Zpěvačka Jana Lota: Jdu po cestě s koulí u nohy, ale hrdě!

Třicetiletá Jana Lota vystudovala na Pražské konzervatoři zpěv u Lídy Nopové, jako vokalistka koncertovala s Danem Landou i Michalem Pavlíčkem, hostovala na deskách kapel Kryštof nebo Divokej Bill. Její debutová deska vyšla v roce 2008 pod názvem Lidi. Známe ji také z duetu s Richardem Krajčem Přišlo mi to vhod nebo ze soundtracku k filmu Lidice.

Na úvod možná hloupá otázka, ale třeba nejsem jediná, koho to opravdu zajímá. Jak vzniklo tvé umělecké jméno? Teď narážím na Lotu, která následuje po Janě.
Když jsem před lety hledala ten správný pseudonym, s kterým budu vnitřně v klidu, dostala jsem se ke kořenům naší rodiny. Jméno Lota jsem převzala po své německé pratetě, a když jsem posléze zjistila i význam tohoto jména, zapadlo to do sebe. Lota je staré řecké jméno, symbol vnitřní čistoty.

Bylo studium zpěvu jasnou volbou? Nebo jsi uvažovala i nad jinou životní cestou?
Hudbě jsem se sice věnovala od mala, ale bavilo mě taky psát, takže žurnalistika byla v době puberty jedním z možných budoucích zaměření. Taky jsem se na popud maminky věnovala chvíli modelingu, ale to jsem v podstatě věděla od začátku, že tudy cesta nevede. Teď mě hodně baví krátký film a animace. Od scénáře, výroby kulis a loutek přes produkci k režii. Už jsem uvažovala i o zkouškách na filmovou školu. Ale ještě není ta vhodná doba. Uvidím, jak v budoucnu.

Máš zkušenosti s moderováním v rádiu, nepřemýšlela jsi o tom, mít znovu vlastní pořad?
To je celkem zábavná profese, ale vždycky jsem byla dost nervózní, a myslím, že se to nezměnilo, takže tu myšlenku to dělat dál jinde jsem už pustila. Pořad byl určen spíš pro mladistvé, vysílali jsme živě dvě hodinky jednou za čtrnáct dní. Ale bylo to fajn období. Jsem za tu zkušenost ráda. Kdyby podobná nabídka znovu přišla, bavilo by mě připravovat spíš náplň pořadu.

Spolupracovala jsi s Danem Landou, Divokým Billem, Richardem Krajčem… Přesto se nemohu zbavit pocitu, že stojíš spíš v pozadí naší hudební scény. Je to daň za to, že chceš dělat jen hudbu, za kterou si budeš stát?
Je to daň, která je nesmyslná. Moje hudba není tak alternativní, jak se zdá z povědomí lidí. Média jsou u nás evidentně nějak nastavená, a pokud o vás nedají veřejnosti vědět, nikdo se nic nedozví. A už se stává vaše hudba alternativní. Máte jen pár míst, kde můžete hrát, máte jen úzký okruh nadšenců, kteří si desku koupí. Připadá mi šílené mít možnost uplatnění jen jako ty ovce. Jdu po cestě s koulí u nohy, ale hrdě.

Jsi předsedkyní sdružení Jiné Laně, které má za cíl vytváření uměleckých projektů, do kterých by se mohli zapojit lidé s handicapem. Jak tento nápad vznikl?
Tento spolek vznikl na základě mé poslední desky, jejíž obaly malovaly děti se zrakovým postižením v Opavě. V té době jsem po letech potkala svou kamarádku grafičku Markétu Jáňovou, která kresby z obalů zpracovala do výstavních obrazů, kalendářů a pexes. Vzhledem k tomu, že byl na koncertech a mimo ně o zmiňované artefakty velký zájem, založili jsme toto sdružení s cílem v podobných aktivitách pokračovat. Proběhl projekt s dětskými domovy a benefice pro Vláďu Šmilauera, který trpí svalovou atrofií. V současné době připravujeme vydání interaktivní knihy pro nevidomé a slabozraké děti ve spolupráci s designérkou Katkou Kubánkovou, dále nás čekají kurzy informatiky pro klienty, s nimiž spolupracujeme od začátku, workshopy v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích a Letní den s hluchoslepými komunitami na Letné.

Je těžké v dnešní době získat umělce, kteří by se do podobných projektů chtěli zapojit?
Určitě ne. Pokud oslovovaní umělci najdou chuť a čas na připravované projekty, vždy se rádi zapojí. Je moc fajn, že se nám zatím daří shánět celkem bez problému autority, které vždy konkrétní workshop vedou. Je to především důležité pro zúčastněné. Ať už to jsou děti, mladiství, nebo dospělí. Jsou to radostné spolupráce.

Ty sama jsi pro obal své desky Děvčátko vybrala jeden z obrázků, které malovaly děti se zrakovým postižením a vadami řeči. Podle čeho ses nakonec rozhodla pro ten „správný“ obrázek?
Všechny obrázky jsou unikátní, ale intuitivně symbol slunce byl tou správnou energií pro Děvčátko :). Pamatuju si, když jsem z Opavy čerstvě pomalované obaly dovezla… ležela jsem mezi nimi hodiny. A každý další den, kdy jsem vybírala a napojovala se zpětně na myšlenky dětí, byly obrázky trochu jiné. Jako kdyby žily svůj vlastní příběh.

Pracuješ aktuálně na nové desce?
Už pár měsíců ano. Téma desky je velmi specifické a doufám, vzhledem k vytíženosti mých muzikantů a mě samé, že se zadaří na podzim začít točit.

Kde tě můžeme v nejbližších týdnech slyšet?
Tento rok je ve znamení menších koncertů v triu, které má různé sestavy nástrojů. V březnu míříme například do Brandýsa nad Labem, v dubnu do Jihlavy...

Jak vidíš sebe samu za deset let?
Žiju život teď a tady, a na věci budoucí se můžu jenom těšit…