jistě lokali i bluesrockeři Rory Gallagher nebo Gary Moore.
Delší přídavek ve finále sklouzl do směsky, ovšem ne od Vlacha po Bacha, ale od známého, přes svoji jednoduchost ikonického, riffu o tom kouři nad vodou od Deep Purple, White Stripes, Michaela Jacksona i třeba Jimi Hendrixe.
A kdo chce slyšet Bena v hutném zvuku, může si jako za starých časů, kdy režim kapitalistickému rocku zrovna nepřál, vyjet za muzikou do Budapešti, kde vystoupí 4. dubna na vzpomínkovém koncertu na Garyho Moora, bluesového kytaristy, kterého jeho hra zaujala, stejně jako dalšího nebožtíka Jeffa Becka. A že zaujala i tuzemské milovníky poctivé muziky bylo jasné z ohlasu publika, jehož část dorazila znovu hned po prvním koncertě turné předešlý den ve Stodole - ovšem ne té kánrtystické v Hošticích, ale v Černicích, takže klobouk, lacláče ani pistolka za pasem nebyly dress code.