Banátské zastavení času skrz cameru obscura. Pavel Piňos bere diváky na výlet v Galerii Šatna

Táborská Galerie Šatna ve vinotéce a kavárně Coffee & Tee představuje fotografické práce Pavla Piňose, jihlavský nadšený fotograf zachycuje rumunský Banát skrz starou fotografickou metodu camera obscura (dírkovou komuru, pinhole). Na vernisáži zahrál hudebník Ondřej Galuška (eggnoise, Odd Gifts). 

Na fotografiích Pavla Piňose je zachycena zejména Šumice, která je českou vsí, avšak 800 kilometrů od České republiky vzdálenou a většina šumických obvatel nikdy v Čechách nebyla.  

"Oni i jejich předci byli po celý svůj život odříznuti od svého okolí. Mezi rumunskými sousedy byli cizí a své české kořeny měli daleko. Mnoho z nás dnes jezdí do Banátu zažít, co už dnes u nás k zažití není. Mnoho z nás tam také jezdí fotografovat, aby zaznamenali, co pomalu a jistě dožívá a končí. Viděl jsem hodně fotek z Banátu. Často na nich byli staří, smutní, životem unavení lidé. Na mých fotkách většinou lidé nejsou," podotýká autor, který je pravidelným návštěvníkem Banátu. Banát bývá považován za ztělesnění života na české vesnici před sto lety. Jde o místo, kde se takzvaně „zastavil čas“. Podle autora fotek si ale některé věci, se kterými si život v Banátu spojujeme, možná přehnaně idealizujeme, ale děláme to rádi. Vidíme ho takový, jaký si ho přejeme vidět, ať už náš pohled odráží realitu, či nikoliv.

Foťáky vlastní konstrukce

"Pokouším se zachytit něco jiného. Kouzlo místa se zpomaleným až zastaveným časem. Místa, z kterého lidé pomalu ale jistě odcházejí, aniž by je někdo nahrazoval. Místa, která si ještě pamatují lidský dotek, ale zároveň se vracejí zpět do podoby, jakou měla před příchodem lidí. Většina vystavených fotografií byla pořízena na fotoaparáty, které jsem si sám vyrobil. Říká se jim „camera obscura“, jsou to předchůdci dnešních fotoaparátů. Jejich konstrukce je prostá a jednoduchá. Jsou zcela bez optiky, namísto objektivu mají jen dírku, kterou do tmy prochází světlo. Obraz nezaznamenávají na digitální čip, ale klasický film," prozradil Pavel Piňos.

Jak dodal, práce s nimi je pomalá, podobně jako je pomalý život v Banátu. Scéna, která se „digitálem“ exponuje dvě tisíciny vteřiny, se camerou obscurou fotografuje několik vteřin, často i minut. Jedna z vystavených fotografií byla exponována hodinu, jiná dokonce déle než rok.

"Fotografie z camery obscury možná někdy postrádají ostrost moderních fotoaparátů, věřím ale, že mají schopnost zaznamenat něco víc - kousek duše fotografovaného místa. Duši ale nekradou, jemně ji otiskují do filmové emulze, aby ji zachovaly a my se k ní mohli vracet, kdykoli se potřebujeme zpomalit v naší rychlé době. Jeden můj kamarád mi radil, že by se tato výstava měla jmenovat „Běží Piňos k Táboru“. Já raději volím pomalou chůzi a cestou přemýšlím nad tím, o co všechno naší zběsilou jízdou životem přicházíme, aniž bychom to v té rychlosti zpozorovali. Malé šumické „zastavení času“ by asi prospělo nejednomu z nás," uzavřel Pavel Piňos. 

Výstavu mohou nášvětvníci zhlédnout do 15. ledna. Hudebníka Ondřeje Galušku pak slyšet se všemi svými projekty na křtu desky a knihy Stručný úvod do filosofie marnosti 12. ledna od 20 hodin v pražské Malostranské besedě. Hosty bude například Jakub König (Kittchen) nebo Bára Zmeková.