PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Surrealista Lubo Kristek chystá Landštejně jedinečnou výstavu a happening

Surrealista Lubo Kristek chystá Landštejně jedinečnou výstavu a happening

Sobota, 31.05.2014 / článek

 

Známý sochař, malíř a performer Lubo Kristek uspořádá v sobotu 7. června ve 22 hodin na zřícenině hradu Landštejna nedaleko Nové Bystřice další ze svých legendárních happeningů. V této noci bude současně vystaven autorův nový cyklus třinácti obrazů.

Až s palčivou akribií vede autor diváka zhuštěně časem od středověku přes současnost k budoucnosti, jako kdyby chtěl vyjádřit, že vpřed znamená „něco“ vrátit nazpět!
Happening s asi šedesáti špičkovými účinkujícími nemá v současné době snad ani ve světě mnoho obdob. Součástí bude noční výstava Kristkova cyklu obrazů, nazvaných taktéž Křížová cesta, jenž bude při této příležitosti v ČR jen jednou ke zhlédnutí. Vstup na akci je již tradičně zdarma.

Mezi účinkujícími budou například členové Filharmonie Brno Marek Švestka (kontrabas) a Lukáš Svoboda (violoncello), dále pak vynikající sólisté Linda Finsterlová (housle), Štěpán Švestka (violoncello) či David Křížek (tuba), operní sopranistka Karolína Žmolíková, sólistka baletu Národního divadla Brno Jana Přibylová, absolventi Taneční konzervatoře Brno či členové Smíšeného sboru Kantiléna a mnoho dalších postav. To vše ve výpravných surreálních scenériích Lubo Kristka. Performer navázal spolupráci také s Baletní školou Marka Baláže, který patnáct let působil na německé baletní scéně a po návratu do ČR se ve své soukromé škole věnuje modernímu pojetí baletu.

Baletka je významným symbolem ve výtvarném i happeningovém díle Lubo Kristka. Provází jej stejně jako například postava na obřích chůdách – symbolický Kosmos, který často zrodí zvrat příběhu, či jeptišky v ženské i mužské podobě. Kristek ve svých happeninzích nejen poukazuje na nástrahy moderní společnosti, ale posouvá svá dějství mnohem dál.

„Důležité je dovést diváka a účastníka k přemýšlení a přehodnocení konzumních hodnot. Kristkovy happeningy probouzejí diskuzi a nutí obecenstvo, aby zaujalo postoj, nebo se alespoň pozastavilo nad problémy masové společnosti a standardizované popkultury,“  popisuje historička umění Barbora Půtová v knize Kristkova podyjská glyptotéka.

Umělcovy happeningy bývají často propojeny s jeho výtvarným dílem, někdy je artefakt ústředním motivem akce, jindy autor vytváří pro happening nové dílo, které se pak stane relikvií. 

„Kristek na způsob středověkého umělce a řemeslníka sochy osobně svařuje, brousí i tesá. Jeho volné sochy jsou v mnoha aspektech surrealistickou paralelou obrazovým plátnům českého malíře Mikuláše Medka, německého malíře Maxe Ernsta a španělského malíře Salvadora Dalího. Kristek ve snových a fantazijních motivech staví tvůrčí aspekt freudovského světa nevědomí a konkrétní iracionality do přímé opozice vůči světu jednostranně racionálnímu, navyklému a konvenčnímu. Kristek naplňuje i základní princip surrealismu - princip samovolného vzniku tvaru z chaosu, v němž naslouchá podnětům spojujícím člověka s přírodou. Kristek otevírá brány mentálním i přírodním hlubinným zdrojům,“ dolňuje Půtová.  

Výstava na jednu noc


Letošní happening bude současně výstavou na jednu noc, ve které návštěvníci budou moci zhlédnout Kristkův nový cyklus obrazů. Lubo Kristek si vytvořil vlastní „slovník“ symbolů a divákovi ve svých akcích nabízí specifický prožitek na pomezí snu a skutečnosti. 

„Kristek nepochybně otevřel naše obzory, pomohl nám trochu srovnat dluh, který jsme měli ve vnímání moderního umění díky totalitní izolaci. Učíme se novému jazyku, jímž lze popsat svět a tak se mu přiblížit. Je nám to velmi zapotřebí,“
shrnuje proděkan JAMU Václav Cejpek v předmluvě ke knize o umělcově happeningové tvorbě Lubo Kristek: Happeningová tvorba v Podyjí. Videa z předchozích happeningů lze zhlédnout zde.

O AUTOROVI

Lubo Kristek - sochař, malíř a performer. V roce 1968 emigroval do tehdejšího Západního Německa, kde poté v roce 1971 ve městě Landsberg am Lech vytvořil tradici takzvaných Kristkových nočních vernisáží, doprovázených happeningy s mezinárodní účastí, kterou pak po dalších čtyřicet let rozvíjí.

Ze sochařských děl, která v Německu vytvořil, vynikají např. šestnáctimetrová socha Strom vědění (1982) pro gymnázium Ignaze Köglera, bronzová socha Pijící (kašna) pro lázně Greifenberg (1988) či kovová plastika Pomník pro pět smyslů (1992) pro Neues Stadtmuseum. Jeho díla jsou rozeseta také v USA, Kanadě, Itálii, Turecku, ve Španělsku...

Od 90. letech 20. století se Lubo Kristek postupně navrací do České republiky a již prvním happeningem nazvaným Kára plná tónů (1994) vzbudil zájem odborníků i široké veřejnosti. Den po happeningu odkryl spisovatel Jaromír Tomeček v Podhradí nad Dyjí důležitý Kristkův symbol – klavírní křídlo balancující vysoko na střeše jeho malířského ateliéru. Celé přilehlé zákoutí Dyje pak pojmenoval podle názvu tohoto neobvyklého artefaktu v architektuře Kristkovo údolí božské pomíjivosti tónu. (Happening: http://www.youtube.com/watch?v=S9TIrTHlIE4 )

Dnes již legendární je také jeho happening Pohřbívání sedmihříšného dědictví aneb Tam, kde se rodí Evrum (1996), který se odehrál na podhradském hřbitově a ve kterém vizionářsky spojil Evropu (vzniklou splynutím duchovních a kreativních hodnot) a dal jí nové jméno Evrum.

Vypadl z těla krávy

V následujících letech uspořádal přes třicet happeningů v Německu, České republice, Rakousku, Turecku, Belgii a na Slovensku (více v knihách „Lubo Kristek: Happeningová tvorba v Podyjí“, Brno 2013 a „Kristkova podyjská glyptotéka“, Brno 2013).

V happeningu Pyramidae-Klipteon II (2002) Lubo Kristek šokoval svou kritikou konzumní společnosti, když vypadl z břicha mrtvé krávy přivezené na žebřiňáku a užaslému publiku přečetl svůj manifest. Závěrem happeningu diváci otiskovali své dlaně namočené do barvy na šedé sloupy elektrického vedení. (http://www.youtube.com/watch?v=aWoRVltWS_0)

Po zhlédnutí dalšího z happeningů v podzemí znojemského hradu uvedl Hartfrid Neunzert, ředitel Neues Stadtmuseum v Landsbergu, pro německý deník Kreisbote (9. července 2003): „Jsme na rozpacích, zda máme tomuto umělci k jeho návratu do původní vlasti popřát štěstí, nebo zda musíme litovat toho, že již v Landsbergu nebyl k udržení“

V letech 2005–2006 vytvořil trojstátní trasu poutních míst podél řeky Dyje nazvanou Kristkova podyjská glyptotéka (která byla otevřena sérií desíti happeningů). Poutníci procházejí Podyjím a nacházejí zastavení s Kristkovými sochami, které se nacházejí v České republice, Rakousku a na Slovensku. Trasa vznikla jako pocta řece Dyji a všem poutníkům, kteří překračují hranice a hledají. Kristek však Glyptotéku vytvořil jako místo setkání, kde se pořádají další kulturní akce. Jedno ze zastavení se v roce 2008 stalo také místem jeho vlastního svatebního obřadu – jako součást happeningu Phylogenesní značně vlhká svatba. (http://www.youtube.com/watch?v=rc-LG4Nfsxc&list=PL-fMJdgjY38710GbAFZ9pZuLbsv4dQJgU )

Umělec je také autorem projektu Requiem za mobilní telefony (2007–…) – série happeningů zaměřených proti závislosti na moderních technologiích. Asambláže (téhož názvu) se za pomoci publika s každým happeningem proměňuje.

Kristek spolupracuje s profesionálními umělci (balet, opera, herci, hudebníci…), ale také s lidmi, kteří jsou nějakým způsobem jedineční. V happeningu Brána do nové dimenze (2012), který se konal na sychrovském zámku, po katastrofě způsobené konzumním myšlením přežila pouze skupinka mentálně postižených, kteří se vyhnuli pokušení a našli cestu zpět ke smyslům.

FOTO:  Phylogenesní značně vlhká svatba (2008)


Autor: dap, i -