V želečské Obrazárně potkáte pana Pipa. Začala výstava prací Stanislava Holého

Postavičky Jů A Hele, které ráno provází generace dětí na obrazovce televize, zná asi každý. Tvář jim dal výtvarník Stanislav Holý, který je také otcem postavičky pan Pip. Pestrobarevné obrazy, plakáty i méně známou litografickou tvorbu mohou nyní návštěvníci obdivovat v Obrazárně Špejcharu Želeč.

„Táta kreslil neustále, kromě pana Pipa, to byla užitá grafika a litografie, která patřila k jeho oblíbeným. Kolik toho za život udělal, dosud nevíme, hodně toho rozdával mezi lidi. Myslím, že hrubý počet se ale dozvíme, chystáme jeho monografii,“ říká výtvarníkův syn, sochař a grafik Matěj Holý (35), který obsáhlou výstavu Krajina pana Pipa do želečské Obrazárny přivezl. Jen na vernisáž dorazily tři stovky lidí.

„Výstavu povyšuje nad všechny minulé prezentace tvorby mistra Holého rozsáhlý soubor jeho plakátové tvorby, filmové i reklamní. Pod sklem vitrín se ve špejcharu pyšní jeho originální ilustrace a velké grafické listy se zabydlely na rozsáhlé ploše zdí,“ popisuje kurátor Špejcharu Želeč Pavel Šmidrkal. Obrazárna díky své velikosti umožnila pořadatelům zařadit do expozice i obrazy velkých rozměrů, k vidění jsou tak i plátna 6x2 metry veliká. Na čtyřicet kusů je pak plakátů filmových, reklamních a komerčních, jež tvoří reprezentativní výběr z celoživotní cesty malíře.

Výstava přibližuje také Holého soubor kreseb a ilustrací a kolekci grafik. „Děti sice na místě nepotkají kdysi populární televizní dvojici Jů a Hele, ale jiné známé rekvizity, které zdobily studio a provázely natáčení, v prostorách špejcharu naleznou,“ podotýká Pavel Šmidrkal.

Vlídný pan Pip

Gró výstavy pak patří obrazům krajiny s panem Pipem, kterého Stanislav Holý stvořil v šedesátých letech, kdy se začal věnovat kreslenému humoru a glosátorství.
„Pro svoji snahu přírodě neškodit, pouze ji s tichým údivem vnímat a citlivě zkoumat a v případě potřeby, třeba dolévat rostlinám život, byl a je pan Pip, publikem milován. Žije totiž ve stavu, který je přímo idylickým obrazem laskavého vztahu k matce – přírodě, jenž nám ostatním tak často chybí. Vidíme ho v roli výzkumníka, léčitele, zachránce a bůh ví, co ještě,“ doplňuje k oblíbené postavičce kurátor. Dodal, že pan Pip si pohrává s vážnými věcmi, které zvlídňují pod jeho rukama.. Slunce v jeho světě nepřipaluje, ale hřeje, voda nezaplavuje, ale osvěžuje, sníh nemrazí, jen zebe a noc není strašidelná, jen lehce tajuplná.

„Nabízí se otázka, jak by asi pan Pip nahlížel na dnešní stav krajiny, do které se zakously obří skladové haly a protkala ji tasemnice dálnic. Jak by reagoval na stísněné kolonie rychlokvašených obytných domků, jak by si poradil s loukou a ornou půdou ukrajovanou plochami parkovišť, jak by strávil přepychové stavby, které vtrhly do chráněných území,“ uvažuje Pavel Šmidrkal nad dílem výtvarníka Stanislava Holého, který byl žákem světového kreslíře Adolfa Hoffmeistera, který za knihu Procházky pana Pipa dostal v roce 1978 Čestné uznání od ministerstva kultury za nejkrásnější knihu a jenž zemřel brzy, ve věku 55 let.

Expozice ve Špejcharu Želeč potrvá do 9. dubna a byl k ní vydán barevný katalog o díle Stanislava Holého. Už 10. dubna začne v Obrazárně výstava vtipných obrázků na téma lidových rčení a přísloví od karikaturisty a malíře, absolventa UMPRUM, Vincence Hehla (1901-1975).