PŘIDAT
AKCI
POSLAT
PLAKÁT
RYCHLÝ KONTAKT


Fotograf Petr Tibi v decibelech: Koncert bez foťáku si neumím představit. To bych nedal!

Fotograf Petr Tibi v decibelech: Koncert bez foťáku si neumím představit. To bych nedal!

Středa, 12.11.2014 / rozhovor

 

Petr Tibitanzl, kterého znají všichni hudebníci a návštěvníci koncertů jako Petra Tibi, je jedním z nejproduktivnějších jihočeských fotografů hudebních akcí. Čtyřicetiletý matador dnes, ve středu 12. listopadu, otevře výstavu svých fotografií z koncertů s příznačným názvem V decibelech. Výstava se koná v píseckém divadle Pod Čarou, vernisáž začne v 17 hodin. Na výstavě fotografií z rockových koncertů se můžete kochat snímky kapel jako Kiss, Aerosmith, Metallica, Vypsaná fixa, Visací zámek, Divokej Bill nebo Marilyna Mansona. Výstava potrvá do 4. ledna 2015. Jaké publikum je k fotografům pod pódiem ohleduplnější, co Petra k focení přivedlo, čelil zranění či poškození techniky?  

Pěkně popořadě. Kdy jsi vzal do ruky poprvé fotoaparát?
Fotky mě vždycky fascinovaly, jako dítě jsem rozstřihával časopisy a obrázky jsem si lepil do sešitů. Později jsem logicky začal toužil dělat fotky sám. První foťák, se kterým jsem zkoušel cvakat, byla tátovo Wera z NDR, později to byla zrcadlovka Zenit 11, s kterou jsem fotil i první koncerty. Vůbec první koncert, jenž jsem fotil, byl 26.1.1999 koncert ZNC v budějovickém kulturáku. Fotky jsem nabídl do časopisu Rock report a hned fotku z této první akce mi je zveřejnili. Nutno poznamenat, že také díky tomu, že na koncertě byl též kamarád Dan Folprecht, který byl jejich čerstvým externím redaktorem a z koncertu psal reportáž a logicky se aktuální obrázky hodily.

Jaká byla cesta od amatérského focení k profesionálnímu?
Na téhle štrece jsem stále. Jak zpívá kapela Mňága-„…..i cesta může být cíl….“

Proč jsi zvolil jeden z nejtěžších foto-žánrů, reportážní focení koncertů? Fotil jsi před tím i něco jiného?
Jsem velkej fanoušek muziky, odjakživa jsem chodil po koncertech, a proto mi přišlo zajímavé obě záliby skloubit. Koncerty fotím už skoro 16 let. Vzhledem k tomu, že se focení nevěnuji profesionálně, tak na focení jiného žánru už nezbývá čas. Jako fanda sportu zkouším fotit i fotbal, čemu bych se chtěl do budoucna věnovat více.

Změnily se nějak fotografické či organizační podmínky na koncertech?
Nedá se říci, že by před 15 lety byly lepší nebo horší podmínky k focení na koncertech. Je to akce od akce. Focení koncertů je hodně závislé na síle a četnosti světel, což je v některých klubech velký problém. Některá hvězdy mají problém s focením pod pódiem. Focení tedy probíhá z prostoru od zvukaře, ve velkých halách pak nemůže vzniknout zajímavý fotoreport. Velkou změnou je to, že nyní každý druhý v davu fotí telefonem.

Předpokládám, že když jsi začal fotit koncerty, nebylo ještě před stageí tolik plno. Co říkáš na boom fotografů? 
Nemyslím si, že by bylo víc fotografů pod pódiem. To si organizátoři koncertů myslím hlídají, ale zdá se, že mizí kvalita, přibývá fotografů, kteří se tak směle nazývají, ale jejich výsledky jsou nevalné. Já osobně se stále zdráhám nazvat fotografem. Fotografii nejvíce uškodil zánik mnoha časopisů na úkor internetových magazínů, kde je nadbytek fotografií s nevalnou kvalitou.

Jsi kamarád mnoha punkových kapel. Jsi punkáč, jak se to dnes u tebe třeba projevuje?
Nevím, jestli jsem punkáč, ale rozhodně nejvíce sympatizuji s punkovým publikem a s punkovými kapelami. Punkeři pod pódiem jsou určitě vůči fotografům nejohleduplnější. Punkeři jsou pohodový. Protipólem jsou fanoušci mainstreamu. Samozřejmě to není pravidlo…

Nemáš hudby plný zuby, když to musíš poslouchat na koncertech, nebo už to nevnímáš?
Je to jako se vším, čeho je moc. Když se to sejde a je víc koncertů, nebo dlouhý festival, tak už člověka ta hudba tolik nebaví, ale je to jen přechodné období. Možná je to spíš naopak, na koncert se těším, ale protože fotím, tak se na muziku tolik nesoustředím a z koncertu pak moc nemám. Koncert bez foťáku si už ale neumím představit….To bych nedal. 

Co tedy posloucháš za muziku, když máš klid, volno?

Poslouchám muziku snad všech žánrů, rozhoduje momentální nálada. Stále víc přicházím na chuť takzvané vážné hudbě (i když s označením vážná nesouhlasím).

Ještě bys mohl zavzpomínat na nejhorší a nejlepší zážitek z koncertů. Stál tě někdy nějaký koncert techniku či zdraví?
Nejhorší zážitek je celkem čerstvý, při vystoupení Metalliky v Praze na výstavišti, se strhla taková průtrž mračen, že jsem utopil zánovní foťák. Nejlepší zážitek si spojuji s koncertem B.B.Kinga v Praze.

Pozvi na výstavu čtenáře Kulturne.com a pozvi je rovnou na nějaký koncert, který si do konce roku nenecháš ujít.
V divadle Pod čarou se konají zajímavé koncerty, tak divadlo určitě navštivte a v pauze si kupte třeba pivo a koukněte na fotky v přilehlé galerii. Je to moje první samostatná výstava a možná i na dlouhou dobu poslední, protože zatím nevidím smysl dělat další výstavy. V dohledné době se těším na prosincový pražský koncert Stromboli a na koncert znovu obnovené Nové Růže.

Foto: Archiv Petra Tibiho


Autor: David Peltán





Mohlo by se vám zamlouvat

 

 




Kultura dnes


Klíč - 35 let

Hudba / koncert / folkově-renesanční
DON Tábor
21.11.2017 od 19:00 hod.

 

Napříč

Hudba / koncert / Blues-rock
Highway 61 club
21.11.2017 od 19:30 hod.

 

India

Hudba / koncert / kraut rock - shoagaze
Cafe Hostel
21.11.2017 od 20:00 hod.