Na jihu Čech zazněl skvělý jazz. Jeden s Jihočeskou filharmonií, druhý s Hammondy
Čtvrtek, 03.04.2025 / fotoreport + článek
Spojení zvuku jazzové kvintetu a filharmonického orchestru si vychutnali návštěvníci v Českých Budějovicích v kostele sv. Anny - v koncertní síni Jihočeské filharmonie v polovině března. Poté v Českém Krumlově vystoupilo neméně skvělé trio kytaristy Libora Šmoldase.
Všestranný, rodem slovenský, léta v Praze žijící klavírista Matej Benko nachystal na program koncertu nazvaného Přírodní výběr odlišné tematické bloky. V prvním zazněla i titulní skladba Natural Selection, následovaly Slovenské parafráze, inspirované slovenskými lidovými písněmi, kdy posluchačům neušlo, že Trenčianské hodiny mají stejný nápěv jako Rožnovské. Aby ne, časový posun mezi oběma městy není velký, stejně jako kulturní pospolitost. Jazzovou sekci kapely představoval trumpetista Miroslav Hloucal, saxofonista Radek Zapadlo a rytmika, tvořená bubeníkem Pavlem Bady Zbořilem a kontrabasistou a baskytaristou Rastislavem Uhrikem, doplněná perkusistou Jaroslaven Nogou. Jihočeskou filharmonii tentokrát dirigovala Michaela Rózsa Růžičková.
Skladbu Chilhood věnoval Matej nejmladší dceři i zmínil, že měla nedávno kolizi s automobilem. Finální suita Strangers se skládala ze tří vět. Nádherné Benkovy kompozice, jím rozepsané pro interpretaci s velkým orchestrem, nemohly než uchvátit a nadchnout publikum. Podobné dramaturgické počiny Otakara Svobody, ředitele JČF, zasluhují stejný respekt, jako muzikanti.
Přesun do Krumlova
V prostorách českokrumlovského Městského divadla, v divadelním klubu Kafe Forbína, patřil večer početně mnohem úspornější partě, kteru bylo Libor Šmoldas Organ Trio. Respektovaný jazzový kytarista Libor Šmoldas si tedy může po koncertování v Sydney, Vídni, Pekingu, Washingtonu, Istambulu, Philadelphii, Tokiu, Paříži, Londýně a dalších světových scénách připsat účinkování v tomto krásném městě, vyhledávané středověké perle jižních Čech.
K pohodovému vyznění večera přispěla jak precizní, přitom místy mile rozverná, hra bubeníka Dano Šoltise a zvuk tria hutnily tóny varhan páně Hammonda, mistrně ovládaných Jakubem Zomerem. Nechyběla ani ikonická Leslie bedna s rotujícím reproduktorem a vynikající sóla všech tří muzikantů.
A že je Zomer nejen brilatní hráč, potvrdil při loučení na baru, když jsem se zeptal, zda v místě muzikanti spí. „Ne, já spím v autě," odpověděl mi Jakub. „Dano, ty asi tedy nebudeš řídit, když dáváš wisky, co?" „Ne, řídí Kuba."
Ani bych se nedivil, kdyby to Jakub ve finále odřídil poslepu, pokud tedy má volant v ruce a pedály v noze stejně jako ty Hammond klapky.
Krátký sestřih napoví ZDE.
