HIM zaplnili pražskou Lucernu. Lidmi i mobily

Finská metalová formace HIM se po pár letech zase objevila v Praze. V sobotu 12. října přijela ukázat své nové album. K tomu využila skoro plný Velký sál Lucerny. A jak to dopadlo?

Finové si s sebou na celé evropské turné vozí americkou instrumentální kapelu Caspian. Tudíž i v Praze jsme mohli zhlédnout necelou hodinu dlouhé, velmi pozoruhodné vystoupení této formace. Troufnu si říci, že jsem nebyl zdaleka jediný, koho Caspian velmi mile překvapili.

Zlatá střední cesta bývá ta nejlepší, ovšem ne v případě koncertního vystoupení kapely formátu HIM. A včera to bohužel byla taková zlatá střední cesta. Nasazení zpěváka Vala bylo dost zoufalé. Zbytek kapely jej hravě zastínil. Zvukově byl celý koncert spíš podprůměrný, a tak si diváci mohli nejvíce vychutnat dravé kytarové zvuky Mikka Lindströma.

K tomu všemu se přidala ještě špatná kompozice playlistu. Takže po první třetině koncertu již nebylo moc na co se těšit, neboť největší hity právě zazněly. V dalších částech se HIM snažili vylovit to nejlepší z jejich tvorby devadesátých let a raného tisíciletí, ovšem s výjimkou dvou skladeb (Funeral of Hearts a Soul On Fire) se jim to nepovedlo.

Celkem z nové desky HIM zahráli pouze čtyři písně, čímž ji publiku úplně nejlépe neukázali . V první části vyzněly nejlépe skladby Right Here In My Arms a nejznámější Join Me In Death. Právě během této písně si kdekdo ze staršího osazenstva musel klepat na čelo, neboť takřka celý kotel se ozářil barvami telefonů (nejčastěji v rukou mladší generace), které vlály nad hlavami všech.

Ostatní skladby vždy něco pokazilo. Ať už to bylo zpěvákovo odbíhání pryč z podia během Wicked Game, kdy ani kapela pořádně nevěděla, co se děje. Nebo jeho ne zcela dobře provedené hlasové přechody v It’s All Tears.

Lepší Caspian?

Závěrem si diváci chvíli před jedenáctou hodinou vyprosili postupně dva přídavky. A celý koncert skončil po doznění tónů písně When Love and Death Embrace. A tím bylo dovršeno druhé vystoupení metalových HIM v českých luzích a hájích. Bohužel to ani do třetice nevyšlo...

Nakonec možná mnohým, kteří večer dorazili, problesklo hlavou, zda američtí Caspian přeci jen trochu nezastínili (alespoň svým výkonem) ty, o které ten večer mělo jít hlavně. A to by se stávat nemělo...