Zakouřený jazzový klub, chvíli po zavíračce. U piana sedí muž a když všichni odejdou, začíná skládat svou osamělou kompozici vzpomínek na bezstarostné dětství, pikniky s bratry, na milující matku pro níž byla rodina vším. Ale hlavně na otce. Na to, jak ho všichni zbožňovali a skandovali jeho jméno. A jak když otec mluvil, všichni tleskali a nemohli přestat..., ne báli se přestat... Jak mu k narozeninám pozval domů opravdového klauna. A na všechny ty milenky, kolik jich otec měl, a které kvůli němu byly schopné obětovat vše. A na matku, jak křičela a plakala... Na pomluvy, které o otci šířili... Na nenávist... Na rozbitá a rozstřílená okna jejich domu... Na útěk... A na to jak... jak o něm nakonec prohlásili, že byl tyran..., jak jeho tělo zlynčovali k nepoznání a pověsili na rám od benzínové pumpy...
„Dnes večer jen pro vás... protože vše co si myslíte, že víte o historii a o mém otci, znáte ve skutečnosti jen z knížek. A ty psali vítězové."
Inspirováno životem a vzpomínkami italského jazzového pianisty, který vystupoval pod pseudonymem Romano Full.