Karel Plíhal
Není asi rozporuplnější postavy na české hudební scéně. Písničkář a chlapec, básník a komediant, umělec a zdánlivý stydlín. Z hudby je cítit smutné i veselé, hořké i sladké, lehké i vážné, a to všechno zároveň. Nevíte, jestli se právě směje, nebo se mračí. Zda čeká na klid v sále, nebo je ta pauza součástí představení. Jeho texty jsou plné pokory, lidství a lásky, ale také plné humoru a nadhledu. Písně jsou tiché a jemné, čímž nás nutí jim opravdu naslouchat. Tak prosíme potichu, Karel hraje
