V Mexiku je možné vše. Jihočeský kytarista tam letos slavil jubileum

 Mexikem jsou pochopitelně míněny jihočeské Strunkovice - míněno ty nad řekou Blanicí a oním jubilantem byl kytarový virtuóz napříč žánry Ivan Boreš. Ta slovní hříčka o půl století na scéně skrývala, že se před padesáti lety narodil, ne snad, že by tak dlouho rozdával radost a udivoval svým umem.

Koncert ve prostorách strunkovického kinosálu se konal již v únoru, ale škoda o něm neinformovat. Hlavní slovo, tedy tóny, patřily Borešovu progresivně laděnému instrumentálnímu triu Vivat Joe! s přizvanými hosty. Došlo na Ivanovo podání fragmentů Carminy Burana, jeho vlastní skladby i jeden z brku Michala Pavlíčka. Po krátké pauze následoval akustický set v duu s táborským kytaristou Vojtěchem Vrtiškou - rychloprsté dvojhlasy v Ivanově Španělské suitě byly pastvou pro uši, na známou bossa novu Luize Bonfy - Black Orpheus, mnohými známou i pod prvotním názvem Manhã de Carnaval, je zvukem flétny obohatila Katka Weissová, Piazollovo Libertango Boreš přednesl s dalším svým hudebním souputníkem houslistou Tomášem Machem, který v prvním setu neplánovaně nahradil na programu uvedenou skladbu Danger divokými Koňmi v ohni. Finále patřilo kapele D.L.D., hezky česky Dirty Lesbian Duck, ve které kdysi Ivan hrál na bicí.

Jak večer po zatažení pomyslné opony pokračoval se mohu leda domnívat, neb na mne počala doléhat choroba, ale předpokládám, že se muzikanti i jejich četní přátelé úspěšně propil do druhého dne, na který právě ty Ivanovy narozeniny připadly.

A oslavenec Ivan poskytl redakci rozhovor, který vyjde vbrzku. Tam se i dozvíte, v jakém vztahu je třeba Ivan s dalšími hosty koncertu, kterými byli Nikola Tůmová, Jakub Neuman, Petr Hubík a Petra Horáková a hlavně o jeho hudební dráze.