Hitlerův stadion hostil největší hvězdy progresivního rocku

Final Night of the Prog je festival na mýtickém místě Loreley nad Rýnem a nejedná se o vcelku nedaleký stadion v Saarbrückenu, kde onen dnes směšný a po čertech nebezpečný chlapík s bizarním knírkem měl v roce 1936 známý proslov, ale o jeden ze 40 v letech 1934 - 1939 (z plánovaných 400) vybudovaných amfiteátrů ve stylu oněch antických, ovšem určených nacistické propagandě.

Éra rockových koncertů na Loreley byla zahájena vystoupením kapely Genesis v roce 1976. Česká televize svého času odvysílala čerstvě koncert Marillion z roku 1988. Od roku 2006 zde probíhá festival progresivního rocku Night of the Prog.

A právě na toto, mnou již dříve stran manželkou inspirovaných toulek po stopách německých romantických básníků navštívené místo (díky čemuž jsem zjistil, že Loreley není kdesi ve Francii, jak mi název evokoval), jsem letos, tentokrát bohužel a poslední chvíli sám, opět zavítal s jasným cílem, kterým byla hudba mého srdce. 

Nějak mi nedošlo, že letos drobně upravený název festivalu Final Night of the Prog značí, že po 26 letech se jedná vskutku o finále. Tvrzení, jako že v nejlepším přestat platí pro podobné akce asi podobně, jako při sexu, dovolím si coby milovník nejen hudby skromně soudit.

Z plejády vystupujících hvězd, jak Steve Hackett, Steve Rothery, Izz, Arena, Riverside, Pendragon, Flower Kings, Ritual, Karnataka, Cheeto´s Magazine, Alex Henry Foter, superkapela posledního večera Big Big Train a dalších přikládám malou fotoreportáž. A vězte, že čekání na podpis Hacketta bylo delší než čekání na Godota a fronta (pokud nemáte možnost ji přeskočit) x-násobná než za bolševika na banány nebo páchnoucí vnitřnosti v masně.

A doufám, že stejně jako Rudy Linka letos zprvu zklamaně odpískal, přes temné vize nedávno proběhlý jazzový festival, třeba i půvabná víla nad Rýnem navrátí tuto jedinečnou událost k dalším ročníkům.