Hrdinové od DC a Marvelu vystoupili v Divadle Oskara Nedbala

Národní obrození a další dějinné události asi nebyly tím, co by nás ve škole v hodinách dějepisu a literatury vyloženě bavilo. Knihy těch dob jsou na dnešního čtenáře nezáživné, málo akční, vzhledem k zastaralému jazyku i těžko čitelné, příběhy dohromady nezajímavé. A tak je odsouváme na druhou kolej, nejraději bychom je škrtli ze seznamů povinné a maturitní četby a hodiny strávené nad životy jejich autorů jsou vysloveně utrpení. Uniká nám přitom to podstatné.

Tyto osobnosti české literatury daly svým způsobem vzniknout té literatuře, jakou známe dnes. I oni se zasazovaly o velké události, posouvaly svou dobu vpřed a bojovaly za svou pravdu. A i oni měly hromadu prohřešků, neřestí a životních přešlapů. Navíc často mnohem kontroverznějších, než má leckdo dnes. Jen musel přijít někdo, kdo jejich dobu, životy a díla pojme s odlehčeností, vtipem a otevřeností a nebude tolik konzervativně úzkoprsí, jako jsou učitelé literatury na školách, kteří jsou často svázáni přiškrcenými osnovami a učebními plány. Zkrátka a dobře, musela přijít Karolína Zoe Maixnerová alias Coje Zoe, aby i ta nudná literární historie dostala aspoň trošku „koule“.

Karolína Zoe Maixnerová na svých sociálních sítích a besedách představuje literární historii tak, jak vám jí nikdo v hodinách češtiny neukáže. Kromě podstatných informací okořeňuje životy autorů o drbíky ze soukromého života a tak trošku zatajované pikantnosti, díky čemuž se právě tolik neoblíbená historická období stávají zábavnějšími a pro mnoho studentů i zajímavějšími, než kdyby se jim museli věnovat pouze ve školních lavicích.

Svůj talent zaujmout uplatnila navíc i ve dvou vydaných knížkách a právě její prvotina, Literární hysterie, mapující české národní obrození se stala další inspirací pro další Listování. Lukáš Hejlík spolu s Pavlem Oubramem a samotnou Karolínou přivezli Literární hysterii i do Tábora a v jedné hodině odehráli životy několika národních hrdinů a obrozenců, které přerodili na dobové Avangers. Sice bez superschopností, nejmodernějších zbraní, rozevlátých plášťů a latexových oblečků, za to však s odvahou změnit jejich svět k lepšímu a odhodláním ukázat, že nejen pěstmi, ale i slovy se dá bojovat. Samozřejmě nechyběl ani osobitý humor a jakási oprsklá drzost s jakou Karolína Maixnerová propaguje tuto nelehkou a svázanou dobu.