Festival Jeden svět nabídne v Táboře silné příběhy, divadlo i výstavu fotografií

Do Tábora z Českých Budějovic doklopýtal festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Opět nabídne silné životní příběhy lidí, letos však bude táborská část bohatší na doprovodný program a těšit se z filmů budou moci také děti. Festival naplno začíná v pátek 23. března a v Táboře zůstane až do pondělí. Pak pokračuje do Českého Krumlova.

„Jelikož se v letošním roce náš realizační tým rozrostl o další mladé a schopné dobrovolníky, je doprovodný program především jejich zásluha,“ říká k pestrému doprovodnému programu Pavla Kohelová ze sdružení Cheiron T, které s organizací Člověk v tísni táborskou část festivalu spolupořádá.

A osmý ročník táborské části Jednoho světa začíná právě doprovodnou akcí, kdy v pátek v jednom z podloubí Pražské ulice sehraje performance Dotkni se stínu Štěpán Ondřich (Divadlo Mýtus). „Představení je o hledání sebe sama v prostoru a čase, nastavení zrcadla snům,“ říká Ondřich. Start prvního výstupu je v 18 hodin, repríza ve 20.30. Mezitím se v 19 hodin na Základní škole Bernarda Bolzana odehraje slavnostní zahájení festivalu a následným filmem Nový svět vypukne čtyřdenní promítací maratón. Po něm pak bude advokát Miloš Tuháček debatovat s publikem a po besedě dojde ještě na jeden film – Pod sluncem tma. Tím první den končí.

Sobotní promítání nakousne už v 16 hodin silný film Nedáme se umlčet, a to zcela nově v kavárně, galerii a hudebním klubu MP7 na Žižkově náměstí.
„Chtěli jsme rozšířit nabídku promítacích prostorů, kam mohou lidé přijít za filmy s lidsko-právní tématikou. V café MP7 bude promítnut například film Trafačka, který pojednává o skupině umělců, kteří za symbolický nájem obývají a umělecky oživují prostory bývalé trafostanice v Praze. Po skončení projekce proběhne na toto téma debata s režisérem Sašou Dlouhým a podobně,“ doplňuje Kohelová. Kromě promítání se v klubu konají další doprovodné akce, a to noční afterparty po filmech a také výstava fotografií Jindřicha Štreita Jsme ze stejné planety.

Na ZŠ Bernarda Bolzana zahájí sobotní promítání v 17.30 hodin film Z popelnice do lednice, který pojednává o tom, jak plýtváme jídlem. Po něm následuje diskuse o tomto celosvětovém nešvaru. Po diskusi se od 20 hodin promítá výtečná časosběrná lovestory dvou lidí bez domova, kteří žijí na strašnickém hřbitově, Láska v hrobě.

Neděle nejen pro děti

Nedělní odpoledne bude patřit dětem, a samozřejmě nejen jim. Od 14 hodin poběží v klubu MP7 série krátkých filmů o dětských právech.
„Filmy, které budeme dětem promítat, jsou uzpůsobeny jejich věku. Jedná se o filmy, ve kterých jsou často hlavními hrdiny právě děti, které se potýkají s různými celospolečenskými problémy, jako je například sociální vyloučení, dětská práce či střet dvou odlišných kultur. Jeden z filmů se dotýká také otázky stáří a pohledu starých lidí na sebe sama. Po filmu proběhne s dětmi vždy ještě krátká debata na tato témata,“ vysvětluje Pavla Kohelová. Filmy budou určeny dětem od osmi do šestnácti let. A kdyby se náhodou nudily, budou pro ně připravené výtvarné potřeby.

V 16 hodin se bude promítat Trafačka: Chrám svobody. Film o síle vůle a odhodlání skupiny českých výtvarníků vytvořit svůj „svět“ – galerijní prostor i předzvěst nástupu do vězení v poslední době hojně diskutovaného výtvarníka Romana Týce.
Po něm se opět produkce festivalu přesune do ZŠ Bernarda Bolzana, kde návštěvníci od 18 hodin mohou zhlédnout snímky Přenašeč a od 20 hodin Závod ke dnu.

Poslední den festivalu Jeden svět v Táboře začne obligátně v kavárně MP7 v 18 hodin, a to dvěma kratšími filmy Epicentrum a Pojďte dál. Rovněž na „Bolzanu“ uvede promítání od 20 hodin kratší snímek Čečenský sen. Festival zakončí film Kdo zabil Natašu, hledající únosce a vrahy čečenské novinářky Nataši Estemirové.

„Letošní festival reaguje na bouře v arabských zemích loňského roku, proto jeho slogan Protesty, nepokoje, revolta. Tohoto tématu se týká film Nedáme se umlčet, kde mnoho mladých lidí vyšlo do ulic, aby vyslovili svůj nesouhlas s dosavadní vládou. Zajímavé bude rozhodně také páteční zahájení jednoho světa estonským filmem Nový svět a filmem Pod sluncem tma, za který získal režisér Martin Mareček cenu Českého lva,“ vypichuje z programu Kohelová.


INFO O PROMÍTACÍCH MÍSTECH:
ZŠ Bernarda Bolzana, o.p.s., Školní náměstí 199, 390 01 Tábor, tel.: 381 251 719,
www.skolabolzano.cz, email: info@skolabolzano.cz

Cafe & Gallery MP7, Žižkovo náměstí 7, Tábor 39001, 390 01 Tábor, tel.:606 856 994,
www.facebook.com/mp7, email: mp7.bar@seznam.cz

VSTUPNÉ:
ZŠ Bernarda Bolzana – 60 Kč, pro studenty 50 Kč.
Cafe & Gallery MP7 – 50 Kč, pro studenty 40 Kč.
Jeden svět (nejen) pro děti – 40 Kč, děti do 12 let zdarma.

DALŠÍ MÍSTA JEDNOHO SVĚTA V JIHOČESKÉM KRAJI:
Český Krumlov (od 28. března v Městském divadle): http://www.jedensvet.cz/2012/cesky-krumlov


FILMY v TÁBOŘE:

Pátek 23.3. 2012
ZŠ Bernarda Bolzana
19:00 Slavnostní zahájení festivalu
Nový svět,(The New World), Jaan Tootsen, Estonia, 58 min.
Stejně jako většině evropských metropolí, i estonskému Tallinnu vládnou auta. Když byla v roce 2006 otevřena ve čtvrti Nový Svět další silnice určená výhradně automobilům, došla skupině místních obyvatel trpělivost. Po happeningu, při kterém v respirátorech a plynových maskách bránili slavnostnímu průvodu při otevření této silnice, se cykloaktivista Erko a student architektury Marten společně s přáteli rozhodli založit Společnost Nový Svět. Náplní jejich práce se staly nejrůznější aktivity omezující automobilovou dopravu v jejich čtvrti, například sprejování falešných přechodů pro pěší. Nápady, jak změnit svou čtvrť k lepšímu, udělat z ní příjemné a zdravější místo pro život a zamezit diktátu automobilové dopravy, se rozhodli přednést i starostovi a městským úředníkům. Snímek o aktivitách skupiny mladých Estonců, kteří svými akcemi inspirovali řadu dalších lidí v různých částech země, přibližuje nezastupitelnou roli občanského aktivismu v současné společnosti.
Kategorie: Protesty, nepokoje, revolta (Youth Quake)
Po skončení promítání proběhne debata s advokátem Milošem Tuháčkem

ZŠ Bernarda Bolzana
21:00
Pod sluncem tma, Solar Eclipse, Martin Mareček, Czech Republic, 83 min.
Nejnovější snímek renomovaného českého dokumentaristy Martina Marečka nás zavede do odlehlé zambijské vesnice Masuku. V roce 2006 zde čeští rozvojoví experti Milan Smrž a Tomáš Tožička realizovali projekt elektrifikace areálu školy s nemocnicí, který přinesl do vesnice tolik potřebné světlo. Po pěti letech se dvojice vrací do Zambie a ke svému zděšení nacházejí jimi důmyslně vybudovaný systém v troskách. I přes řadu komplikací se pouštějí do oprav škod způsobených neodbornými zásahy vesničanů a potvrzují rčení o „zlatých českých ručičkách“. Dokument o jejich misi však přesto vznáší otázky o nejrůznějších úskalích rozvojové pomoci. Snímek získal hned tři ocenění na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě - hlavní cenu v soutěžní sekci Česká radost, Cenu diváků a Cenu Silver Eye.
Kategorie: české filmy

Sobota 24.3. 2012
Cafe a Gallery MP7
16:00
Nedáme se umlčet, (Zero Silence), Jonny von Wallström, Javeria Rizvi Kabani, Alexandra Sandels, Sweden, 57 min.
V roce 2011 vyšli obyvatelé arabských zemí do ulic bojovat za svá práva. Tvůrci snímku zaznamenali několik příběhů mladých lidí, kteří už nedokázali déle mlčet. Film začíná v Tunisku, kde plamen tzv. „arabského jara“ zažehl svým protestním sebeupálením Mohammed Bouazizi. Aktivní účastnice tuniských demonstrací Lilia vzpomíná na krvavé střety s policií a jako největší přínos revoluce označuje to, že se dnes lidé již nebojí svobodně vyjadřovat. Průběhem „twitterové revoluce“ v Egyptě provázejí tři známé egyptské tváře, blogger Wael, fotograf Hossám a novinář Imrán. Zdůrazňují roli, kterou sehrála nová média. Po protestech v Tunisku a Egyptě vyšli lidé do ulic také v Libanonu. Studentka Saja či mladá spisovatelka Rebecca připomínají, že v jejich zemi demonstranti požadovali po své vládě především ukončení vleklých náboženských sporů mezi křesťany a muslimy. Snímek dotočený v létě 2011 nabízí ucelený pohled na průběh revolucí ve třech různých zemích a ukazuje až překvapivě velké množství shodných rysů mezi jednotlivými protesty.
Kategorie: Protesty, nepokoje, revolta (Youth Quake)

ZŠ Bernarda Bolzana
17:30
Z popelnice do lednice, (Taste the Waste), Valentin Thurn, Germany, 88 min.
Než se zelenina dostane z pole na váš talíř, nejméně polovina jí skončí na skládce. To znamená každé druhé rajče či hlávkový salát. Zní to neuvěřitelně, ale bohužel je tomu tak. Nemluvě o tom, že zemědělství produkuje třetinu skleníkových plynů. Stačí se podívat do odpadních kontejnerů supermarketů či do nejbližší popelnice, abychom zjistili, v jak obrovské míře plýtváme jídlem. Režisér Valentin Thurn předkládá ve svém snímku znepokojivá a alarmující fakta o našem vztahu k jídlu a zároveň hledá možnosti, jak tuto situaci zlepšit. Na příkladech „odpadkové potápěčky“ zachraňující vyhozené jídlo ze supermaketů, amerického antropologa, který založil komunitu lidí najímajících si konkrétního farmáře k pěstování zeleniny, a řady dalších ukazuje možné cesty, jak plýtvání potravinami zastavit. Pokud bychom ho omezili o polovinu, mělo by to na produkci skleníkových plynů podobný efekt, jako kdyby ze silnic zmizelo každé čtvrté auto.
Kategorie: Takzvaná civilizace
Po skončení promítání proběhne panelová diskuze na téma plýtvání potravinami

ZŠ Bernarda Bolzana
20:00
Láska v hrobě, (Love in the Grave), David Vondráček, Czech Republic, 74 min.
Hrdiny časosběrné lovestory Davida Vondráčka jsou Jan a Jana, dva lidé bez přístřeší, kteří našli domov na opuštěném evangelickém hřbitově v pražských Strašnicích. Hřbitovní zeď a vzrostlé stromy představují fyzickou i metaforickou hranici dvou světů. Pro Janu hřbitov s relativně komfortním bydlením v hrobce představuje bezpečí, ale i past, odkud se nedokáže vymanit. Na začátku natáčení oba mluví o tom, že si obstarají doklady a zlepší svůj život, ale úměrně s tím, jak se ve skutečnosti jejich situace zhoršuje, pokračují na cestě k sebedestrukci. Správa hřbitova ohlásí rekonstrukci a oni místo hledání nového přístřeší více pijí a odmítají pomoc. „Skončím, jak skončím, to je moje svobodné rozhodnutí,“ říká Jana a důsledky její falešné pýchy na sebe nenechají dlouho čekat. Dokument nezavírá oči před nepříjemnými aspekty bezdomovectví a ukazuje, kam až člověka může dovést nefunkční rodinné zázemí či osobní tragédie.
Kategorie: české filmy

Neděle 25.3. 2012
Cafe a Gallery MP7
14:00 Jeden svět (nejen) pro děti
Dětská práva – Fatma
Necati Sönmez / Turecko / 2011 / 3 min.
Doporučený věk: 8-11
Jedenáctiletá Fatma žije od svého narození ve stanu postaveném u bavlníkové plantáže na jihu Turecka. Každý den zde dvanáct hodin těžce pracuje a po návratu domů se společně se svou sestrou ještě stará o domácnost, vaří, pere a někdy pase kozy. Během zimy do stanu často prší a jejím poničeným učebnicím se pak děti ve škole smějí. Do školy se ale Fatma dostane jen zřídka. Její povinností je především vydělávat peníze pro svou rodinu. Přesto se Fatma nevzdává svého snu o studiu a budoucím zaměstnání učitelky.

Dětská práva - Pamela (3 min.)
Christine Pawlata / Itálie / 2011 / 3 min.
Doporučený věk: 10-13
Čtrnáctiletá romská dívka Pamela je nucena vyrůstat v oploceném ghettu nedaleko Říma, kam byla se svou rodinou přesídlena za policejní asistence. Každý den musí vstávat v šest hodin ráno, aby stihla jediný autobus, který vozí místní děti do vzdálené školy. I tak vždy přijde pozdě. Ve škole ji nejvíce baví kreslení, učitelka výtvarné výchovy ji ale nemá ráda. Pamela by se v budoucnu ráda stala kadeřnicí. Její touha ale s největší pravděpodobností zůstane nevyslyšena, protože autobus z romského ghetta vozí děti jen do základní školy. Na střední školu by se již neměla jak dostat.

Dětská práva – Mesba (3 min.)
Anneta Papathanasiou / Řecko / 2011 / 3 min.
Doporučený věk: 10-13
Mesba pochází z Bangladéše. Poté, co zemřel jeho otec, odešla s ním a jeho šesti sourozenci matka do Pákistánu. Aby umožnila svému synovi lepší život, prodala dům a většinu peněz obětovala na Mesbovu cestu do Řecka. Dnes šestnáctiletý Mesba zde prodává na ulici svíticí gumové hračky a spí střídavě v parku a u kamaráda. Rád by studoval a stal se lékařem, bohužel ale neumí řecky, takže si nemůže vyřídit potřebné dokumenty. Každý týden volá své matce, po níž se mu velmi stýská, a doufá, že jednoho dne bude moci konečně začít chodit do školy.

Daleko od domova
Hilt Lochten / Nizozemí / 2011 / 15 min.
Doporučený věk: 8-11
Devítiletá holandská dívka Chojske se svými spolužáky netrpělivě očekává příjezd autobusu. Ze vzdáleného Běloruska míří k jejich škole výprava dětí, které kvůli výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu před 25 lety sužují nejrůznější zdravotní problémy. Běloruské děti doufají, že šestitýdenní pobyt na zdravém holandském vzduchu prospěje jejich zdraví. U rodiny Chojske jsou nakonec ubytovány stejně staré dívky Vasilina a Galja. I přes jazykovou bariéru si zanedlouho všechny tři výborně rozumí. Dokážou ale společně překonat také stesk po domově, strach z neznámého prostředí a občasné konflikty?

Příběh Ďuriho
Andrei Dascalescu / Rumunsko / 2010 / 8 min.
Doporučený věk: 8-11
Hlavní postavou i průvodcem filmu je malý romský chlapec Ďuri. Až bude velký, rád by se stal řidičem kamionu nebo policistou. Momentálně ale žije se svými rodiči a čtyřmi sourozenci v malé dřevěné chatrči v bezprostřední blízkosti páchnoucí čističky odpadních vod. Podobně jako sedm desítek dalších Romů, kteří sem byli před lety přemístěni s příslibem, že jde jen o dočasné řešení. Ani zoufalé životní podmínky v jejich osadě však malému Ďurimu a jeho přátelům nebrání v každodenních hrách a v radosti ze života.

Je mi osmdesát osm
Seb Feehan, Josh Bamford / Velká Británie / 2011 / 11 min.
Doporučený věk: 10-13
Téměř devadesátiletý Angličan Ralph Settle se zcela vzpírá tradičním představám o nevrlých důchodcích sedících celé dny u televize. Bývalý aktivní sportovec a šampion v jízdě na kolečkových bruslích tráví dny hrou na mandolínu v centru městečka Cornwall. Nedělá to pro peníze, ale pro radost z hraní a možnost popovídat si s lidmi. Večer se pak vydává na kole na diskotéku za místní omladinou, mezi kterou je velmi oblíben. Portrét nezdolného životního optimisty, který odmítá trávit čas mezi čtyřmi stěnami svého bytu, nesnáší slovo stáří a i léta po její smrti stále nade vše miluje svou ženu, ukazuje, že i v pokročilém věku je možné žít naplno.

Ti druzí
Willem Timmers, Ilja Kok / Nizozemí, Etiopie / 2011 / 25 min.
Doporučený věk: 14-16
Na jihu Etiopie žijí lidé kmene Mursi. Jejich ženy jsou známé tím, že si do spodního rtu vkládají zdobené talířky a do ušních boltců obrovské náušnice. Ne všechny jejich ozdoby jsou ale tradiční. Řadu těch nejbizarnějších si totiž vyrábějí až v poslední době a zdobí se jimi jen tehdy, když do jejich vesnice míří turisté chtiví zajímavých fotek ze své exotické dovolené a ochotní za jejich pořízení dobře zaplatit. Humorný a zároveň mrazivý film ukazuje prostřednictvím konfrontace světů svérázné domorodé ženy a holandské turistky ničivé dopady turistického ruchu na život tradičních komunit.

16:00
Trafačka: Chrám svobody, (Trafacka: Temple of Freedom), Saša Dlouhý, Roman Vávra, Czech Republic, 75 min.
Genius loci nemají v Praze jen vzácné historické stavby, ale také chátrající tovární haly jako třeba smíchovská Meetfactory či bývalá trafostanice ve Vysočanech. Koncem roku 2006 se proto skupina mladých umělců v čele s Pointem, Jakubem Neprašem, Michalem Cimalou a Romanem Týcem rozhodla proměnit opuštěné industriální prostory vysočanské Trafačky v alternativní centrum umožňující prezentaci současných forem umění. Dokument Alexandra Dlouhého a Romana Vávry v průběhu téměř pěti let zachycuje nejrůznější peripetie, které ambiciózní projekt provázely; ať už šlo o komplikace spojené s provozem Trafačky, nebo osobní rozpory jeho hlavních aktérů, kteří se během té doby vypracovali v uznávané autory tuzemské výtvarné scény. Autentická výpověď o snaze mladých umělců přetavit nevyužívaný prostor ve funkční organismus umožňující střet různých kulturních proudů je velmi inspirativní.
Kategorie: české filmy
Po skončení promítání proběhne debata s režisérem Sašou Dlouhým

ZŠ Bernarda Bolzana
18:00
Přenašeč, The Carrier, Maggie Betts, USA, 88 min.
Zambijská dívka Mutina Mweemba snila jako dítě o tom, že se vdá za milujícího muže, společně s ním bude vychovávat děti a připraví jim podmínky pro co nejlepší život. Když pak potkala Abarcona, muže ze vzdálené vesnice, myslela si, že se její sny začínají plnit. Až po svatbě zjistila, že Abarcon žil v polygamním manželství a že ji nečeká vysněný láskyplný manželský život. Příliš pozdě na to, aby se mohla vrátit. Než se stačila s novým prostředím sžít, do chodu rodiny zasáhla další hrozba – pro ně neznámá nemoc AIDS. Nemoc vážně narušuje vztahy v rodině, a když v této situaci Mutina otěhotní, její životní situace se ještě více zkomplikuje. Režisérka Maggie Betts představuje intimní portrét rodiny a komunity, která je lapena do pasti nevyléčitelné choroby a zoufale se snaží od této hrozby ušetřit alespoň nejmladší generaci. Dokument, jehož lyrický styl vyprávění kontrastuje s krutou neúprosností nemoci, je výpovědí o současné Africe, která se snaží pochopit a překonat vlastní nepříznivý osud.
Kategorie: hlavní soutěž
Po skončení promítání proběhne debata s doktorkou Evou Pivcovou

ZŠ Bernarda Bolzana
20:00
Závod ke dnu, Vít Janeček, Czech Republic, 82 min.
„Žijeme v něčem, co bychom mohli nazvat „technopolis“. Je to zvláštní časoprostor, který se vyznačuje velkým zrychlením a jeho hlavní náplní je lidská práce,“ říká v úvodu nejnovějšího snímku Víta Janečka známý filozof Václav Bělohradský. Opravdu ale stále platí, že lidská práce je nejdůležitějším zdrojem smyslu moderní doby, a že dokonce zastupuje náboženství? Je práce i v dnešní době základním způsobem integrace člověka do společnosti? Na tyto a řadu podobných otázek se autor snímku snaží nalézt odpověď u bývalých zaměstnanců zavřených závodů OP Prostějov, moravské sklárny či sirkárny Solo Sušice. Hovoří ale i se zaměstnanci nadnárodní IT korporace, sociologem Janem Kellerem, ekonomkou Ilonou Švihlíkovou či s rozvojovým expertem Tomášem Tožičkou, který nás seznamuje s možnostmi alternativní ekonomiky, v rámci níž existují firmy bez šéfů řízené samotnými zaměstnanci. Vysoce aktuální snímek zevrubně zkoumá současnou problematiku práce, mobility kapitálu a nezaměstnanosti a vyniká nebývale komplexním pohledem na dané téma.
Kategorie: české filmy

Pondělí 26.3. 2012
Cafe a Gallery MP7
18:00
Epicentrum, Petr Jančárek, Česká republika, 1993, 38 min.
Jak vypadaly začátky největší humanitární organizace ve střední a východní Evropě? Několik nadšenců namačkaných v jedné malé místnosti v redakci Lidových novin a ochotných nasadit vlastní život proto, aby někomu pomohli, to všechno bez nároku na jakoukoli odměnu nebo plat. Pro někoho z nich znamenala práce v nadaci Lidových novin spíš velké dobrodružství a naplnění touhy po nebezpečném cestování, pro jiného osobní vyjádření nesouhlasu s tím, co se ve světě děje. Film Petra Jančárka z roku 1993 ukazuje, že žádný válečný novinář nemůže být nestranný, a vysvětluje tím unikátní partnerství válečných korespondentů a humanitárních pracovníků, kteří stáli za vznikem Člověka v tísni. Takové spojení je přesto i dnes výjimečné: v krizových oblastech se organizace buď omezují na informování o situaci na místě, anebo tamním lidem pomáhají. Pro lidi z Člověka v tísni však princip „Pomoct a dovézt o tom svědectví“ zůstává základem fungování jejich organizace i po dvaceti letech.
Kategorie: české filmy


Pojďte dál, Nech sa páčí, poďte ďalej, Paula Ďurinová, Vladimíra Hradecká, Slovakia, 30 min.
Na Slovensku v současnosti existuje více než 600 segregovaných osad, v nichž žije téměř 200 000 lidí převážně romské národnosti. Možnosti dostat se z těchto osad a žít běžný život ve společnosti jsou pro jejich obyvatele mizivé. Existují však světlé výjimky, kdy spolu dokážou obyvatelé slovenských vesnic a přilehlých romských osad žít bez sebemenších problémů. Tak jako v obci Sveržov, kde si s podporou starosty místní Romové postavili namísto rozpadlých chatrčí přízemní zděné domky. Navíc zde vzniklo komunitní centrum Člověka v tísni, které nabízí romských dětem vzdělávací a volnočasové aktivity a dospělým se snaží pomoci při hledání zaměstnání.
Kategorie: krátké filmy


ZŠ Bernarda Bolzana
20:00
Čečenský sen, Petr Jančárek, Česká republika, 1995, 35 min.
V únoru 1995 se Člověk v tísni v čele s ředitelem společnosti Šimonem Pánkem vypravil do Čečenska s humanitární pomocí, která obsahovala především chirurgické a jiné zdravotnické vybavení pro polní nemocnice. Film zachycuje stylem „on the road“ celou cestu z Prahy až do nemocnic v Šali a horském městečku Věděno. Ukazuje nejen obrovské nasazení a statečnost, ale informuje také o celkové situaci v Čečensku oněch dní a rekapituluje historické souvislosti dlouhotrvajícího konfliktu s imperiálním Ruskem. Dokument využívá archivní materiály Agentury Epicentrum, natočené v očekávání konfliktu ještě před válkou, i osobní svědectví místních lidí. Autenticky zachycuje také lékařskou péči a utrpení nemocných ve válečných nemocnicích. Právě popis desítek let trvajícího zápasu Čečenců o samostatnost a svobodu vyznívá aktuálně i dnes, kdy se režim promoskevského prezidenta Ramzana Kadyrova snaží tvrdou rukou nastolit dojem jakési čečenské „normalizace“.
Kategorie: české filmy

Kdo zabil Natašu?, Who Killed Natacha? , Mylène Sauloy, Francie, 64 min.
Grozný, hlavní město Čečenska, 15. července 2009. Nataša Estemirová, novinářka a lidskoprávní aktivistka, ten den nepřijde na plánovanou schůzku. Vzápětí přichází zpráva, že byla unesena. Život nebojácné ženy ukončila kulka z pistole a její tělo později najdou pohozené u silnice. Stejně jako její blízká přítelkyně Anna Politkovská, zaplatila Estemirová nejvyšší cenu za kritizování poměrů v Čečensku, hledání pravdy a shromaždování důkazů o zločinech páchaných brutálním aparátem prezidenta Ramzana Kadyrova, kterého do prezidentského křesla dosadil Vladimír Putin. Přestože, nebo spíš právě proto, že stopy jasně vedou do prezidentského paláce v Grozném, nebudou s největší pravděpodobností vrazi Estemirové – podobně jako Politkovské a dalších odvážných – nikdy vypátráni. Strhující investigativní dokument Kdo zabil Natašu? rozplétá souvislosti mezi vraždami známých kritiků a kritiček režimů Vladimíra Putina v Rusku a loutkové vlády Ramzana Kadyrova v Čečensku. Snímek detailně popisující mediálně více i méně známé případy vražd na Kavkaze, v Moskvě a Londýně je komplexním dokumentem o umlčování disidentů, novinářů a lidskoprávních aktivistů v současném Rusku a Čečensku.
Kategorie: Máte právo vědět

Doprovodné akce:
PÁTEK 23.3.
18:00 a 20:30 Divadlo Mýtus Štěpána Ondřicha – představení „Dotkni se stínu“ – v podloubí v Pražské ulici.
„Představení je o hledání sebe sama v prostoru a čase, nastavení zrcadla snům.“

22:00 One World Afterparty - Komboji DJ’s (Sváča a Váša z Please the trees) – Café MP7

SOBOTA 24.3.
22:00 One World Afterparty DJ´s - Café MP7
Dobrá čajovna během promítání v ZŠ Bernarda Bolzana