Paganiniho smlouva je trochu politická, za přečtení však stojí

 Paganiniho smlouva je druhým detektivním románem z pera autorské manželské dvojice, vystupující pod pseudonymem Lars Kepler. Tito seveřané o sobě dali poprvé vědět svojí knihou Hypnotizer, která odstartovala velice úspěšnou sérii, jejímž hlavním hrdinou je detektiv Joona Linna. Jejich prvotina se brzy dočkala i filmového zpracování a oba manželé se začala opravdu hodně činit. V současné době má jejich detektivní série pět dílů a já pevně věřím tomu, že jih bude ještě mnohem víc. A jaký případ na nás čeká ve druhé knize Larse Keplera? Na to se pojďme společně podívat v následující recenzi.

Paganiniho smlouva – nezrušitelná listina, jejíž znění nekončí ani v případě, že ten, kdo ji uzavřel, zemře. Je možná horší než smlouva se samotným ďáblem. Tato smlouva se neuzavírá žádným řádným podpisem za dozoru nějaké třetí osoby, která dohlíží na správný postup při podpisu. O jejím sepsání neexistuje žádný důkaz. A nesplnění podmínek se přísně a krutě trestá.

A o tom, jak moc krutá tato smlouva může být, se už brzy dozví i sám Joona Linna. Ten je hned v úvodu knížky přizván k mrtvole mladé dívky, která je nalezena na puštěné lodi. Její prapodivná smrt není to jediné, co Joonu začne v brzku trápit. Proč podivné smrti? Dívka má totiž plíce plné vody. Což se nemusí jevit jako podivné, ale loď, na které je nalezena je vodou zcela netknutá. Navíc, necestovala sama. A tak se rozjíždí rozsáhlé pátrání nejen po jejím vrahovi, ale i po její zmizelé sestře a jejím příteli, po kterých jakoby se slehla zem.

Nebyl by to Lars Kepler, abychom skončili u jedné slečny. Brzy se na scéně objeví další mrtví. Tentokrát je jím generální ředitel Inspekce pro vývoz strategického zboží Carl Palmcron. Ten je nalezen oběšený v naprosto prázdném bytě. Netrvá dlouho a náš hrdina zjišťuje, že se opět zapletl do opravdu děsivého a životu nebezpečného příběhu, který svazuje do jednoho pospolitého svazku Paganiniho smlouva.

Příběh je zdařile a detailně propracovaný. Nechybí dokonale promyšlená zápletka, jejíž rozuzlení na nás čeká až na samém konci a čtenáři vyrazí dech. Lars Kepler nás celou dobu nechává v neustálém napětí a jakémsi vnitřním neklidu, aby nás na samém konci patřičně duševně vyšťavil. A to je na jeho knihách to, co mě neustále láká, číst je dál a posunout se k další a další kapitole a k dalšímu a dalšímu dílu.

Pokud bych měla porovnat prvotního Hypnotizéra a Paganiniho smlouvu budu jako lepší volit Hypnotizéra, který se mi líbil o něco víc. Paganiniho smlouva je na můj vkus až moc politická, což u děje není na škodu, ale rozhodně to nemusí sednout každému čtenáři. To je ale také to jediné, co mohu knize vytknout. A myslím si, že je to poměrně nepodstatný detail, který lze opominout vzhledem k tomu, jak je zbytek knihy super. Takže opět nelze jinak než vřele doporučit a udělit opravdu pěkné a zasloužené hodnocení.