Galerie současného umění a architektury hostí Modely a konstanty Ondřeje Přibyla

Galerie současného umění a architektury – Dům umění města České Budějovice zve ve středu 10. ledna od 18 hodin na vernisáž výstavy prací vizuálního umělce Ondřeje Přibyla. Výstava s názvem Modely & konstanty potrvá do 18. února.  

"Experimentující vizuální umělec Ondřej Přibyl (1978) využívá fotografické médium v rozporu s jeho primární funkcí - užitností. Nesleduje množící reprodukční funkci média, nýbrž jedinečnost jeho okamžité obrazové konstituce. Foto-cesty, ať už jakékoliv, mu umožňují pracovat s otisky věcných stavů. Právě otisk, stopa, jsou tím, co autor využívá k evokaci a nastolení modelů a modelových situací, které tematizují a problematizují vztah k věcnosti. Podobizny věcí, jejich vnímání, je uvězněno v kánonu toho, jak jsou zpřítomňovány. Čelní nebo boční pohled v sobě skrývá latentní konvenci reprezentace. Už to, jaké objekty-předměty jsou vyjmuty z nekonečné oblasti potenciální pozornosti a jak jsou situovány před objektiv aparátu, promlouvá o autorské rovině Přibylovy citlivosti vůči tomu co se jeví jako věcnost a co je zpřítomňováno jakoby nepatřičně, z jiné, odvrácené, neznámé či pozapomenuté strany," říká o Přibolově tvorbě kurátor výstavy Petr Vaňous. 

Ondřej Přibyl (1978, Praha) absolvoval na UMPRUM v Praze studium v ateliéru Pavla Štechy a Ivana Pinkavy a doktorandské studium na téma jedinečnost a reprodukce fotografického obrazu a proces daguerrotypie. Absolvoval stáže v Ateliéru písma a grafického designu pod vedením prof. Rostislava Vaňka a v Ateliéru vizuální komunikace na UdK Berlin. Vystavoval na samostatných i skupinových výstavách v Česku i v zahraničí. Je členem umělecké formace kunstWerk. Žije a pracuje v Praze a okolí.

"Každý z objektů, který staví Přibyl do centra naší pozornosti, v sobě nese nějaké z dominantně orientovaných funkcí či pohybů, respektive sama tato funkce či pohyb jsou jejich zakládající „výrobní“ vlastností, kterou si objekt podržel jako nedílnou součást své vlastní konstituce i povrchové úpravy (např. trychtýř, cedník, vana, silentblok, radar, komín ad.). Právě momenty těchto motorických determinací, které předměty zachovávají i po té, co byly „spotřebovány“, vyvázány ze světa známého, užitného, funkčního, obecně ze světa rozumné existence, se samy obnažují jako cosi cizorodého, odcizeného, zbaveného jednoznačného významu a smyslu. Koncepční hra s měřítkovými a technologickými „deriváty“ původních snímků ještě prohlubuje skepsi z poznatelnosti viděného a pracuje spíše ve směru mnohoznačné mystifikace a mimikry (např. Násychy / Pěna)," dolňuje kurátor.