Boží posel Ondřej Veselý

Věříte na zázraky? V nově uvedené hře Jihočeského divadla Pravé poledne o spasení hříšníka uvidíte nejeden. Co s vámi udělá hlaveň pistole vsunutá do úst?

Pátek 8. března, potemnělé Jihočeské divadlo, kovová opona pevně uzavřena a uprostřed jeviště prázdná židle. Ne však na dlouho. Brzy je zaplněna Johnem Smithem v podání Ondřeje Veselého. Ten právě absolvuje policejní výslech ohledně hrůzného zážitku, který změnil jeho život. Střelba šílence ve firmě, kde pracoval. On jako jediný přežil. Opona se zvedá a rozjíždí se kolotoč přesvědčování a výsměchu.

John Smith totiž říká, že ho zachránil Bůh. Sukničkáři a lháři to ale není tak snadné uvěřit. Smith se snaží přesvědčit nejprve svou bývalou manželku, poté i celý národ v televizní show. Chce šířit slovo boží. Třeba i pomocí peněz, které utržil za prodej fotografií mrtvých kolegů z místa činu. Proměna hlavního hrdiny v lepšího člověka je tedy poněkud nedokonalá, neboť John zůstává z velké části stále tím agresivním ničemou. Ani blízkost smrti ho nepřiměla přehodnotit svůj život a chovat se podle evangelia dobra, které sám šíří.

Zjevení Ježíše Krista

Vedle Ondřeje Veselého na jevišti diváci uvidí také Zdeňka Kupku, Taťánu Kupcovou a Teresu Brannu, kteří ztvárnili dvojrole. O režii se postaral Martin Glaser, o dramaturgii jeho kolegyně Olga Šubrtová. Ondřej Veselý předvádí strhující výkon, když se nás v jedné minutě snaží přesvědčit, že ho Bůh vyvolil, a v další smýká po zemi dívkou, která se nechová, tak jak by si představoval.

Představení je doplněno hudbou především současných interpretů. Zazní populární Adele, legenda David Bowie nebo písničkář Tom Waits. Představení provází také dvě verze písně Personal Jesus, drsnější verze od Marilyna Mansona a pomalejší od dvojice Bionik Phunk & Martin Brodin. Osvětlení dokresluje atmosféru na jevišti. Když se diváci usadí po přestávce, jsou zahaleni do neproniknutelné tmy, která vyvolává napětí a očekávání toho, co bude následovat, až se světla opět rozžehnou. Kužel světla přejíždí se po postavách a ulpívá na nich a v neposlední řadě v poslední scéně prosvětluje Johna Smithe připomínajícího, jistě ne náhodou, Ježíše Krista.

Pravé poledne Neila LaButa není první hrou, kterou Jihočeské divadlo od amerického autora uvedlo. Pravidelní návštěvníci jistě nepřehlédli tragikomedii Tlustý prase, která je uváděna už od roku 2006. Můžeme jen popřát hře Pravé poledne podobně dlouhou šňůru představení. Pozornost diváků si určitě zaslouží, jak atraktivitou tématu, tak výkonem herců.