Miloš Ševčík byl umělec nezaměnitelného výrazu. Jeho dílo nyní vystavuje AJG
Středa, 01.11.2023 / článek
Alšova jihočeská galerie představuje tvorbu Miloše Ševčíka, který se zapsal na české výtvarné scéně v šedesátých letech svými originálními přístupy v malbě i v tvorbě transparentních konceptuálních objektů. Výstava nazvaná Mizení je průřezem tvorbou Miloše Ševčíka od jeho počátků až k realizacím z posledních let autorova života. Jedná se o ojedinělý výstavní projekt, neboť v takovém rozsahu jeho dílo nebylo dosud prezentováno. Výstava je k vidění ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích do 7. ledna 2024.
Malíř, kreslíř, grafik a sochař Miloš Ševčík (+ 2007, Praha) se narodil se roku 1939 Klatovech, v letech 1958 – 1964 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér prof. Antonína Strnadela). Po svém absolutoriu se začal výrazně prosazovat jako originální grafik, který za svou tvorbu získal hned několik významných ocenění (v r. 1967 - 2. cenu za grafiku na prvním pražském Salonu, v r. 1968 – 1. cenu za grafiku na jihlavském Bienále grafiky, v r. 1969 - 3. cenu na druhém pražském Salonu).
S uvolňováním politického ovzduší v 60. letech detekuje autor ve své tvorbě semiabstraktní polohy podobně jako Václav Boštík, Jaromír John nebo Michal Ranný. Právě ve spirituální křehkosti a minimálnímu sdělení v úsporné kresebné lince stojí Miloš Ševčík po boku Boštíka, v jehož abstraktní tvorbě se snaha o přiblížení a uchopení vesmírného dění rovněž uplatňuje. Období politické normalizace umělce paralyzuje a je z veřejného výtvarného života doslova vymazán. Na českou výtvarnou scénu se autor vrací až s počátkem devadesátých let.
„Z vyprávění rodiny vím, že autor byl přemýšlivý tichý introvert, který rád pracoval v samotě svého ateliéru, což ve vynucené přestávce 80. – 90. let, kdy došlo ke změně režimu, bylo i nutností. Živil sebe a rodinu jako propagační grafik u státních podniků,“ popisuje autora kurátorka výstavy Jolana Pastor.
Výstava je bezpochyby velkorysým záměrem o připomínku tohoto výjimečného autora. Koncepce výstavy v prvním patře Wortnerova domu poukazuje na možné zdroje a blízkost tvorby Miloše Ševčíka s Josefem Šímou, Václavem Boštíkem či Karlem Malichem.
„Návštěvníci se mohou těšit na obrazy staršího období 60. – 70. let, které nebyly dosud vystaveny či jen sporadicky v oné době před cca 40 – 50 lety a také na objekty zvané "bubliny", které byly vedle grafik v letech 1968 – 1969 zcela mimořádnými z důvodu použití experimentálního materiálu umaplexu na Sympoziu Artchemo v Pardubicích,“ doplňuje Jolana Pastor. V patře pak budou k vidění subtilní malby z posledních let autorova života, s nimiž je u veřejnosti znám především.
Autor je zastoupen v mnoha soukromých a veřejných sbírkách v ČR jako jsou Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, GASK Kutná Hora, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Památník národního písemnictví v Praze, Muzeum umění v Olomouci a v zahraničí pak v Národní galerii v Rio de Janeiro v Brazílii.
Otevírací doba výstavy ve Wortnerově domě je denně od 9 do 17 hodin.
Malíř, kreslíř, grafik a sochař Miloš Ševčík (+ 2007, Praha) se narodil se roku 1939 Klatovech, v letech 1958 – 1964 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér prof. Antonína Strnadela). Po svém absolutoriu se začal výrazně prosazovat jako originální grafik, který za svou tvorbu získal hned několik významných ocenění (v r. 1967 - 2. cenu za grafiku na prvním pražském Salonu, v r. 1968 – 1. cenu za grafiku na jihlavském Bienále grafiky, v r. 1969 - 3. cenu na druhém pražském Salonu).
S uvolňováním politického ovzduší v 60. letech detekuje autor ve své tvorbě semiabstraktní polohy podobně jako Václav Boštík, Jaromír John nebo Michal Ranný. Právě ve spirituální křehkosti a minimálnímu sdělení v úsporné kresebné lince stojí Miloš Ševčík po boku Boštíka, v jehož abstraktní tvorbě se snaha o přiblížení a uchopení vesmírného dění rovněž uplatňuje. Období politické normalizace umělce paralyzuje a je z veřejného výtvarného života doslova vymazán. Na českou výtvarnou scénu se autor vrací až s počátkem devadesátých let.
„Z vyprávění rodiny vím, že autor byl přemýšlivý tichý introvert, který rád pracoval v samotě svého ateliéru, což ve vynucené přestávce 80. – 90. let, kdy došlo ke změně režimu, bylo i nutností. Živil sebe a rodinu jako propagační grafik u státních podniků,“ popisuje autora kurátorka výstavy Jolana Pastor.
Výstava je bezpochyby velkorysým záměrem o připomínku tohoto výjimečného autora. Koncepce výstavy v prvním patře Wortnerova domu poukazuje na možné zdroje a blízkost tvorby Miloše Ševčíka s Josefem Šímou, Václavem Boštíkem či Karlem Malichem.
„Návštěvníci se mohou těšit na obrazy staršího období 60. – 70. let, které nebyly dosud vystaveny či jen sporadicky v oné době před cca 40 – 50 lety a také na objekty zvané "bubliny", které byly vedle grafik v letech 1968 – 1969 zcela mimořádnými z důvodu použití experimentálního materiálu umaplexu na Sympoziu Artchemo v Pardubicích,“ doplňuje Jolana Pastor. V patře pak budou k vidění subtilní malby z posledních let autorova života, s nimiž je u veřejnosti znám především.
Autor je zastoupen v mnoha soukromých a veřejných sbírkách v ČR jako jsou Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, GASK Kutná Hora, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Památník národního písemnictví v Praze, Muzeum umění v Olomouci a v zahraničí pak v Národní galerii v Rio de Janeiro v Brazílii.
Otevírací doba výstavy ve Wortnerově domě je denně od 9 do 17 hodin.
