V hřbitovní kapli došlo na Hanzelkovy varhany i Deep Purple

A to v rámci večera, zasvěceného poezii, rockové hudbě i obrazovým vjemům, který se konal 8. ledna v písecké koncertní síni kostela Nejsvětější Trojice na sněhem pokrytém pietním hřbitově. Hudební a vizuální složku, samozřejmě i s poetickou součástí vlastních textů, reprezentovala tvorba Petra Hejny, vystoupil i spřízněný respektovaný poeta a textař Milan Princ. 

Úvodem Milan Princ krátce představil hudebníky, s tím, že letitá polovina rodinného dua 2 Generations, Petr Hejna mladší, bohužel ze zdravotních důvodů (opakované mozkové příhody) již pravděpodobně nebude mít možnost být dále hudebně aktivní, a tak jeho otce Petra Hejnu staršího na koncertě bude doprovázet stálý studiový, a v poslední době i pódiový spolupracovník, rodem z Brna, Břetislav Bakala. Tato formace, bez zakládajícího člena, tedy je prezentována jako 2 Generations II. Poté Princ přednesl s Bakalovou podmalbou ukázku ze své poslední sbírky Archanděl a Gabriela, zhudebněné spřátelenými muzikanty na profilovém albu Smrti má.

Od Bacha nikoliv po Vlacha, ale po Deep Purple, tak by se dala charakterizovat úvodní varhanní kreace klávesového barda Břetislava Bakaly, který v zhruba desetiminutovém bloku přešel od známé Bachovy toccaty a fugy D moll po finální neméně oblíbené „párplovské“ Sweet Child in Time. Tato premiéra jinak zkušeného elektronického hráče na klasický nástroj byla pravděpodobně pro změnu i prvním seznámením varhan z bývalého majetku cestovatele Hanzelky s rockovou skladbou.

Petr Hejna, rodem stejně jako nepřítomný syn z Prahy, s odlehčenou nadsázkou předem upozornil, že milovníci Kabátu nebo Katapultu si v rockové produkci na své rozhodně nepřijdou. Poděkoval i Princovi, který dorazil přes zdravotní komplikace, podepsané i na síle jeho hlasu. Poté již v potemnělém sále, decentně přisvíceném jen po stropě kaple plujícími obrazci psychedelického projektoru, započal blok repertoáru 2 Generations, doprovázený synchronní projekcí. Zde již Bakala používal pouze klávesy značky Nord, a to především pro rock typickými zvuky Hammond organu a Fender piana, jak v doprovodech, tak v častých sólech.

Po dalším básnickém vstupu Milana Prince, deklamujícího poezii od všestranného a kolegy ctěného muzikanta Ravena a od předčasně vlastní rukou zemřelého pardubického autora Jana Buryánka, následovaly tři premiérové skladby z chystaného čtvrtého alba skupiny, a to z cyklu věnovaného základním živlům: zemi, vodě a ohni (jak uvedl Petr Hejna, vzduch rovněž má zpracován, jen by těžko dohledával k němu, coby neviditelnému, patřičný obrazový doprovod). V přídavku došlo i na šumavské kořeny rodu Hejnů, dnes již stejně jako Bakala léta žijících zde na jihu vlasti.

Video: sestřih z akce


Příjemně zaplněné prostory Trojice při tomto tříkrálovém večírku se dočkaly jak vznešených tónů varhan, tak křehké poezie i náročnější rockové hudby, stavěné na rozvitých harmoniích, sólových partech, kytarových melodiích (psaných původně pro dva hlasy), a textů, v nichž se objevovaly často odkazy na biblické postavy a příběhy, stejně jako na antickou mytologii, okouzlení přírodou, či zaváděly do světa snů a fantazie, lehce se dotýkaly i tématu smrti, víry a pochyb. Jak rozvinul zamyšlením ve svém druhém vstupu Milan Princ, něco jako nezbytné poselství lásky a míru, umožňující přátelský dialog i mezi lidmi odlišných názorů, bylo během celé více než devadesátiminutové produkce patrné. Spokojené bylo jak četné publikum, tak účastníci i pořadatel koncertu, kterým bylo CKMěsta Písku.

www.centrumkultury.cz

poznámka: B. Bakala není nikterak spřízněn s podnikatelem Bakalou, ale s moravským muzikantským rodem, jeho děd byl žákem L. Janáčka.