Vzpomínky na vyhnání z Novobystřicka a Jindřichohradecka. Nová kniha přináší vzácné fotografie a silné příběhy

Unikátní kniha s názvem Vzpomínky na vyhnání německy mluvících obyvatel z Novobystřicka a Jindřichohradecka (1945-1946) vyšla v květnu. Autorský tým, německá Marianne Gessmann a Monika Horáková, ji představil v knihovně v Nové Bystřici a v kapli Muzea Jindřichohradecka o třetím červnovém týdnu. 

„Kniha vyšla přesně 80 let poté, co byli 30. 5. 1945 moje matka a prarodiče vyhnáni ze svého domova. Oproti prvnímu vydání knihy, které se v roce 2013 velmi rychle rozprodalo, se nám nyní podařilo doplnit další texty i mnohé dobové fotografie. Fotky zachycují venkovské kapely, obchody, hostince i rodinné a náboženské slavnosti na Novobystřicku a Jindřichohradecku v meziválečné době,“ uvádí editorka knihy Marianne Gessmannová. 

Práce na sesbírání silných příběhů trvají kontinuálně od roku 2010. „Pátrala jsem po zápisech, časopisech a dalších tiskovinách, po obyvatelích, archivech a něco také maminky. Bylo to těžké, nejsou to veselé příběhy, ale dělala jsem to s myšlenkou na maminku a moje prarodiče. Chtěla jsem to dát lidem vědět a zaznamenat," popisuje pětasedmdesátiletá Marianne Gessmannová. S maminkou však nebyla spolupráce jednoduchá. 

„V roce 2008, na moje narozeniny, jsem jela poprvé do České republiky. Maminka ale vůbec nechtěla, abych sem jela. Když jsem se vrátila a ukazovala jí fotky, tak zavřela oči a poslala mě s tím někam, že je to stará historie, že to není dávno pravda. Bylo zřejmé, že za tím udělala tlustou čáru, i když občas něco přeci jen vyprávěla. Když zemřela, přivezla jsem ji na hrob trochu země z Hospříze. Je velmi důležité se ptát příbuzných, dokud mohou a dokud tu jsou, na naši historii a přiběhy," podotýká autorka, která nyní žije nedaleko Stuttgartu. 

Po smrti maminky dále pracovala a první vydání vyšlo v roce 2014, které je nyní vyprodané. Aktuální kniha je rozšířená o více detailů, příběhů a fotografií. Také na besedy chodí více lidí než v předchozích letech. Zájem o ne vždy příjemnou historii roste.  
 
„V roce, kdy slavíme 850 let našeho města, si připomínáme i bouřlivé události 20. století, které jsou neoddělitelnou součástí naší historie. Těší mě, že právě v Nové Bystřici se uskuteční představení knihy o osudech Němců z Novobystřicka. Ačkoli nejde o lehké čtení, je důležité si válečné i poválečné hrůzy stále připomínat,“ říká Jiří Zimola, starosta Nové Bystřice.

Také Muzeum Jindřichohradecka dlouhodobě usiluje o zachycení a zprostředkování různorodých kapitol historie jihočeského regionu. „Kniha Vzpomínky na vyhnání německy mluvících obyvatel z Novobystřicka a Jindřichohradecka přináší velmi silné svědectví o jedné z jeho nejbolestnějších kapitol. Jsme rádi, že právě naše instituce může poskytnout prostor pro setkání nad tímto tématem, které – byť nelehkým způsobem – napomáhá porozumění, empatii i historické paměti,“ uvedla Martina Machartová, ředitelka Muzea Jindřichohradecka.

Publikace má 228 stran, na nichž čtenáři kromě příběhů najdou přes 170 fotografií. „V knize je mnoho oblíbených fotek, ale jedna je pro mě zásadní - fotka mojeho tatínka s maminkou, když hrabou seno za Mutyněvsí. Tu mám ráda," prozradila Marianne Gessmannová, která s Monikou Horákovou na druhém vydání strávila pět let práce.  

Knihu vydal spolek Heimatkreis Neubistritz, jenž sdružuje původní německé obyvatele z této oblasti i jejich potomky. „Těší mě, že má kniha českojazyčnou podobu. Lidé, kteří dnes na Novobystřicku a Jindřichohradecku žijí, se tak mohou snadněji seznámit s historií kraje. Němečtí obyvatelé zde zanechali hlubokou stopu, kterou je důležité připomínat. Včetně tragického konce, který zdejší česko-německé soužití mělo,“ doplňuje předseda spolku Peter Sliwka. Zájemci mohou knihu zakoupit na besedách, v Infocentru Nové Bystřice nebo si ji vypůjčit v knihovnách.