Oltář děkanského kostela v Táboře zakrylo unikátní postní plátno s jihočeskou pouští

Jedinečný počin mohou vidět návštěvníci táborského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor na Žižkově náměstí. O popeleční středě bylo odhaleno postní plátno s tématem pouště, jíž skrze cameru obscura (dírkovou komoru) zachytil její propagátor, fotograf Pavel Talich. Táborská farnost se tak vrátila ke starobylé tradici, kdy byly zakrývány z důvodu půstu těla i zraku oltáře kostelů. Postní plátno v kostele Proměnění Páně na hoře Tábor má rozměry 10 × 5 metrů.

„Jde o tisíciletou tradici zakrývání celého nebo větší části oltáře, která byla postupem doby zredukována na zakrývání kříže, obrazů či pouhé části oltáře. Je to jako se křtem, kdy se od namáčení celého těla dnes jen polévá hlava. Postní plátno k postu těla přidává i půst zraku," říká za Římskokatolickou farnost Tábor Líza Faktorová.

Původních postních pláten, z let kolem roku 1000, se moc nedochovalo, středověká už byla zdobená obrazy, například slavné Velké žitavské plátno (1472) a Malé žitavské plátno (1573) s biblickými výjevy. Tradice obrazu prostého plátna byla obnovena v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze roku 2012.

„Že by tu mohlo být postní plátno mě napadlo při opravách interiérů kostela před šesti lety. Nedokázal jsem si vůbec představit, že by něco takového vyšlo. Cítil jsem ale jakési vedení, jak se říká boží rukou, a mám velkou radost, že to vše vyšlo!" podotýká duchovní správce kostela Michal Pulec, který na konci loňského školního roku oslovil fotografa a kurátora výstav Galerie Fara v Plané nad Lužnicí Pavla Talicha. Toho tak čekala nečekaná výzva - nafotit plátno camerou obscura, tedy prapůvodní technikou fotografování skrz tmavou komoru s dírkou.

„Byl jsem z toho hodně nervózní, ale výzvou nesmírně poctěn. Zjišťoval jsem nejprve historii a možnosti. Měl jsem různé varianty, ale postupem zkoumání jsem vše zjednodušoval. Nakonec mi slova půst a poušť zněly podobně, tak jsem vyrazil na naši malou poušť na pískovny u Veselí nad Lužnicí a v říjnu ji vyfotil a následně digitalizoval," popisuje proces Pavel Talich. Písečný přesyp u Vlkova byl zaznamenán camerou obscura na velký formát klasického fotografického papíru 108 × 90 centimetrů.

Hra se světlem

Michal Pulec poté, co viděl při loňské opravě kašny na Žižkově náměstí zakrývací síť, přišel s tím, že nosným materiálem by mohla být právě síťovina.

„V Opavě ji vyrábí na ochranu lidí pracujících na stavbách. Je ÚV záření odolná a životnost? No, prý nás to přežije. Přišla nám roura, která byla až do tohoto pondělí nerozbalená, protože jak něco tak velkého rozbalíte a kde. Vůbec jsme proto nevěděli, jak to celé dopadlo. Po rozbalení na zemi nám plátno přišlo příliš tmavé. A to je na tom zajímavé. Díky malým dírkám a propouštění různé intenzity světla vypadá plátno každou hodinu dne jinak! Jako u camery obscura je to tedy hra se světlem," raduje se z výsledku Pavel Talich.

Farář Michal Pulec oceňuje i nápad s pouští. „Pouště jsou různé, ale tahle naše malá, jihočeská je útulná a má na dohled zeleň jako oázu, naději. To měnění plátna je super k rozjímání. Stejně jako plátno je i každý boží den jiný. Pod plátno navíc budeme instalovat citáty a myšlenky, s nimiž mohou lidé přijít, a budeme je měnit během postní doby," dodal farář.

Táborské postní plátno navazuje na tradici žitavských postních pláten, plátna Patrika Hábla v akademickém kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu v Praze, ale i studentského kostela Svaté Rodiny v Český Budějovicích a studentského kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci.