Jazzový Organism zkrápěl desku sektem v písecké Divadelce

Zda název souboru Otto Hejnic Organism je volen záměrně s onou v kdekom dřímající latentní asociací je otázkou, pravdou však naopak neotřesitelnou bylo, že slastného ukojení se dočkalo všem milovníkům jazzu, kteří v úterý 19. listopadu zavítali do písecké Divadelky.

Superaktivní bubeník Otto Hejnic byl v létě k slyšení na festivalu Jazz in Písek s americkým zpěvákem Chuckem Wansleym, nedávno zahrál na vernisáži v Milevsku se zpěvákem Lee Davidsonem a naposledy zpoza Velké louže s ním do Písku zavítal vyhledávaný hráč na Hammond organ Brian Charett. A zpoza kanálu, pokořeného plavcem Venclovským, dorazil se svým saxofonem Osian Roberts. Brian má ve své muzikantské dráze pomyslné zářezy na pažbě, jako je spolupráce s veličinami jako Vinnie Colaiuta, John Patitucci, Chaka Khan, Joni Mitchell, Paul Simon, nebo z říše popu Cyndi Lauper.

Krom libě znějící přehršle většinou autorské hudby se posluchači od Osiana dozvěděli, že obyvatelé Walesu hrdě hlásají, že „Wales is not England“, stejně jako byli Ottou proškoleni v dávné historii lidstva, kdy v zaniklé Beringii - tedy v místech dnešního průlivu páně Beringa, připutovali za časů doby ledové první obyvatelé dnešní Ameriky z Asie, a to včetně chobotnatých obrů mamutů. Beringia je totiž název prvního alba tohoto tria.

Decentního polití posledního Hejnicova alba Forms of Happines perlivým sektem se zhostil ředitel Centra kultury města Písek Josef Kašpar, kterému se od Otty dostalo uznání za dramaturgickou činnost, vedenou zejména srdcem.

Rozhovor se skvělým bubeníkem, plodným skladatelem, spoluhráčem Pavla Šporcla v rockovém projektu a pro ceremoniáře možná drzým floutkem, který si dovolil porušit protokol ambasády Spojených států amerických a vytáhl (s)ex prezidenta Clintona na pódium, přineseme vbrzku.