V Táboře otevírají komunitní finskou saunu. Nabízí autentický zážitek a kontakt s přírodou

V Tismenickém údolí, necelých deset minut pěšky z historického centra Tábora, se nachází komunitní zahrada Janíček. Místním už osm let nabízí prostor pro zahradničení, hru, odpočinek nebo třeba meditaci. Od ledna má Janíčkova zahrádka nové lákadlo. Po měsících sousedských brigád se v ní poprvé roztopila kamna nové přírodní sauny. Projekt, který vznikl díky podpoře Nadace Via, nabízí autentický finský zážitek, sousedskou sounáležitost a bezprostřední kontakt s přírodou.

Jak vysvětluje jedna ze zakladatelek Valerie Procházková, i provoz sauny bude založen na komunitních principech: „Vstup bude prozatím dobrovolný. Kdo bude chtít, může nám přispět na dřevo. Do naší sauny si lidé musí přinést jen své vlastní pohodlí jako prostěradlo, župan, ručník, láhev s vodou a dobré boty – jsme skutečně v přírodě,“ říká.

Saunováním bude v Táboře provádět pravý Fin. Vyvrací řadu mýtů o finské sauně
S nápadem postavit na Janíčkově zahrádce saunu přišel finský řezbář a hudebník Esko Mäkinen, který v Táboře žije a s komunitním centrem dlouhodobě spolupracuje. Právě on upozornil na to, že české pojetí „finské sauny“ má k finské tradici daleko. „Všiml jsem si, že pokud chci jít v Česku do dobré sauny, musím si ji postavit sám,“ říká s úsměvem Mäkinen.

Problém s kyslíkem

V českých „finských“ saunách podle něj chybí hlavně ventilace. „Vzduch uvnitř se nemění. V takové sauně vydržím sedět maximálně 10 minut a pak potřebuji kyslík. Ve finském typu sauny naopak můžete sedět hodiny, protože máte pořád čerstvý vzduch,“ vysvětluje Mäkinen. A druhým problémem českých saun podle Fina je, že si lidé myslí, že by v sauně mělo být co největší horko. „Ideální systém je ale takový, že saunu vyhřejete na 60–70 °C, pak polijete kameny na kamnech, teplota se na okamžik zvedne na 80–85 °C a pak pomalu klesá. V sauně tak vzniká určitá frekvence, dynamika,“ říká Esko Mäkinen.

To vedlo Eska a jeho přátele z komunitní zahrady Janíček k rozhodnutí postavit v Táboře vlastní, trochu netradiční saunu, nebo spíše potní chýši. „Chtěli jsme vyrobit jakousi jurtu, ale po finsku – aby tam byla dobrá kamna a vyvýšená místa k sezení,“ usmívá se Fin. Nakonec má sauna podobu prosvětleného altánu s látkovými stěnami a bytelnou dřevěnou konstrukcí. „V létě ji totiž využijeme i jako přírodní učebnu pro děti,“ doplňuje zakladatelka projektu Valerie Procházková.

Komunitní sauna nabídne veřejné akce, pronajmout si ji ale bude možné i soukromě
Sauna v zahradě Janíček propaguje tzv. sociální saunování. V něm nejde o to vydržet co nejvyšší teplotu, ale strávit společný čas v klidu a respektu s vědomím, že v sauně jsme si všichni rovni. „Ve Finsku se nepovažuje za dobré chování, když v sauně mluvíte nebo děláte hluk. Je to společný okamžik relaxace. Sedíte v sauně, užíváte si löyly (páru z kamenů), pak si dáte pauzu, jdete ven, trochu se zchladíte a pak se vrátíte. Takhle to zopakujete třikrát, čtyřikrát nebo pětkrát. Nikam se nepospíchá,“ usmívá se Esko Mäkinen.

Letní ochlazení

Finský hudebník bude lidi provádět veřejnými akcemi, které komunitní sauna plánuje vypisovat na svém facebookovém profilu několikrát do roka, a to dokonce i v létě. „Ve Finsku chodíme do sauny po celý rok. I v horkém létě má sauna ochlazující účinek,“ říká Mäkinen.

V Janíčkově zahrádce se lidé nebudou ochlazovat v kachličkových bazéncích, tak jak jsou zvyklí z wellness center, ale přímo v Tismenickém potoce, který vytéká z vodní nádrže Jordán. „Je to něco mezi křtem a zážitkem prahu. Určitá míra nepohodlí vlastně přidává na hloubce celého prožitku,“ říká zakladatelka komunitní sauny Valerie Procházková.

Komunitní sauna bude kromě veřejného saunování k dispozici i pro soukromé akce. „Pokud se domluví parta holek nebo kluků na soukromou saunu, je to možné. Jen nám napíšou a my ostatním dáme vědět, že je v tu dobu obsazeno. Celé je to vymyšlené tak, abyste k tomu nepotřebovali nikoho, kdo by vám musel jít otevřít. Ti, co se zapojí, dostanou klíče a vysvětlíme jim pravidla,“ říká Valerie Procházková s tím, že sauna pojme 12 až 20 osob.

Výstavba sauny byla součástí širšího projektu Rosteme pod jedním nebem, který podpořila Nadace Via částkou 70 000 Kč. „Idea sauny se rodila pomalu a možná by se bez grantu rodila ještě pár let. Tím, že jsme do toho šli a napsali, že koupíme kamna a plachtu, nás přimělo udělat tu finální tečku. Za to jsem ráda. Tábor je hodně komunitní město, lidé se nebojí se jít někam společně scházet. Když má někdo takhle šílený nápad, ostatní jsou schopní se přidat,“ uzavírá Valerie Procházková.

O organizaci Janíček o.p.s. Janíček o.p.s. provozuje v Táboře dětský klub a komunitní zahradu. Ve spolupráci se spolkem GentleNest vytváří bezpečný prostor pro setkávání generací, environmentální výchovu a rozvoj sousedských vztahů.

O Nadaci Via
Nadace Via už více než čtvrt století podporuje lidi, kteří společně pečují o své okolí a darují druhým. Nabízí podporu pro aktivní děti i dospělé a provozuje největší českou platformu pro online darování Darujme.cz. Za dobu své působnosti podpořila téměř 10 000 komunitních a filantropických projektů a přes Darujme.cz zprostředkovala neziskovým organizacím více než tři miliardy korun.