Středa, 01.05.2013 /
rozhovor
V sobotu 20. dubna odehrála třinecká indie-rocková kapela Charlie Straight koncert na Malé scéně v KD Metropol v Českých Budějovicích. Playlist koncertu se skládal především ze skladeb z jejich posledního alba Someone With A Slow Heartbeat. Charlie Straight prokázali svůj velký muzikantský talent a um a sklidili za to zasloužené ovace od téměř plného sálu. Jako předkapela zde zahrála pražská elektro-rocková kapela A Banquet, která dokonale rozehřála publikum před příchodem hlavních hvězd večera. Po koncertě, po několika přídavcích, po focení s fanoušky a podpisové akci jsem si povídala se zpěvákem a kytaristou Charlie Straight Albertem Černým.
Před chvílí skončil váš koncert v jihočeské metropoli v KD Metropol. Jak jsi si ho užil?
Já jsem si ho užil výborně. A hlavně proto, že přišlo tolik lidí, což není nikdy samozřejmostí a ty lidi byli super. My si toho opravdu vážíme. Slyšeli jsme, že tady hrají dnes Tata bojs, což by nám mohlo i snížit návštěvnost.
Pokud jsem si projížděla vaše odehrané koncerty, tak na jih se moc často nedostanete…
Teď ale budeme koncertovat 10. května ve Strakonicích, tak bych tímto rád všechny pozval. Já si myslím, že sem začneme jezdit častěji.
Na píseň „I Sleep Alone“ jste natáčeli videoklip s Markétou Irglovou na Islandu, který je nyní jejím současným bydlištěm. Jak jste se vůbec ke spolupráci s Markétou dostali?
S Markétou jsme se seznámili v pořadu České televize Sama doma. Oni nám z televize zavolali a my jsme nebyli úplně nadšení, že bychom šli do pořadu tohoto typu, ale ve chvíli, kdy nám řekli, že tam bude i Markéta Irglová, tak jsem si řekl, že tam musím jít a využít příležitostí se s ní potkat. Já jsem znal písně z Once, i když film jsem celý neviděl a říkal jsem si, že bych jí někdy rád potkal a popovídal si s ní. Nakonec musím k tomu říct, že jsem v tomto pořadu byl poté ještě jednou a změnil jsem na něj názor. Myslím si, že to je zajímavý a důstojný pořad.
Plánujete s Markétou Irglovou do budoucna další spolupráci nebo to byl jen jednorázový projekt?
Já si myslím, že by Markéta i do další spolupráce šla, ale tohle byl pouze jednorázový projekt. Teď nemáme nic v plánu. Já bych byl rád, kdyby se nám s Markétou podařilo zahrát i píseň I Sleep Alone na koncertě. Původně tu píseň zpívala moje sestra Karolína Černá, ale ta s námi teď jezdit po koncertech nemůže, protože bude maturovat.
Měli jste možnost si procestovat Island?
Island je super, ale bohužel jsem ho vůbec neprocestoval. Celou dobu jsem byl ve studiu. Akorát kluci z kapely se jeli jeden den někam podívat, udělali pár fotek a vykoupali se v termálním pramenu.
Jak vzpomínáš na vystoupení v Londýně v Českém domě v rámci Olympijských her?
Pro nás bylo možná důležitější vystoupení den předtím, kde jsme hráli v parku na Higbury Fields, akci pořádanou radnicí městské části Islington. Kromě nás tam vystupovali holky z nějaké taneční školy, lidi tam leželi na trávě, udělali si třeba piknik a u toho byl ten kulturní program. Shodou okolností jsme tam vystupovali i my a pro nás to byla fakt velká zkušenost, protože to byl takový křest ohněm co se týče toho zahrát si v Anglii pro Angličany. Na tom jsme si potvrdili, že se toho nemusíme až tak bát, protože lidi za námi pak normálně chodili a říkali, že se jim líbí naše muzika a kupovali si naše desky. Dokonce o nás napsal i Andrew Khan z deníku Guardian což nás potěšilo.
Když už jsme u olympiády. Jaký máš vztah ke sportu?
Já docela aktivně běhám, třeba osm kilometrů a ještě dělám jógu. Pavel, náš bubeník, ten dělá hodně sportů, hraje squash, plave, jezdí na kole do hor, baskytarista Honza zase v zimě běžkuje a v létě se fláká.
Všimla jsem si, že jste Velikonoce strávili v Mnichově, kde jste se setkali se svými fanoušky. Vy tam máte opravdu slušnou fanouškovskou základnu a již jste tam několikrát koncertovali. Jak se vám podařilo prorazit do Německa?
Bylo to tak, že jsme v dubnu roku 2010 „křtili“ pražské Hard Rock Café a tam na tom koncertě byl Andy z Mnichova. To je náš manažer v Německu, který nás tam objevil a rozhodl se, že s námi bude spolupracovat. On je vyloženě nadšenec, neměl žádné zkušenosti v byznyse a postupně se snažil nám tam udělat nějaké jméno. Když jsme získali ty první tři ceny anděla, tak on přišel na předávání andělů a ukázal nám všem nové tetování. Nechal si na lýtko vytetovat logo kapely. Teď už se mu ale narodilo druhé dítě, a tak má trochu jiné starosti, ale přesto nám pořád fandí a pomáhá.
Musím říct, že mě pobavilo (v dobrém slova smyslu) velikonoční zobrazení Charlie Straight v podobě kuřátek…
To vymyslel Vojta, náš tour manažer…Mně se na tom nápadu líbí nejvíc to, že vlastně potom na našem facebooku jeden kluk psal, že to máme opravdu dobře marketingově zmáknuté…Mně ale potěšilo hlavně to, že jsme na facebooku napsali něco v tomto smyslu: „Budeme někde na adrese…, v tomto čase…My jsme přijeli na místo a bylo tam třeba dvanáct holek, šli jsme do restaurace, sedli jsme si ke stolu a ty holky nám vykládali, která píseň se jim líbí, která se jim nelíbí, že některým holkám přijdou ty naše koncerty pořád stejné a podobně. Říkal jsem si, to není možné, musíme ty koncerty obměňovat, ale bylo to super takhle si popovídat. Je strašně těžké se zavděčit všem. Kdo mě bude chtít odsoudit, bude mě chtít vidět v nějakém světle, tak mě tak stejně uvidí a já na tom nic nezměním. Já si ale vážím toho, že teď v té naší pomyslné kariéře jsme na stupni, kdy si můžeme normálně sednout s fanoušky a v klidu si s nimi popovídat.
Jak je to s tou cenou anděla, kterou jste údajně ztratili, kdo si ji schovává doma pod postelí?
Někde ji určitě máme…nejspíš ji má Vojta v kanceláři.
Před rokem jste vydali vaší poslední desku, takže předpokládám, že ještě moc nepřemýšlíte o další. Co je tedy pro vás nyní prioritou? Co chystáte pro své fanoušky?
Pro tenhle rok bych chtěl natočit nový videoklip na píseň jako předznamenání další naší desky. Já jsem už říkal klukům, jak bych si ten klip představoval. Samozřejmě si ho každý představuje jinak, takže uvidíme, jak to dopadne. Rád bych, aby byl hotový někdy na přelomu září a října.
Koncertů už máte do podzimu naplánováno dost. Na jaký se obzvlášť těšíš?
My se nejvíce těšíme do Anglie na The Great Escape v květnu a potom ještě na červen, protože máme naplánováno hodně koncertů. Já osobně se těším na dobu potom, až si řeknu, že jsme to všechno zvládli v pohodě.
Jakou otázku by si si přál, aby ti novináři někdy položili?
Mě osobně baví nejvíc takové rozhovory, kde se mě někdo zeptá, co je podle tebe smysl života, proč si tady a tak.
Foto: archiv Charlie Straight