Zasvětili tvorbu kreslenému filmu. Výstavu sedUM zhlédnete v Domě Štěpánka Netolického

V sobotu 4. července začala v Domě Štěpánka Netolického na Masarykově náměstí v Třeboni výstava s názvem sedUM. Ta představuje průřez tvorbou sedmi českých umělců, jejichž osudem se stal kreslený film. Navštívit ji můžete do 26. září.

Díla výtvarníků, kteří navazují na práci legendárních tvůrců animovaného filmu Jiřího Trnky, Zdeňka Milera či Zdeňka Smetany, si návštěvníci budou moci v Třeboni prohlédnout celé léto.

Své obrazy na výstavě bude prezentovat Maria Axamitová, která spolupracovala například na pohádce Štaflík a Špagetka, Zuzana Marešová Vorlíčková, ilustrátorka knih pro děti a pedagožka na Katedře animované tvorby na FAMU a Ivana Fašianoková Rakoušová, která je rovněž ilustrátorkou a působí v animačním studiu ČT. Trio autorek doplní díla Luďka Bárty, výtvarníka a režiséra seriálu Vynálezce Alva, který vznikl v České televizi, a režisérů a animátorů Víta Pancíře, Jiřího Plasse a Jiřího Tyllera.

Výstava nabídne doprovodný program pro děti i dospělé, návštěvníci se mimo jiné mohou těšit na promítání kreslených snímků.

Vystavující autoři:

Maria Axamitová do Studia Bratři v triku nastoupila jako fázařka v roce 1981. Krátce se věnovala animaci a později se stala výtvarnicí pozadí. Spolupracovala s řadou malířů, grafiků a ilustrátorů, např. s Petrem Sísem na jeho filmu Rumpelstiltskin. V poslední době vytvářela pozadí nových pokračování TV seriálu Štaflík a Špagetka. Účastní se výtvarného ztvárnění filmových klapek pro Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež ve Zlíně. Vystavuje samostatně i kolektivně (např. v pražském Goethe-Institutu nebo v Malostranské besedě).

Ivana Fašianoková Rakoušová absolvovala SOŠV v Praze (tzv. Hollarku) a v roce 1978 nastoupila do Studia Bratři v triku jako fázařka. Od roku 1994 vytvářela ve Studiu Jiřího Trnky realizace a pozadí ploškových a loutkových filmů. Později pracovala jako animátorka a výtvarnice pozadí pro filmová studia Duran, Animax, GUD a Studio Frame. Nyní spolupracuje s animačním studiem ČT. Vystavuje samostatně i kolektivně (např. v pražském Goethe-Institutu, v Malostranské besedě, v Parlamentu i Senátu ČR nebo ve Vysočanské galerii).

Zuzana Marešová Vorlíčková na SUPŠ studovala výstavnictví a pak na VŠUP Ateliér filmové a televizní grafiky. Mezitím jeden rok pracovala ve Studiu animované tvorby ČT. VŠUP absolvovala v roce 1983 filmem Laterna musica. Ve Studiu Jiřího Trnky ho režíroval Pavel Koutský. Ve Studiu Bratři v triku natočila s režisérkou Jaroslavou Havettovou film Úděl, oceněný na festivalech v Berlíně, Bombaji a Bruselu. Později se orientovala na autorskou tvorbu knih pro děti. Vyučuje na Katedře animované tvorby na FAMU. Věnuje se autorské tvorbě – kresbě, malbě, kaligrafii, asambláži a vytváří prostorové objekty z papíru.

Luděk Bárta v letech 1980–1984 pracoval jako elév ve Studiu Bratři v triku, pak absolvoval VŠUP v Ateliéru filmové a televizní grafiky u prof. Miloslava Jágra. S výjimkou let 1992–1998, kdy byl výtvarníkem MF Dnes, je stále na volné noze. Zabývá se grafickým designem, krajinářskou fotografií, knižní i časopiseckou ilustrací a animovaným filmem. Pro Českou televizi vytvořil návrhy loutek pro pořad Lvíčata a výtvarně vypravil seriály Čaroděj z nafukovacího stromu a Vynálezce Alva, který také režíroval.

Vít Pancíř po gymnáziu působil šest let ve Studiu Bratři v triku. Studoval v Ateliéru filmové a televizní grafiky na VŠUP u doc. Jiřího Barty. Natočil přibližně 20 krátkých kombinovaných filmů, které byly promítány na festivalech (například v Oberhausenu a Rotterdamu). Je režisérem celovečerního filmu Sestra podle knižní předlohy Jáchyma Topola. Vystavoval samostatně i kolektivně (např. v pražském Goethe-Institutu a Malostranské besedě nebo v třeboňském Divadle J. K. Tyla).

Jiří Plass od roku 1981 prošel několika studii a skoro všemi profesemi animovaného filmu. Sedmnáct let byl zaměstnán ve Studiu Bratři v triku, z toho čtrnáct jako animátor. Pracoval na desítkách filmů. Animátorem je i nadále jako freelancer. 3D animaci si vyzkoušel v autorském filmu Františku k večeři. Učil animaci na Burg Giebchenstein Kunsthochschule Halle a na VOŠ grafické v Jihlavě. Pracoval na kreslených reklamách i hudebních klipech. Účastnil se kolektivních výstav (např. v pražském Goethe-Institutu, v Malostranské besedě nebo na zámku v Třeboni).

Jiří Tyller po absolvování SUPŠ pracoval v letech 1967–1980 ve Studiu Bratři v triku, od roku 1981 pokračoval ve Studiu Jiřího Trnky jako animátor, režisér a výtvarník televizních seriálů. Za seriál Poslední drak obdržel Cenu festivalu ve Zlíně. Další filmy vytvořil např. pro UNESCO. Za film Nechtěl jsem zabíjet ptáky získal na festivalu v Cartageně 1987 Mořskou mušli za nejlepší animovaný film. Od roku 1991 je režisérem a scenáristou na volné noze a věnuje se i pedagogické činnosti na VŠUP. Vystavuje samostatně i kolektivně.